Peking nedávno hostil první olympiádu humanoidních robotů. Soutěžilo jich víc než 500 a disciplíny kopírovaly lidské soutěže. Diváci každopádně viděli mnohem víc pádů než u staré dobré lidské olympiády.
World Humanoid Robot Games měly úvodní ceremoniál ve stylu lidské olympiády. Smithsonian Magazine píše o robotech v průvodu nesoucích prapory a o choreografii, která mísila lidské i robotické prvky.
Humanoidní roboti soutěžili v tradičních disciplínách, třeba v kickboxu, fotbalu či běhu, ale i v méně obvyklých, jako je úklid. Hry, pořádané ve formátu olympijských her, hostily 280 robotických týmů reprezentujících 16 zemí, včetně Číny, Japonska, Německa a USA. Třídenní akce, podporovaná čínskou vládou, zahrnovala 26 soutěží, které prezentovaly robotiku a umělou inteligenci jako jedno z nejdůležitějších a nejrychleji rostoucích odvětví v zemi.
Možná zajímavější než výkony byla robotí nešikovnost. Z videí je zřejmé, že dvounozí roboti často padali, klopýtali a někdy do sebe naráželi. V běhu na 1500 metrů docházelo ke komickým situacím – roboti ztráceli hlavu (a to doslova), končetiny, jiní nedoběhli nebo vůbec neodstartovali. Vítězný humanoid, model H1 od čínské společnosti Unitree, dokončil závod za 6 minut a 29 sekund, což je stále daleko za hranicí lidského rekordu, který činí 3 minuty a 26 sekund.
Robotí kickboxeři často minuli a pak se v důsledku dynamiky vlastního úderu poroučeli k zemi. I fotbaloví roboti se při kontaktu se soupeřem poroučeli k zemi snadno, cynik by řekl, že dokonce častěji než jejich lidské předobrazy. Všechny disciplíny pak spojoval jeden ústřední jev – prim hráli lidé ze servisních týmů, kteří měli plné ruce práce a pořád dokola sbírali humanoidy ze země.
Pozorovatelé hodnotili akci různě. Podle některých šlo o ukázku technologického pokroku, podle jiných o připomínku, že umělá inteligence a robotika jsou stále daleko od spolehlivého užití v reálném prostředí. I přes zřejmá omezení vnímá Čína humanoidní robotiku jako strategickou prioritu a masivně do ní investuje – podle odhadů jsou to řádově desítky miliard dolarů.
Pesimista by mohl lehce pochybovat o tom, zda budou ty miliardy investovány uváženě. Budou na příštích hrách roboti méně zakopávat? Budou další podobné závody méně připomínat grotesky?
Přečtěte si dřívější článek na téma robotů: Robotičtí psi už nejsou scifi – přibývá jich v továrnách, míří i na frontovou linii
Olympiáda robotů je možná trošku nešikovná událost pro pozorování pokroků umělé inteligence a robotiky. Zajímat by nás měly spíš pokroky robotů záchranářů, dělníků nebo vojáků. Robotí olympiádu berme stejně jako olympiádu lidskou – jako událost, kde se soutěží, vyhrává a prohrává. Sláva vítězům a čest poraženým. O tom důležitém se v obou případech nerozhoduje na atletických oválech, ale v továrnách, na místech živelných katastrof nebo na bojištích.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)