Tato otázka přišla na mysl každému zahrádkáři – jak se zbavit škůdců co nejvíc ekologicky? Ecoista si o tom popovídal s docentem Romanem Pavelou z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze, jehož tým ostatně šetrné přípravky s využitím botanických insekticidů vyvíjí.

Roman Pavela není jen českou, ale i světovou špičkou. Kalifornskou společností ScholarGPS byl v roce 2024 zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na kvalitě publikací a citacím. Roman Pavela patří ve svém oboru mezi 0,05 % nejlépe hodnocených vědců na světě. V oboru „Industrial crop“ je dokonce celosvětovou jedničkou, v oboru „Environmentally friendly“ obsadil dvacáté místo. Ecoistovi dal nejen rozhovor, ale i tři recepty na DIY postřiky.

Co letos zahrádkáře trápilo nejvíc a jak to řešit ekologicky?
V letošním roce pěstitelům znepříjemňovaly život hlavně mšice, svilušky a molice – a to se dá řešit v souladu s přírodou. Mšice jsou menší než půl centimetru, živí se sáním z rostlin, shlukují se na spodní straně listů a někdy na nich vytvářejí lepkavou medovici. Stejně jako svilušky či molice dokážou zeleninovou zahrádku celkem brzy zlikvidovat.

Ze svilušek je nejčastější a nejškodlivější sviluška chmelová z podtřídy roztočů. Patří k tzv. polyfágním škůdcům, což znamená, že se může vyvíjet na jakékoli rostlině. Nejvíc škod však páchá ve sklenících a fóliovnících na paprikách či okurkách, protože je teplomilná. Samičky navíc ve sklenících často i přezimují.

Také molice skleníková či vlaštovičníková patří ke každoročním škůdcům. Je to asi 2 mm velký motýlek sídlící na spodní straně listů rostlin. Samička za svůj život (3–6 týdnů) naklade několik set vajíček. Sání mšicemi, sviluškami a molicemi vede ke chřadnutí rostlin a devastaci úrody. A pak tu jsou ještě třásněnky, červci, padlí a révová plíseň (peronospora) aj.

Jak se těchto škůdců zbavit a neškodit přírodě?
Využít můžete takzvané botanické pesticidy, různé pomocné prostředky na ochranu rostlin. Jsou vyrobeny na bázi extraktů z rostlin, které obsahují tzv. biologicky aktivní látky k jejich obraně.

Jedním z přírodních a u nás oblíbených nejpoužívanějších přípravků jsou ty na bázi pongamového oleje, který se získává ze semen kaledy lysé (Pongamia pinnata). Náš přípravek Rock Effect New s obsahem tohoto oleje získal ocenění Zlatý klas a aplikuje se preventivně i kurativně. Chrání totiž rostliny jak proti chorobám, tak i škůdcům, a protože je bezpečný pro životní prostředí, používá se i v ekologickém zemědělství.

Další známé přípravky jsou na bázi neemového oleje. Získává se ze semen stromu s názvem zaderach indický (Azadirachta indica Juss), v němž byly objeveny desítky látek s biologickou aktivitou proti hmyzu. Přípravky s neemovým olejem zablokují vývoj larev v dospělce a používají se proti housenkám motýlů, larvám mandelinky bramborové, sviluškám, mšicím i dalším škůdcům. Na trhu je k dispozici např. zahraniční přípravek NeemAzal T/S.

Můžeme si postřiky i připravit sami?
Určitě. Například proti mšicím je účinný postřik s výtažkem z tabáku a máty. Na svilušky se zase preventivně osvědčil postřik s extraktem z mydlice lékařské (macerát z kořene) nebo mýdlová voda. Na molice funguje zejména postřik s výtažky z chryzantémy stračkolisté, z tabáku, máty i mýdlové vody. Také se doporučuje extrakt z feferonek.

Proti skvrnitosti listů, padlí a plísním lze použít odvar z vrbové kůry nebo z přesličky rolní.

Potíže také způsobuje plíseň na rajčatech…
Plíseň napadající rajčata je velké téma a rozšířené používání postřiku listů mlékem příliš nepomáhá – naopak se tím rostliny často popálí. Účinnost je malá, a kromě toho musí jít o kvalitní, farmářské a nepasterizované kravské mléko.

Opravdu účinný je přitom jednoduchý výluh ze skořice a hřebíčku, který jsme vyvinuli pod názvem Bylinková směs na plísně. V podstatě jde o sáčky jako na čaj, z nichž se klasickým postupem připraví ve studené vodě nálev vhodný na postřik. A když vám sáčky zbydou, můžete je pak použít například při přípravě svařeného vína, neboť obsahují pouze přírodní ingredience.

Existují nějaké šetrné a spolehlivé přípravky i na slimáky?
I tady existují různé mýty, například kladení měděných drátků do záhonů, což slimákům v jejich řádění nezabrání. Účinnější je obsypat záhonky borovou kůrou, zhruba v šíři 30 cm, aby tuto pro ně nepříjemnou a aromatickou zábranu nemohli přelézt.

Jinou možností jsou známé modré granulky, které se rozloží na fosfor a železo, takže zároveň slouží jako hnojivo.

Měl byste pro pěstitele nějakou radu nyní na konci vegetačního období?
Jednu radu bych měl: Nezapomeňte na zelené hnojení, kterým výrazně zvýšíme organickou hmotu v půdě, a tím i život v ní! Stačí na podzim anebo časně zjara vysít hořčici, která rychle roste, poté ji posekat a zarýt.

Zapravováním organické hmoty do půdy prospějeme žížalám, o které se na zahradě musíme starat, a to tím spíš, že jsou velmi citlivé na klasické chemické přípravky.

Také na svých zahrádkách vítejme žáby, ježky, ptáky, ale třeba i vosy a škvory, neboť se významně podílejí na odchytu škůdců a celkové rovnováze.

Tři příklady extraktů, které si můžeme vyrobit doma

1. Extrakt z chilli papriček proti mšicím, třásněnkám, sviluškám a molicím:
   100 g mletých chilli paprik macerujeme v 1 litru 50% alkoholu v teplé místnosti a občas promícháme. Po 24 hodinách směs přefiltrujeme a macerát ředíme na 5–10% roztok, který použijeme k postřiku. Postřiky přírodními výtažky je třeba v pravidelných intervalech opakovat, většinou obden, a to vždy brzy ráno nebo navečer.
2. Odvar z vrbové kůry
   30 litrů přírodní nebo dešťové vody se ohřeje na 80 °C, přidá se 200 g drcené vrbové kůry. Vysokou teplotu udržujeme po dobu dvou hodin. Po ochlazení a přecezení se pH upraví na 6,2 a roztok se třikrát zředí. Přípravek musí být aplikován do 24 hodin.
3. Odvar z přesličky rolní
   200 g drcené sušené natě se maceruje v 10 l vody po dobu 30 minut a poté se 45 minut vaří. Po ochlazení scedíme a dále zředíme na 10% roztok. Přípravek musí být aplikován do 24 hodin.

Foto: Roman Pavela