Stovky tun mangových pecek v Kambodži končí na skládkách, otravují tak vodu i vzduch. Experti z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli způsob, jak z nich vyrobit vysoce výhřevné brikety. Díky tomu místní nekácejí tolik stromů. Mendelova univerzita s tímto projektem letos získala Cenu SDG´s.

Mangová pecka je poklad a zkáza zároveň. Podle toho, jak se s ní naloží. Své o tom vědí v Kambodži, kde je mango jedním z hlavních zemědělských produktů. Například jediná firma, Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango, v hlavní sezóně zpracuje 200 tun manga denně. Z toho každý den putuje asi 60 tun pecek na smetiště, kde hnijí a znečišťují podzemní vodu. Případně se pomalu a nedokonale spalují, což silně znečišťuje okolní ovzduší. Paradoxem je, že stejná firma využívá k vytápění svých sušíren palivové dříví, které se získává kácením okolních lesů.  

Neutěšené situace s mangem si všimla Mendelova univerzita v Brně a našla způsob, jak s peckami naložit chytřeji. Z mangových pecek totiž lze vyrábět brikety, které se využívají jako palivo pro domácnosti i zpracovatelské podniky. To má pozitivní vliv jak na omezování skládek odpadu, protože hnijících pecek už není tolik, tak na ochranu místních lesních porostů, protože už není třeba těžit tolik dřeva. 

Brněnští vědci brikety vyrobili ve spolupráci s Laboratoří biopaliv Fakulty tropického zemědělství v Praze a dále je analyzovali. Ukázalo se, že materiál má velmi dobré vlastnosti, a to hlavně mechanickou odolnost, vysokou výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Vědci došli k závěru, že mangové brikety se mohou používat jako kvalitní palivo v kamnech a kotlích, kde se běžně pálí dřevo. Projekt trval přesně rok. „Provedli jsme průzkumy, sběry a analýzy dat. Následovala výroba briket a mangového oleje, jejich rozsáhlé analýzy, rešerše pro výběr strojů pro zpracování. Následně jsme všechny výsledky předali kambodžské straně,“ říká pro Ecoista.cz Petr Němec, výzkumník z Mendelovy univerzity v Brně. 

Češi pomohli se stroji 

Místní partner projektu, výrobce sušeného ovoce Kirirom Food Production, se ihned pustil do sestavení výrobní linky na brikety. Rozhodl se k tomu i další kambodžský zpracovatel ovoce poblíž hlavního města Phnom Penh. 

Odborníci z Česka také pomohli místním s výběrem mechanizace pro zpracování pecek. Partnerská brněnská firma Holistic Solutions představila místním podnikům stroje jak české, tak zahraniční výroby. „Udělalo nám radost, že místní partneři vzali výsledky projektu jako příležitost nejen jak ušetřit finanční prostředky, ale také jak se více přiklonit k udržitelným způsobům hospodaření a chránit tak místní životní prostředí,“ dodal Němec.

Kambodža mezi lety 1990 a 2020 přišla o téměř o třetinu svých lesních porostů. Podle výpočtů českého týmu z Mendelovy univerzity může podnik ze svých pecek denně vyrobit zhruba 12 tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než 40 % své spotřeby dřeva. „Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ pokračuje Němec.  Zároveň se ukázalo, že je možné mangové pecky použít i k výrobě másla. 

Němcův tým má nyní v plánu implementovat výsledky v Africe, konkrétně v Etiopii a Zambii. Rozšíření zatím mírně brzdí fakt, že tam neexistuje alespoň středně velký zpracovatel manga, u kterého by se nahromadil dostatek pecek. „Řešením však může být například spojení farmářů do družstev, která budou svou produkci zpracovávat společně,“ navrhuje Němec.  

Vítězný projekt 

Projekt byl financován z rozvojového programu OSN, UNDP Challenge Fund – Czech Solutions for SDGs, který cílil na otestování a předávání know-how a technologie. Financování projektu bylo ukončeno, dále se již o zpracování pecek starají místní výrobci. 

Projekt zpracování mangových pecek byl díky své unikátnosti a ekologickému a společenskému dopadu letos oceněn v předávání Cen SDG´s, které pořádá Asociace společenské odpovědnosti. Zvítězil v kategorii Rozvojová spolupráce, mír a partnerství.

Mangové pecky nejsou jediným projektem, jímž Mendelova univerzita pomáhá v rozvojových zemích. Dlouhodobě vzdělává farmáře z rozvojových zemí v tropickém pásmu, aby dokázali hospodařit udržitelně. Zástupci univerzity spolupracují s místními univerzitami a výzkumnými ústavy, nebo přímo v terénu s farmáři či členy družstev. Nyní například tým MENDELU vede projekty podporující přechod na agrolesnictví a integrované farmaření v africké Zambii. „Řídíme se tam zásadami jako diverzifikace pěstovaných druhů, obohacování půdy organickou hmotou kompostováním a řízenou pastvou, segmentování krajiny, ochrana půdy proti erozi a podobně,“ říká Němec. V Etiopii se zabývají obnovou lesa na degradovaných půdách, čímž se předchází rozšiřování pouště.  A také učí lidi z místních komunit, jak les využívat udržitelně.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)