V Moravskoslezském kraji skončí těžba uhlí již v roce 2026 a region už nyní přechází na ekologičtější zdroje energie. Některé tamější teplárny již fungují například na dřevní štěpku či teplo z vytříděných a dále nerecyklovatelných frakcí komunálního odpadu. 

Co všechno zelená transformace obnáší, jakými inovacemi region již prošel a co jej ještě čeká, přiblížilo březnové sympozium “Energie budoucnosti: Směr nejen Moravskoslezského kraje”, které uspořádaly regionální noviny Deník a magazín Ecoista.

Odpad a biomasa

Dříve spalovaly uhlí, nyní vyrábějí teplo z plynu a biomasy, především z odpadní dřevní štěpky. Teplárny v Moravskoslezském kraji jsou jedním z nejvýraznějších symbolů změny, kterou tento bývalý uhelný region prochází.

Například teplárna ve Frýdku-Místku, patřící společnosti Veolia Energie, od loňského června vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele z biomasy a zemního plynu. Po Teplárně Krnov se stala druhým zařízením tohoto typu v kraji, které prošlo výraznou modernizací.

„Žádná z našich tepláren se nevyhne transformaci. Až dosud fungovaly na uhlí, ale to už končí. Do dekarbonizace našich tepláren investujeme více než dvacet miliard korun,“ uvedl na sympoziu Energie budoucnosti Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia.

Debata odborníků a odbornic, kterou pořádaly regionální noviny Deník ve spolupráci s Ecoista.cz, se konala v polovině března symbolicky v ostravském Futureu – dříve zatopené ruině výklopníku a mlýnice černého uhlí, která prošla renovací a nyní slouží jako elegantní kreativní centrum otevřené veřejnosti.

Stejnou transformací nyní prochází i celý Moravskoslezský kraj – dříve znečištěná oblast, která se díky ukončení těžby uhlí mění v region průmyslového vývoje, zelených inovací i nových pracovních příležitostí.

Ale cesta od uhlí je náročná. „Karvinsko na tom z hlediska emisí dlouhodobě nebylo dobře. I u nás nyní pociťujeme, že hodnoty znečištění klesají. V minulých letech zde docházelo k úbytku obyvatel a uvolňování bytového fondu. To se nyní začíná lepšit. Cena nemovitostí na Karvinsku je příznivá a mladí lidé se sem stěhují,“ uvedl v úvodní části debaty Jan Wolf, primátor města Karviná.

„Nemůžeme si myslet, že tu budeme těžit donekonečna. Po odklonu od uhlí musíme přijmout nový způsob myšlení, vytvořit nové pracovní možnosti, aby se u nás sociální situace stabilizovala,“ apeloval Wolf. Připomněl, že Karviná do své infrastruktury investovala za posledních 15 let přes tři miliardy korun a vybudovala například průmyslovou zónu Nové pole, ve které dnes pracuje 3500 lidí.

Odpad – nové uhlí

Jak zmínil Jakub Tobola (obchodní ředitel Veolia Energie, foto v záhlaví, uprostřed), společnost Veolia plánuje do roku 2030 nahradit veškeré uhlí v tomto regionu jinými palivy, například biomasou, odpadním teplem z čistíren odpadních vod nebo komunálním odpadem. Využívat se však bude pouze ta část odpadu, kterou již nelze recyklovat.

Veolia vlastní na Moravě sedm tepláren, z nichž čtyři již prošly přeměnou a tři to ještě čeká. Teplárna v Přerově například vyrábí teplo ze zmíněných vytříděných a dále nerecyklovatelných odpadů, které by jinak skončily na skládce. Část tepláren také funguje na dřevní štěpku, která zbývá po těžbě dřeva v lesích.

„Výhoda biomasy, tedy odpadní štěpky, je, že tato paliva nevozíme z velké dálky, ale pouze regionálně, ze vzdálenosti do 50 kilometrů,“ připomněl Tobola. Připustil však, že pro výrobu tepla pro celou Ostravu je třeba zdroj o výkonu 500 až 600 megawattů, a takto velký zdroj nelze pohánět pouze biomasou. Velká část tepla bude tedy i nadále vyráběna z plynu. Veolia nicméně plánuje, aby její zařízení byla připravena také na spalování vodíku, s nímž do budoucna počítá Evropská unie.

Circular Valley

Otázka průmyslových zón má mnoho rozměrů. Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy, připomněl, že po ukončení těžby uhlí vznikají rozsáhlé nevyužité průmyslové zóny. „Jde o areály, kde dříve pracovalo až 30 tisíc lidí, dnes jich tam zůstalo jen zlomek. Otázkou je, jak začít být více soběstační. Například jsme vybudovali novou moderní třídicí linku na odpady, ale musíme se podívat i na vodu a energetiku. Je to výzva na dalších deset let,“ uvedl Boháč.

O cirkulárních inovacích promluvila i Soňa Klepek Jonášová, expertka na cirkulární ekonomiku a zakladatelka institutu Incien. Zmínila projekt CirkArena, plánované výzkumné centrum podporující cirkulární ekonomiku v Moravskoslezském kraji. Centrum má vzniknout přeměnou starého hokejového stadionu v Třinci.

„CirkArena se může stát mozkem pro transformaci regionu. Moravskoslezský kraj by se mohl stát Circular Valley pro celou Českou republiku. Navíc bude nabízet přesně ta pracovní místa, která mladé lidi nejvíce zajímají – s prací, která dává smysl,“ podotkla Klepek Jonášová.

Školní zahrada

Transformace uhelného regionu naráží také na personální problémy. Radka Šušková, interim manažerka a byznys mentorka, upozornila, že je v regionu obtížné najít manažery ochotné přijmout zodpovědné pozice a stát se lídry. Zároveň vysvětlila, jak velký rozdíl je v tom, pokud firma pouze deklaruje inovační vize a očekává, že zaměstnanci ji jaksi automaticky přijmou a situací, kdy lídři nové vizi skutečně věří a jsou schopni jí autenticky prosazovat ve svém okolí.  

Barbora Semeráková, ředitelka vzdělávacího centra Tereza, popsala, že mladá generace vnímá klimatické změny obzvláště citlivě. „Klíčové je, aby mladí lidé (a lidé obecně) měli jistotu, že mohou stav životního prostředí pozitivně ovlivnit – alespoň v malém, ve svém okolí. Už to, že se mohou starat o školní zahradu nebo ovlivnit stravu ve školní jídelně, posiluje jejich motivaci a pocit, že mohou něco změnit. To je klíčové pro aktivní postoj k životnímu prostředí,“ uzavřela Semeráková.

Foto: Veolia