Americký prezident Donald Trump říká, že větrné elektrárny škodí ptákům a velrybám. Jak porovnávají dopady větrné energie na přírodu s dopady těžby ropy a zemního plynu vědci?

Aspen Ellisová, bioložka z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, strávila podle BBC deset let terénní prací na odlehlých ostrovech u pobřeží Spojených států. Často žila dlouhé měsíce mezi ptáky a byla tak ponořená do jejich způsobu života, že se dokonce naučila z ptačích volání poznat, kteří predátoři jsou poblíž.  

„Znovu a znovu jsem viděla dopady změn klimatu v průběhu času,“ říká. Od stoupající hladiny moří, která ohrožovala kolonie, po ryby, které se přesouvají do chladnějších oblastí, což vede k hladovění mláďat mořských ptáků. Ellisová je také odbornicí na větrné elektrárny. Co o nich soudí? 

Těžíme, těžíme!

Dopad výroby energie na divokou přírodu se znovu dostal do centra pozornosti s plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa přeorientovat USA z obnovitelných zdrojů, jako je vítr, na ropu a plyn. Trump v prvních dnech v úřadu odvolal zákaz bývalého prezidenta Joea Bidena na nové pobřežní ropné a plynové vrty. Jedním z jeho argumentů je, že větrné elektrárny škodí ptákům a velrybám. 

Jak je tomu ve skutečnosti? Zatímco větrné farmy mohou mít určité nepříznivé účinky na místní volně žijící živočichy, fosilní paliva a jejich těžba má mnohem horší dopady, ukazují vědci. „Fosilní paliva a jejich vliv na změnu klimatu převažují nade vším,“ říká Beth Scottová, profesorka mořské ekologie na University of Aberdeen ve Skotsku. „Změna klimatu je zdaleka nejhorším nepřítelem pro všechny volně žijící živočichy a lidi.“ 

Hluk pod vodou

Větrné elektrárny, jak na souši, tak na moři, představuje pro ptáky určité riziko, včetně ztráty přirozeného prostředí a srážky s turbínou nebo jejími lopatkami. Mořští ptáci mohou také trpět nepřímými účinky. Například pokud změní své trasy, aby se vyhnuli větrným farmám, pak stráví více času a energie hledáním potravy. 

Desetiletí výzkumu ovšem ukazují, že těžba ropy ovlivňuje ptáky, velryby a další volně žijící zvířata mnohem více. Kromě klimatického faktoru existuje i riziko úniků ropy a pak také hluk. 

Hluk z těžby ropy a zemního plynu pochází hlavně ze seismických průzkumů, když těžaři vypouštějí stlačený vzduch do vody. Dělají to v hloubce přes kilometr a jde o nízké frekvence, tento zvuk se v hloubce šíří daleko a trpí tím živočichové třeba v Mexickém zálivu. Výzkum ukázal, že pro velryby, delfíny a další mořské savce, kteří se při hledání potravy v temné a kalné vodě spoléhají na zvuk a echolokaci, může být takový hluk dezorientující. Těžko pak komunikují a hledají potravu. 

Stavba větrných elektráren také obnáší hluk, například při průzkumu a při zatloukání základů do mořského dna. Ten je však dočasný. U ropy a zemního plynu probíhají hlučné průzkumy po delší časové období, a to nejen před těžbou, ale také během těžby.

Jak se zlepšit

Ve studii z roku 2022, kterou vedla Aspen Ellisová, mezinárodní skupina vědců vyvinula proces, který umožňuje vývojářům větrných farem minimalizovat rizika pro mořské ptáky. Jde třeba o výběr lokalit, které méně překážejí známým letovým trasám nebo stanovištím mořských ptáků.Nicméně i těžaři fosilních paliv vědce aspoň v něčem potěšili. Třeba díky monitorování „naolejovaných“ ptáků v evropském Severním moři ukázalo prudký pokles úniků ropy. Technologie těžby se zlepšují, ropa méně uniká a pozitivní je třeba i zavedení dvojitého trupu u tankerů, které úniku ropy lépe zamezuje.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)