Redaktorka Ecoisty se vydala na jih Pyrenejského poloostrova, doprostřed nekonečných lánů igelitových plachet, pod kterými zázračně rychle rostou produkty pro talíře strávníků celé Evropy.

Postavila jsem před sebe kus kartonu s nápisem „Granada“ a začala mávat. Po chvíli nám, stopujícím odvážlivcům, zastavila obstarožní žlutá dodávka připomínající éru hippie. Dveře otevřel dlouhovlasý mladý Ital s tričkem Led Zeppelin. Jessy objížděl Španělsko, aby našel místo, kde by se rád zabydlel. Mezitím, co vyprávěl, jak se mu kdosi minulou noc vloupal do dodávky, jsem z okna sledovala nehostinnou krajinu bez zeleně, zato pokrytou nekonečnými bílými plochami. Zeptala jsem se Jessyho, co to je. „Říkají tomu moře plastů. Nekonečné španělské skleníky.“

Kouzlo s plachtou

Almería, přístavní město v provincii Andalusie na jihu Španělska, vypadá na satelitních snímcích jako pokryté sněhem. Ve skutečnosti se jedná o skleníky s bílými plastovými plachtami, které pokrývají plochu 40 000 hektarů. Almería je jedním z hlavních španělských dodavatelů zeleniny a ovoce do celé Evropy. Je docela možné, že paprika, která vám teď leží v ledničce, je právě z těchto skleníků, jejichž plocha je velká jako 70 000 fotbalových hřišť.

Tato vyschlá krajina byla ještě před sedmdesáti lety téměř pustá. Zemědělci tehdy začali experimentovat s plastovými plachtami, které pokládali na půdu, aby chránili svou úrodu. Mimoděk přišli na to, že plodiny pod plachtou rostou lépe díky zvýšenému teplu a vlhkosti. Dnes skleníky v Almeríi vyprodukují mezi 2,5 a 3,5 milionu tun ovoce a zeleniny každý rok. Stávají se tak jedním z nejdůležitějších dodavatelů ovoce a zeleniny v Evropě a dodávají plodiny po celý rok.

Skleníky berou vodu z podzemních zdrojů, částečně i z odsolování mořské vody, kvůli suchu, které se v posledních letech zvýšilo. Jelikož původní půda není na pěstování ideální – je příliš suchá a kamenitá –, vytvářejí si farmáři vlastní, která je směsí písku a kompostu. V některých případech se pěstuje i bez půdy, způsobem, kterému se říká hydroponie. Jde o proces, kdy kořeny nejsou v zemi, ale ve vodném roztoku s živinami.

V poslední době se hydroponie začala využívat častěji díky její úspoře vody, která může dosáhnout až 30–50 %. Každá rostlina dostává přesně tolik živin, kolik potřebuje, a nedochází tak k vyčerpání půdy. Podobně to funguje i v jiných velkopěstírnách, například v nizozemských sklenících.

Lepší kvalita

V roce 2006 almeríjské skleníky čelily velkému nátlaku ze strany Německa, které zastavilo dovoz kvůli pesticidům objeveným na zelenině. Místo chemie začali používat IPM – Integrated Pest Management (integrovanou ochranu proti škůdcům). Jde o styl farmářství, který využívá Encarsia formosa, lidsky řečeno vosičky, které se živí rostlinnými parazity.

Může se tedy zdát, že „moře plastů“ je až příliš negativní název pro tak úspěšné farmářství. Jenže ne vše je zde udržitelné. Nekonečné plachty totiž po svém dosloužení často končí v okolních dunách či moři. Na plážích Cabo de Palos v sousedním regionu Murcia byla např. nalezena velryba s 30 kg plastů v těle – jedním z viníků byly právě Almeríjské skleníky. Plachty se musí měnit každé tři roky, vzniká tedy problém, co s nimi dál. Dnes je přes 85 % recyklováno, ale stále vznikají nelegální skládky.

Návrh, aby místo plastových placht byly na skleníky využívány skleněné desky, tak jako v Nizozemsku, není pro Španělsko výhodný. Bílé plachty se lépe ohřívají sluneční energií a jejich cena je řádově nižší.

Výzkumníci z Univerzity v Almeríi navíc ukázali, že bílé plachty mají chladicí efekt pro celý region. Vypočítali, že za dekádu se teplota v Almeríi snížila o 0,3 °C v porovnání s ostatními regiony, jejichž teplota se každé desetiletí zvyšuje o 0,5 stupně.

Lidé z chabolas

Největším problémem almeríjských skleníků jsou jejich zaměstnanci, které často ani nemůžeme tak nazývat, protože pracují bez dokumentů a s minimální mzdou. Převážně imigranti z Afriky žijí v takzvaných „chabolas“, domech, které si kolem skleníků postavili ze zbylých plastů a dřeva. Dnes se jich odhaduje na tisíce.Už před deseti lety Evropský parlament a mnoho dalších organizací obvinilo Španělsko z případů hraničících s otrockou prací, na což španělská vláda musela reagovat. Byl vytvořen plán na pomoc začlenění imigrantů do normálního pracovního trhu. Bohužel se stále dějí případy, kdy se nezákonné „domy“ zbourají, ale lidem není poskytnut náhradní domov.

Foto: Otvírák: autor: kallerna, CC BY-SA 4.0/Wikimedia, Druhé foto: NASA