Druhý největší evropský hřbitov ve Vídni patří mezi první vlaštovky, u kterých se zkoumá jejich biodiverzita. Klidné spočinutí Beethovena, filmové hvězdy Hedy Lamarr nebo zpěváka Falca zpestřují ohrožení křečci a další živočichové…
Když se v časných ranních hodinách procházíte po vídeňském Ústředním hřbitově opatrně, můžete mezi náhrobky zahlédnout křečky polní (Criteus Criteus). Podle reportáže BBC tito roztomilí hlodavci žijí v Parku míru a na severní straně hřbitova. Kdysi byli považováni za škůdce, nyní jsou v Evropě kriticky ohroženi. Urbanizace a zemědělství v posledních desetiletích zdecimovaly jejich stanoviště a pokud by jejich populace nadále klesala, podle Červeného seznamu IUCN do roku 2050 pravděpodobně vyhynou. Na druhém největším hřbitově v Evropě se jim ale daří. Ochranáři dbají na to, aby nebyly narušovány jejich nory a návštěvníci je krmí.
Městské hřbitovy byly dosud přehlíženými centry biodiverzity, přestože jsou z hlediska ochrany druhů podobně cenné jako parky. Přehled biodiverzity hřbitovů z roku 2019 identifikoval na hřbitovech po celém světě 140 chráněných druhů, od orchidejí v Turecku až po stále vzácnější stepní vegetaci nacházející se na pohřebištích v Eurasii.
Hřbitovy do značné míry minuly dopady urbanizace, ke kterým ve městech došlo v posledních staletích. Jsou útočištěm pro místní divokou zvěř a mohou sloužit jako „odrazové můstky“, které zvířata využívají k migraci. To je obzvláště důležité ve městech, kde se zmenšují zelené plochy a biotopy zvířat jsou stále více fragmentované.
Biolog Thomas Filek dokumentuje biodiverzitu vídeňského hřbitova o rozloze 2,4 km² s pomocí dobrovolníků od roku 2021 v rámci širšího projektu nazvaného Biodiverzita na hřbitově (Biodiversität am Friedhof). Sledovány jsou i další rakouské hřbitovy, Filek každoročně dostává přes 3000 hlášení o pozorování z různých hřbitovů.
Kromě křečků je vídeňský Ústřední hřbitov domovem dalších chráněných druhů, včetně ropuchy zelené, tesaříka alpského a sysla obecného. Usadil se zde i dudek obecný, který je v Evropě běžný, ale místně patří mezi ohrožené druhy. Filek a jeho dobrovolníci od zahájení projektu napočítali více než 240 různých druhů zvířat a rostlin.
Systematické průzkumy kolik druhů a jak velké populace žijí na českých hřbitovech chybí. Neexistují přesná data o druzích na hřbitovech, ale města obecně hostí typické plže, ptáky i drobné savce a podle zahraničních analogií můžeme na českých městských hřbitovech čekat i netopýry, ježky nebo hraboše.
Ekolist zmiňuje mezinárodní studii, která se zabývala částečně i českými hřbitovy. Hřbitovy mají zhruba stejně vysokou ochranářskou hodnotu, jako některé jiné městské zelené plochy. České hřbitovy dle výzkumu hostí vyšší podíly původních druhů rostlin, než třeba botanické zahrady a institucionální zeleň.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)