Nebezpečné „věčné chemikálie“ čili PFAS kontaminují vodu, půdu a potraviny na všech kontinentech. Kdo je za jejich rozšíření zodpovědný a proč se vyskytují téměř všude?

Ospalé městečko Trissino leží na úpatí italských Alp, obklopené poli, zelenými kopci a malými průmyslovými závody. Ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by množství pitné vody a velká část půdy v celém regionu byly kontaminovány extrémně toxickými chemikáliemi z místního chemického závodu, soud v Římě k tomuto závěru nedávno dospěl. 

Deutsche Welle upozorňuje na proces, který byl zahájen už před čtyřmi lety. Jedenáct obžalovaných, pracujících pro japonskou skupinu Mitsubishi a firmu Chemical Investors z Lucemburska, bylo odsouzeno k několikaletým trestům vězení. Podle odhadů kontaminace postihla přibližně 350 000 lidí v severoitalském regionu Benátsko.

Je to v krvi

Perfluorované a polyfluorované alkylové sloučeniny (zkráceně PFAS) jsou extrémně perzistentní chemikálie, které nelze rozložit. Jakmile se dostanou do životního prostředí, zůstávají tam v podstatě navždy. Vědci už prokázali souvislost mezi PFAS a poškozením jater a ledvin, zvýšenou hladinou cholesterolu, onemocněními lymfatických uzlin a sníženou plodností u mužů i žen.

Podle německé Federální agentury pro životní prostředí PFAS vedou také k nízké porodní hmotnosti dětí, mohou snižovat účinnost očkování a ve vysokých koncentracích způsobovat rakovinu. Tyto chemikálie jsou považovány za globální problém a lze je detekovat téměř všude. V roce 2018 vědci z Harvardovy univerzity zjistili, že 98 % občanů USA má PFAS v krvi. Studie mateřského mléka v zemích jako Indie, Indonésie a Filipíny tyto látky detekovaly téměř ve všech vzorcích.

Od atomovky po pánev

PFAS byly vyvinuty v roce 1938 americkým chemickým gigantem DuPont. Díky svým zvláštním vlastnostem chránit kov před korozí i při vysokých teplotách byly tyto chemikálie poprvé použity při vývoji atomové bomby. 

Látka se později dostala do domácností po celém světě pod značkou Teflon ve formě potažených pánví. Díky své jedinečné odolnosti vůči teplu, vodě a nečistotám se PFAS používají v široké škále produktů. Nacházejí se v nepromokavém outdoorovém oblečení, make-upu, kobercích odolných proti skvrnám, ve zdravotnických prostředcích, polovodičích a větrných turbínách. 

Chemikálie, které se do člověka dostávají převážně pitnou vodou a potravinami, se v těle časem hromadí. Kromě mateřského mléka a krve je lze detekovat také ve vlasech. V USA se používají už půl století, i proto jich Američané mají v těle víc než Evropané a navíc EU má přísnější regulace.

Desetiletí mlžení

Koncem 90. let byly poblíž výrobního závodu DuPont v americkém městě Parkersburg otráveny skládkou a odpadními vodami z továrny DuPont tisíce lidí. Dokumenty ukazují, že firma DuPont, na rozdíl od vládních orgánů, o nebezpečí věděla po celá desetiletí, ale látku dále vypouštěla do přírody. Studie naznačují, že vysoké hladiny PFOA (specifické PFAS) v regionu souvisejí s případy rakoviny ledvin a varlat. V roce 2017 se společnost DuPont a nyní odštěpená společnost Chemours dohodly na vyplacení odškodnění ve výši 671 milionů dolarů více než třem a půl tisícům postižených.

Evropa plánuje

PFAS se stále uvolňují do životního prostředí. Americká environmentální organizace EWG vypočítala, že těmito látkami je v Americe silně kontaminováno téměř 10 000 míst a odhaduje se, že v celé zemi by mohlo být postiženo přibližně 160 milionů lidí. V Evropě je silnou koncentrací PFAS kontaminováno dle odhadů 23 000 míst. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je 2300 z nich kontaminováno tak výrazně, že představují zdravotní riziko. Například v Alsasku ve Francii úřady v současné době varují lidi, aby nepili vodu z kohoutku, protože kontroly odhalily zvýšené hladiny 20 chemikálií.

Evropská unie nedávno schválila legislativu na snížení používání těchto látek. V dlouhodobém horizontu se členské státy snaží PFAS zcela eliminovat. Výjimky mají mít produkty, kde je použití PFAS „nezbytné pro společnost“. To by mohlo zahrnovat například zdravotnický materiál, jako jsou umělé cévy nebo klouby.

Česko je na tom dobře

V České republice se problematika PFAS dostává stále více do popředí zájmu odborníků, médií i zákonodárců. V roce 2024 byl na základě evropské legislativy zaveden limit pro čtyři hlavní PFAS sloučeniny v pitné vodě. Systém sledování a testování pitné vody se průběžně zpřesňuje a vodárenské společnosti jako je Veolia, investují do technologií a postupů, které mají zajistit vysokou kvalitu dodávané vody i v souvislosti s výskytem těchto látek. 

V Česku se PFAS vyskytují zatím spíše lokálně, zejména v oblastech s historickou chemickou výrobou či v blízkosti letišť, ale jejich přítomnost se aktivně monitoruje. Podle předsedy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Viléma Žáka se koncentrace PFAS “ve většině případů pohybují hluboko pod přípustnou hodnotou pro pitnou vodu, aktuální výsledky PFAS ve vodě z veřejných vodovodů ani ve svém maximu nedosahují 50% bezpečné limitní koncentrace pro pitnou vodu.” 

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)