Jak zaujmout veřejnost, zaměstnance a akcionáře? Aktivisté se kvůli zdůraznění ekologické nečinnosti firem už nelepí k silnici, ale používají vtip.
Aktivisté podle deníku Financial Times stále častěji používají nejrůznější triky, aby upozornili na nečinnost ohledně změny klimatu v reálném světě. Cílem je upoutat pozornost klientů a zaměstnanců velkých znečišťovatelů a jejich investorů, a vyhnout se přílišné konfrontaci. Nepřivazují se k plotům a neblokují dopravu, jdou na to důmyslněji.
Aktivisté si berou na paškál některé z největších světových společností (včetně Coca-Coly, Unileveru, Walmartu a Shellu), které zmírnily nebo odsunuly některé klimatické a environmentální cíle. Podle odborníků na komunikaci je směs naděje, humoru a realismu tou správnou cestou, jak na nepravosti upozorňovat. Tímto přístupem se řídí i poradenská společnost Global Optimism, kterou spoluzaložila Christiana Figueresová, jedna z architektek pařížské dohody o omezení globálního oteplování z roku 2015. Ve svých doporučeních vládám a společnostem zdůrazňuje, že změna klimatu je stále řešitelná a využít se dá i humor.
Ogilvy vlastněná síť WPP byla aktivisty vytipována jako jedna z reklamních agentur s nejvíce kontrakty na „fosilní“ firmy. Jamie Inman, bývalý marketér, spolu s komikem a aktivistou Oli Frostem rozeslali zaměstnancům Ogilvy falešné e-mailové pozvánky na tematickou zábavnou akci v Ogilvylandu, kde byly skluzavky údajně vyrobeny z ropných potrubí. Vypadalo to, že e-maily přišly od generálního ředitele WPP Marka Reada. Vstupenky na akci se nedopatřením od zaměstnanců dostaly do rukou i některým klientům. Vedení Ogilvy odmítlo vtípek komentovat, ale někdo se možná chytil za nos.
V jiné loňské kampani Inman a Frost použili veřejně dostupné informace k tomu, aby shromáždili e-mailové adresy zaměstnanců investiční společnosti Abrdn a poslali jim odkaz na online hru. Podle Inmana si jí zahrálo nejméně 600 lidí. Autoři hry si dělali legraci z rozhodnutí firmy nadále investovat do některých fosilních paliv a jejich strategie byla označena za „eco-gaming“. Byl to svého druhu úspěch a může to být zajímavá cesta pro následovníky, kteří budou chtít na nepravosti upozorňovat chytlavou formou.
Shell ukončil soudní spor, který podal proti Greenpeace v prosinci poté, co se aktivisté v roce 2023 nalodili na jeho ropnou plošinu v Severním moři. Aktivisté z Greenpeace totiž navštívili (krátké video zde) londýnské ústředí společnosti, a nechali pro zdejšího šéfa před budovou maličké housle jako omluvu za to, že aktivisté ohrozili svým chováním bezpečnost zaměstnanců na plošině. Tento vtip vychází z fráze „hrát na nejmenší housle na světě“, která se často používá k zesměšnění nebo zlehčení něčího falešného nářku či sebelítosti.
Shell odmítl záležitost komentovat, nicméně v souvislosti se soudním případem již dříve uvedl, že právo na protesty nerozporuje.
Pozorovatelé soudí, že housličky apod. jsou dobrá cesta. Dopad na nezúčastněné pozorovatele je úplně jiný, než kdyby Greenpeace provedli něco nezákonného. Jejich obraz tím neutrpěl, získali pozornost a kladné body za originalitu. A hlavně urovnali soudní spor.
Nadnárodní společnosti včetně ropných cpou obrovské peníze do reklamních kampaní, které zdůrazňují jejich investice do čisté energie. Shell si najal influencery, aby posílil svou image u mladých lidí, odborníci na PR ale přiznávají, že pro „big oil“ giganty je těžké získat respektované osobnosti už jen kvůli klimatickým obavám. Naopak aktivisté mají na sociálních sítích spoustu přívrženců a ti jsou zvyklí konzumovat zprávy okořeněné humorem. Vtip se tedy stává efektivnější zbraní než třeba násilné protesty na hraně zákona.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)