Ve světě se formuje koalice velkých firem, které vyrábějí, převážejí a skladují mražené potraviny. Nyní musí teploměr jejich mrazáků ukazovat alespoň – 18°C, firmy však tvrdí, že by stačilo – 15°C. Znamenalo by to výraznou úsporu emisí i nákladů.

Zmrzlina, nanuky, mražené ovoce nebo zelenina, u všech těchto výrobků platí, že se musí převážet a skladovat při teplotě nejméně – 18°C. Až dosud se mělo za to, že jedině takto silné zmražení zajistí, že se tyto potraviny při přesunu či skladování nezkazí. 

Klimatická krize a tendence spořit energie ale přiměla dopravce i výrobce zamyslet se, jestli by nestačilo zmrazit je o tři stupně méně, respektive posunout teplotu při převozu výše, na – 15°C. Znamenalo by to totiž, že mrazáky a chladící boxy v lodích, letadlech, kamionech a skladech by mohly jet na nižší výkon, což přinese méně spotřebované energie a také snížení nákladů na dopravu a skladování. 

Proto byla v roce 2023 na klimatické konferenci COP28 představena koalice Move to – 15°C, která si klade za cíl určit nové globální teplotní normy. Pracovní hypotéza této koalice předpokládá, že změna teploty o tři stupně by mohla mít významný dopad na životní prostředí, aniž by byla ohrožena kvalita a bezpečnost potravin. 

1000 tun od Emirates

Od startu koalice na COP28 se počet jejích členů zvýšil z 11 na více než 30, a to pod vedením globální logistické společnosti DP World. Studie Mezinárodního institutu pro chlazení Birminghamské univerzity a Londýnské univerzity South Bank mimo jiné zjistila, že pokud by se teplotní standard přepravy podařilo celosvětově zvýšit o zmíněné tři stupně, znamenalo by to úsporu 17,7 milionu tun oxidu uhličitého ročně, což odpovídá ročním emisím 3,8 milionu automobilů. Uspořilo by se 25 terawatthodin elektřiny a náklady v dodavatelském řetězci by se snížily nejméně o 5 až 7 %. A především, kvalita a bezpečnost potravin by nebyly ohroženy. 

Do koalice Move to – 15°C se již zapojila celá řada společností, jedni z posledních členů jsou britský supermarket Iceland, který provozuje více než 900 obchodů, letecký gigant Emirates a Emergent Cold LatAm, která provozuje chladírenské sklady na několika latinskoamerických trzích. 

Například u Emirates SkyCargo představuje zboží s krátkou trvanlivostí největší podíl přepravy. Tato letecká společnost každý den přepraví 900 až 1 000 tun čerstvých potravin na svých letech po celém světě. „Jsme nadšeni, že se Emirates připojily do naší koalice. Letecký průmysl hraje klíčovou roli v globálním chladírenském řetězci a zapojení přední letecké společnosti, jako je Emirates, představuje důležitý krok kupředu,“ řekl Thomas Eskesen, předseda koalice. 

Z dalších firem se připojili globální logističtí hráči, kromě DP World i jedna z největších obchodních firem se zmraženými potravinami AJC International. Nyní se koalice zaměřuje na osvětu, vzdělávání a také politický lobbing tohoto tématu. 

Starý standard

Michaela Kožmínová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se specializací na klimatickou adaptaci a mitigaci v zemědělství, podotýká, že dnešní standard mražení na -18°C byl stanoven v polovině minulého století, protože dával dostatečnou bezpečnostní rezervu. „Dnes už ale víme, že většinu potravin stačí uchovávat mražené při teplotě pod -12°C,“ říká Kožmínová.

„Výjimkou by mohla být třeba zmrzlina, jejíž vlastnosti se mohou s tímto teplotním rozdílem změnit takovým způsobem, který bude pro spotřebitele rozpoznatelný – například tím, že by ve zmrzlině byly větší ledové krystalky,“ zmiňuje Kožmínová.  

Není to tak snadné

Proč se tedy již dávno legislativa nezměnila na – 15°C? Protože ne u všech potravin je to optimální. Stanovení limitní teploty pro hluboce zmrazené potraviny je podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka otázkou kompromisu. „Celá řada potravin by při mražení snesla i vyšší teploty. Zejména potraviny na bázi sacharidů jsou obvykle dobře údržné i při vyšších teplotách. Oproti tomu jiné potraviny jsou na hluboké zmražení více citlivé a ztrácejí rychleji kvalitu,“ vysvětluje Zemánek.  V praxi se proto mnohdy mrazí i na nižší teploty, platí to například u bobulovin a tučných ryb. 

Teplota -18 stupňů Celsia byla tedy stanovena jako kompromisní hodnota pro usnadnění logistiky a nastavení jednotného systému. „Každý výrobce ví, s jakou teplotou může v distribučním řetězci počítat. Mezi výrobci potravin nepanuje na zvýšení teploty shoda, což je s ohledem na různé typy potravin, které vyrábějí, logické,“ vysvětluje Zemánek. 

Dodává, že u některých potravin může být vlivem zvýšení teploty zhoršena jejich skladovatelnost a může docházet k rychlejší ztrátě především senzorických vlastností. Tedy teplota – 15 stupňů Celsia je dostačující, ale v některých případech může být na úkor kvality, a především trvanlivosti. „Nepředpokládá se, že by byla ohrožena bezpečnost takto mražených potravin. U některých potravin ale může dojít ke zkrácení doby trvanlivosti až o 30 %,“ udává Zemánek.

Důležitější je objem 

Podle Potravinářské komory ČR zvýšení teploty v mrazácích sice znamená finanční a také energetickou úsporu. Ovšem rovnice hledání vyrovnanosti environmentálních a ekonomických zájmů má vždy dvě strany. Firmy se podle Zemánka snaží najít cíle pro úspory emisí u svých činností a cílí proto i na snižování energetické náročnosti.

„Při globální dopravě však podstatnější roli hraje samotný objem mezinárodního transportu a environmentální dopady globální dopravy. V chladírenství může významnější roli než snížení předepsané teploty sehrát snížení transportovaného množství mražených potravin nebo vyloučení používání chladících plynů s vysokým GWP (Global Warming Potencial je koeficient chladiva, tedy jaký má daný plyn vliv na globální oteplování, pozn. red.), které sice EU omezuje, avšak v mezinárodní přepravě se stále hojně využívají. Tato opatření představují významnější finanční náklady,“ upozorňuje Zemánek. Zvýšení předepsané teploty je tak řešením s menším environmentálním, avšak pozitivním ekonomickým dopadem. „Je tedy logicky první volbou mnoha společností,“ podotýká Zemánek.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT 4o)