“Sem bych hned nasadil pár ovcí…”, rozhlédne se po mé zarostlé zahradě pokrývač. Přijel kvůli střeše a okapu, ale – nedá mu to – (člověk šikovný) vidí hned i jiné mé problémy a hned mu v hlavě vrtá řešení.

Vskutku, zvířata jsou při péči o krajinu úžasně nápomocná! V anglickém Kentu, kousek od města Cantenbury se nedávno objevily – jako uhel černé – krávy. Majestátní, opatřené bílými rohy, plemeno Dexter je tak krásné, že nejde se za nimi neohlédnout.

Navíc tyto skvostné přírodní sekačky si hravě poradí i s přerostlým ostružiním, sešrotují i nejpichlavější mlází. Tímto umožní růst rostlinám, kterým neproniknutelné houští krade světlo a dusí je. Stačí pět šest týdnů a tato akční jednotka blahodárně upraví těžko dostupnou krajinu.

Divoká pastva pro oči

Britský Wildelife Trust má program zvaný Divoká pastva, a v jeho rámci přemísťuje po anglickém venkově hordy různých plemen. Osm set kusů dobytka stěhují po devadesáti chráněných oblastech. Něco podobného by se nedalo dělat bez menší armády nadšených dobrovolníků, kteří pomáhají na vzácná plemena dohlížet.

Dobrovolníci nemusejí mít žádnou zkušenost, ale potřebují být fyzicky zdatní, mít výdrž – jsou v pohybu celý den – a nesmějí zdráhat se vyrazit ven ani v tom nedramatičtějším počasí. Navíc je dobré nezapomínat, že vzrostlá kráva (bez ohledu na to, jak je půvabná) váží skoro dvě tuny.

Například na panství Scotney Castle nedaleko Tunbridge Wells na úhledném vzhledu krajiny obklopující romantický zámek “pracovaly” krávy už v devatenáctém století. Spolu se stádem ovcí.

Místo je nyní objektem “speciálního vědeckého zájmu”, protože se zjistilo, že přítomnost zvířat výrazně zvýšila výskyt původních rostlin. Manažerka keltského Wildelife Trustu říká, že dobytek má “naprosto výjimečnou schopnost zbavovat louky náletů, ostružiní a křovisk. A navíc to – narozdíl od sekaček – dělají krásně potichoučku.

Vědci ostatně používají krávy k výzkumu reprodukce; mají totiž člověku velice podobný reprodukční cyklus. Pokud bychom se chtěli bavit o začátku a o zdokonalení umělého oplodnění, bez krav by to nešlo. Poruchy ve vývoji embrya jsou v případě tohoto zvířete a ženy skoro identické… Krávy v Británii mají dokonce zákonem zakotvených pět práv: právo netrpět žízní a hladem, právo být zproštěna nepohodlí, právo na život bez bolesti, bez zranění a nemoci, právo na život prostý strachu a stresu.

Bílé plemeno

Časopis Vogue by těžko konkuroval záběrům Bílého plemene, když se jeho modelky předvádějí v jasně růžovém vřesovišti: černé inteligentní oči, černý čumák a uši, jinak smetanově bílé, a jak znaménky krásy – poseté černými flíčky. Tyto krásky se na panství Norfolk pasou od roku 1765. V roce 1918 jich zbylo jen málo, dochovaly se díky Britské společnosti Bílého plemene (naštěstí část britské populace vždycky zůstává nemateriální a hrdě excentrická). Díky boji nadšenců s větrnými mlýny (v podobě industrializace chovu dobytka) Bílé plemeno už není vzácné. Svým dlouhým jazykem vytrhávají chomáče vegetace, čímž vytvářejí ideální podmínky pro hnízdění dnes ohrožených ptáků. Navíc v prohlubinách způsobených kopyty se sbírá voda, v nich se množí hmyz a slouží jako potrava k vykrmování ptačích mláďat. Bělostné krávy jsou otužilé, celoročně se pasou venku. Že jim nic nechybí chodí kontrolovat dobrovolníci.

Zavádět prastará plemena je v módě. Kolem Scotney Castle se promenují longhorns; jejich dlouhé, štíhlé rohy a neobvyklá, fantasticky vybarvená srst působí vyloženě exoticky. Jsou tak krásné, a tak užitečné. Navíc jsou nesmírně klidné a spolupracující. Dokonce když mají telata, střídají se u nich, aby ostatní mohly v klidu spát a pást se.

Jestli to takhle půjde dál, provolání Ty jsi ale kráva! totálně změní svou konotaci.

Foto: Daniel Dočekal, ilutrace (DALL E 3)