Zdá se, že drobní tvorové, na kterých závisí i naše existence, jsou na dramatickém ústupu. Jak rychle hmyzu ubývá a proč? To zatím nevíme.

Novinářka Manuela Saragosaová z deníku Financial Times si ve svém textu o mizení hmyzu vzpomněla, jak si jednoho dne při dovolenkové večeři na Sicílii uvědomila, že na osvětlené terase postrádá ťukání létajícího hmyzu na žárovku. Neslyšela ani orchestr cikád, a neviděla ani mravence odnášející drobky jídla na zemi. A téma pro článek bylo na světě.

Na Sicílii by se nepřítomnost hmyzu dala svést na farmáře, kteří okolo postřikovali svá rajčata pesticidy. Ale i doma v Británii si Manuela všimla, že hmyz mizí. Jak píše, že sociální sítě jsou plné hashtagů #insectarmageddon a #insectapocalypse, i odborníci tvrdí, že se něco „radikálně pokazilo“. Dokonce i bývalý moderátor Top Gearu Jeremy Clarkson, vyhlášený odpůrce klimatických aktivistů, uvedl, že je znepokojen nedostatkem motýlů.

Ekologové a entomologové po celém světě již léta varují před klesajícím počtem hmyzu. Na vině jsou klimatické změny, ztráta stanovišť, světelné znečištění, intenzivní zemědělství, používání pesticidů a hnojiv. Jak ale přimět lidi, aby to začali řešit? S našimi šestinohými spoluobyvateli Země máme totiž dost komplikovaný vztah.

Miliardoví opylovači

Přitom naše vlastní existence závisí na prosperujícím hmyzím světě. Studie ukazují, že tam, kde je přítomno více druhů hmyzu, je opylení rostlin spolehlivější. Jak ve své knize Silent Earth: Averting the Insect Apocalypse upozorňuje Dave Goulson, profesor biologie na Univerzitě v Sussexu, asi tři čtvrtiny všech druhů plodin pěstovaných lidmi vyžadují opylování hmyzem. „Bez opylovačů bychom nemohli nakrmit lidskou populaci,“ píše Goulson.

Zpráva britského parlamentu z března tohoto roku uvádí, že v mezinárodním měřítku se ekonomická hodnota opylovačů pro zemědělství odhaduje na více než 134 miliard liber. Ale k čemu taková čísla vlastně jsou? Bez opylení není jídlo, takže ani peníze.

Nedostatek hmyzu je leckde už alarmující. Poznávat to začínají farmáři v Číně, kteří řeší nedostatek opylujícího hmyzu v sadech ručně – běhají se štětečkem mezi květy a opylují je sami… “Zní to pracně? To ano, protože to zatraceně pracné je,” píše Manuela. 

Pro většinu lidské populace je označení hmyzu za „obtížný“ symptomatické. Dá se to pochopit, že hmyz nemáme rádi. Hlavně ty komáry… Existují ale naštěstí i lidé, kteří hmyz milují, jsou amatérskými entomology a vyžívají se v pozorování svých oblíbených druhů. Těch jsou miliony, mnohé z nich lidstvo ještě nepopsalo. Nikoho také nenapadlo zaznamenávat počty hmyzu, když ho bylo evidentně hodně.

Drastické poklesy

Kde je tedy důkaz, že hmyz celkově ubývá? V roce 2017 německá studie zjistila, že objem hmyzu, klinicky označovaného jako „biomasa“, klesl za období 27 let od roku 1989 do roku 2016 o více než 75 %! Tehdy noviny psaly o hmyzí apokalypse.

Kritici byli skeptičtí a průzkum označili za podjatý. Jenže v roce 2019 vyšla další studie. Během 10 let, od roku 2008 do roku 2017, byly zkoumány stovky německých lesů a pastvin a závěr byl bohužel stejně alarmující. Biomasa členovců, klasifikace, která zahrnuje hmyz, pavouky a jakékoliv živočicha s vnějším kosterním krytem, ​​se snížila o více než dvě třetiny a počet druhů klesl o třetinu.

V roce 2020 následovala globální studie, metaanalýza zahrnující dlouhodobé soubory údajů o populacích hmyzu. Dospěla k závěru, že suchozemský hmyz ubývá rychlostí 9 % za desetiletí, i když zároveň zaznamenala nárůst sladkovodního hmyzu.

Zhasnout a nesekat

Vědci se každopádně shodují, že ve světě hmyzu panují potíže. Teď se hlavně snaží zjistit, jak to s hmyzem vlastně vypadá. V tropech, kde žije nejvíc hmyzu, probíhá pouze řídký monitoring, tradice amatérské entomologie je totiž typická spíše pro severní Evropu a Severní Ameriku. Entomologie je ale naštěstí vědou, která zapojuje veřejnost a amatéry. Hmyzu je prostě moc a každá ruka je dobrá. 

Tak třeba v britském zemědělském výzkumném středisku v Rothamstedu je hmyz lapán a zkoumán odborníky už od roku 1964, ale je tam také několik světelných pastí, které jsou provozované výhradně dobrovolníky. 

Podle výsledků právě z Rothamstedu poklesla za posledních 50 let populace velkých můr o třetinu. Vědci říkají, že svou roli hraje změna klimatu. Hmyz ostatně můžeme brát jako indikátory změny klimatu, kritická jsou například sucha a nedostatek hostitelských rostlin.

Otázkou je, kolik cyklů rozmachu a propadu mohou populace hmyzu vydržet, než to mnohé z nich vyhladí. Entomologové poznamenávají, že za správných podmínek se populace mohou vzpamatovat. 

Článek Manuely Saragosaové nicméně ukazuje, že některé kroky, jak hmyzu pomoci, mohou být jednoduché – například vypnutí umělých světel. Nedávná studie v Číně zjistila, že stromy v Pekingu, osvětlené v noci pouličním osvětlením, mají tužší listy a menší poškození hmyzem. Jinými slovy, hmyz v této oblasti nedokáže v noci konzumovat stromy, tak jak by potřeboval. Důležitá je samozřejmě eliminace používání pesticidů. Ale pomoci mohou i takové drobnosti jako je omezit sekání trávníků ve městech a luk a polí, kde se nic nepěstuje.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)