Vědci z Bournemouthské univerzity modelovali pro posouzení schopnosti veverky obecné přežít různé předpovědi klimatických změn. Roztomilá zvířátka se zdají být vůči změně klimatu velmi odolná.

BBC upozorňuje na výsledky studie, podle které změny teploty a nedostatek srážek nemají na přežití veverek obecných vliv. Zjistilo se, že na tento druh, který na jihu Anglie žije na ostrovech Wight a Brownsea v Dorsetu, se vývoji klimatu umí přizpůsobit. Dramatické časy pro veverky ve Velké Británii se odehrály spíš v 19. století.  

Strava veverek obecných se skládá převážně ze semen stromů, doplněných hmyzem, houbami a ptačími vejci. Žijí v jehličnatých a listnatých lesích po celé Evropě od Španělska, Itálie, severního Řecka, Skandinávie až po části západního Ruska. Jejich rozšíření znamená, že mohou žít v různých klimatických podmínkách.

Studie Univerzity v Bournemouthu zkoumala, jak dobře populace zvládala změny teplot a nízký počet srážek. Podle bioložky Alyson Buchananové je v modelech  vidět, že populace veverek obecných nejsou přímo ovlivněny současnými klimatickými vzorci. A zdá se, že další faktory, jako je stanoviště, dostupnost potravy, nemoci a konkurenční druhy, hrají větší roli.

Konkurence z Ameriky

Na veverkách je vidět, že změna klimatu tak nevadí, člověk je ohrožuje jinak. Původní druhy veverek byly ve Spojeném království totiž z velké části vyhubeny po zavlečení veverek popelavých z USA v 19. století. Veverky popelavé jsou větší, těžší a hladovější a boj o potravu obvykle vyhrávají. Americká veverka je navíc nositelkou viru veverčích neštovic, který je pro místní veverku smrtelným nebezpečím.  Populace veverek obecných přežívá v relativním poklidu na ostrově Wight, protože Solentská úžina funguje jako přirozená bariéra a brání veverkám popelavým v kontaktu s nimi.

Adaptace u nás

A jak se adaptují druhy na našem území? Čeká některý z druhů osud britských veverek, které téměř podlehly novým konkurentům? Faktem je, že se k nám již šíří druhy z jihu Evropy, jde například o kudlanku nábožnou, včelojeda lesního nebo dudka chocholatého. Druhy chladnomilné ustupují do vyšších poloh nebo ubývají. Dojít může i ke změnám migrace nebo rozmnožování. Ptáci přilétají ze zimovišť dříve a některé druhy, které dříve odlétaly, dokonce zimují u nás – například čáp bílý nebo skřivan polní. A některé druhy ptáků díky teplu hnízdí i víckrát za sezónu.

U jiných druhů mohou nastat i fyziologické a behaviorální změny. Netopýři a ježci mají kratší zimní spánek nebo ho zcela přerušují, obojživelníci začínají se svým jarním rozmnožováním dříve. Savci i ptáci mění potravu a způsoby jejího hledání, například srnci mají posunuté období říje, protože rostliny raší dřív. Podrobnosti o adaptaci ČR na změny klimatu jsou předmětem aktuální zprávy Hospodářské komory.  

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)