Míjím impozantní a vznešenou Magdalene College v Oxfordu, jejíž vysoké zdi byly od patnáctého století součástí středověkých hradeb učeného města. Jak skvěle by se na její dubové bráně vyjímala napíchnutá hlava ctihodného a zde přednášejícího Robina Lanea Foxe!
Profesor, vyhlášený zahradník, který nejdřív ve dvacátém a teď v jedenadvacátém století každý týden píše prestižní zahrádkářský sloupek pro Financial Times. Hlava pomazaná, gentleman, který se ryje v zemi v tvídovém saku, vyzná se ve všech cibulích a hlízách a když píše o záhonu, činí tak s odkazem na Erasma z Rotterdamu či Voltaira. Proč tedy chovám k této mně zjevně spřízněné duši tak vášnivou zášť?
Může za to Roundup, přesněji posedlost, s jakou profesor Lane Fox drastický jed této značky dlouhodobě propaguje. Teprve tento týden jsem pochopila, odkud se vzala fanatická víra tohoto jinak osvíceného jedince.
Nejautoritativnější studie zkoumající dopad glyfosátu byla zveřejněna roku 2000. Přišla se závěrem, že bez ohledu na průkazné případy, že aktivní složka Roundupu způsobuje rakovinu, není lidskému organismu při správném používání nebezpečná. Lane Fox, stejně jako miliony profesionálních a amatérských farmářů a zahradníků, se touto nejcitovanější studií už čtvrt století řídí. A výrobce nejužívanějšího totálního herbicidu (tedy neselektivního postřiku), německý koncern Bayer, se jí samozřejmě také ohání.
Bayer byl ovšem přesto nucen vyplatit miliony dolarů školníkovi, kterému používání postřiku prokazatelně způsobilo rakovinu; od té doby Bayer musel vyplatit přes deset miliard dolarů dalším zástupům stěžovatelů. Teprve teď se ale přišlo na to, že rozhodující vliv během sestavování nejcitovanější studie Roundupu měli vědci, kteří byli komerčně spjati s výrobcem herbicidu. Studie byla proto koncem loňského roku odvolána coby neprůkazná. Čtvrt století poté!
Je to katastrofální rána pro důvěryhodnost vědců. Je to katastrofální zpráva pro nás pro všechny. Stará paní Anna Fárová ještě před dvaceti lety obdivovala polní cesty v okolí Slavonic, lemované karnevalem polního kvítí. Teď tam najdete pár osamělých chudinek. Herbicidy všechen krásný „plevel“ zničily nejen na rozlehlých lánech, ale i v jejich okolí.
Dlouho už víme, že herbicidy rovněž ohrožují vodní toky, zkrátka všechno živé. Prokazatelných důkazů toho, jak chemické postřiky vedou k výskytu rakoviny, je čím dál víc. To je cena za nejvýnosnější pěstování rostlin. Proto Lane Fox nedá na Roundup dopustit: „Žádné eko postřiky ho nenahradí.“
Herbicidy jsou alfou a omegou produkce amerických potravin. Myslete na to, až si budete ráno sypat „zdravé“ kalifornské mandle a nalévat mandlové „mléko“.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)