Návrh novely zákona č. 477/2001 Sb. o obalech, který má zavést systém zálohování PET lahví a plechovek v ČR, projednává vláda. Jaké má zálohování výhody a co bude znamenat v praxi?

Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly podle Zálohujme.cz díky zálohovým systémům až 98% míry zpětného odběru PETek, plechovek i lahví od piva. Zálohový systém PET lahví a nápojových plechovek vede k podpoře opakované recyklace a snížení množství odpadu na veřejných prostranstvích. V ČR by měl začít fungovat v roce 2026, aktuálně ho projednává vláda.

Jak to má fungovat?

Při zakoupení nápoje v plechovce nebo PET lahvi zaplatíte k ceně nápoje zálohu (4 koruny). Tu obdržíte zpět poté, co prázdný obal vrátíte do sběrného místa nebo automatu na zpětný odběr, tzv. zálohomatu. Finanční záloha zde funguje jako motivace, aby obaly nekončily v přírodě, v ulicích nebo ve směsném odpadu. Po sebrání jsou prázdné obaly slisovány a odvezeny k třídění a opakované recyklaci, kde se z nich vyrobí nové PET lahve a plechovky. Díky tomu je materiál využíván pořád dokola.

Zkušenosti ze zahraničí potvrzují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů po zavedení záloh. Například na Slovensku došlo k poklesu množství nápojových obalů odhozených v přírodě nebo na veřejných prostranstvích už po prvním roce zálohování. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022 to bylo už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Co systém přinese?

1. Ochrana životního prostředí

 Každý rok v ulicích a v přírodě ČR (tj. mimo současný systém tříděného sběru obalů) skončí až 100 milionů PET lahví a podobné množství nápojových plechovek. Zavedení zálohového systému veřejný prostor od PET lahví a plechovek vyčistí. Finanční motivace přispívá ke změně chování lidí, kteří si tak více rozmyslí, jestli zálohovanou PET lahev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají za ni zpět peníze. Navíc peněžní záloha motivuje i jiné lidi ke sběru pohozených obalů, které následně odnesou tam, kam patří. To se již děje u pivních zálohovaných lahví. 

2. Vyšší míra recyklace

Analýza Ernst & Young vypracovaná pro MŽP v říjnu 2023 ukázala, že v roce 2022 se v ČR vytřídilo asi 73 % PET lahví, recyklovalo se jich jen 49 % a jen zlomek z nich šel zpět do výroby nových PET lahví. U nápojových plechovek je situace ještě horší: v ČR se jich sesbírá jen 26 %, zbytek skončí převážně v komunálním odpadu.

3. Nastartování cirkulární ekonomiky 

Zálohový systém je jedním ze tří základních pilířů cirkularity nápojových obalů. Transparentní systém zaručuje opakovanou recyklaci v uzavřené cirkulární smyčce. To znamená, že drtivá většina obalů se vrátí zpět do oběhu a materiál může být opakovaně použit, což vede k menší spotřebě primární suroviny (ropy v případě PET lahví a bauxitu v případě plechovek) a přispívá k dlouhodobé udržitelnosti hospodářství.

4. Snížení spotřeby energií

Výroba PET lahví z recyklovaného materiálu (rPET) je energeticky mnohem méně náročná než výroba z nového PETu. Například roční výroba PET lahví z 80% podílu recyklovaného PETu by v ČR ušetřila tolik energie, že by pokryla čtyřletý provoz pražského metra nebo by po celý rok svítilo a používalo běžné elektrospotřebiče 421 tisíc domácností. 

5. Efektivita a transparentnost

Zavedení a provoz systému jsou plně financovány Správcem zálohového systému, systém je finančně soběstačný, neziskový a transparentní. Náklady na zavedení a provoz zálohového systému budou přenášeny na výrobce, nikoli na spotřebitele. Studie ukazují, že dopady na hospodaření obcí jsou minimální. Návrh ministerstva navíc počítá s kompenzacemi a předpokládá, že rozpočty obcí a měst si dokonce po zavedení zálohování přilepší. 

6. Příležitost pro zlepšení 

Zavedení záloh podporuje odpovědné chování výrobců a motivuje je k lepšímu designu obalů, které jsou snadněji recyklovatelné. Zálohování je zároveň příležitost pro odpadový sektor, aby hledal využití pro další doposud nevyužité odpady ve žluté popelnici, protože dosud hleděl pouze na zisk z prodeje vytříděného PETu. 

7. Plnění evropských cílů

Zavedení zálohového systému je klíčovým krokem k dosažení recyklačních cílů, které vyžaduje evropská legislativa. Směrnice EU o jednorázových plastech (SUP) ukládá povinnost sběru min. 77 % do roku 2025, resp. 90 % PET lahví do roku 2029. Navíc nově schválené nařízení EU, tzv. PPWR zpřísňuje podmínky sběru nápojových plastových lahví a plechovek na 80 % již v roce 2026.

Chceme žít udržitelně

9 z 10 Čechů se podle výzkumu o vnímání plastů vedený společností Perfect Crowd snaží žít udržitelně a klesá počet těch, kteří vnímají plast jako nejškodlivější materiál. Lidé jsou otevřeni novým informacím a vzdělávání o plastech a vnímají zálohování PET lahví jako společensky prospěšné a mají chuť se o plastech a jejich efektivní recyklaci dozvědět více. Negativní mýty v oblasti plastů ale u Čechů stále přetrvávají, byť v menší míře, než tomu bylo před třemi lety. 

Řešení litteringu?

Češi čelí každodenně problému litteringu, tedy volně pohozených obalů v ulicích i v přírodě. Podle nedávného průzkumu společnosti Ipsos tento nepořádek trápí 97 % obyvatel napříč celou Českou republikou. Lidé si nejčastěji stěžují na přeplněné kontejnery na tříděný odpad a nepořádek v jejich okolí. Volně pohozené nápojové obaly jsou problémem i v horských oblastech a národních parcích. 

Podobná situace panovala donedávna také na Slovensku. Po zavedení zálohového systému však PET lahve a plechovky z ulic a přírody téměř vymizely. Navíc lze zálohované obaly využít jako formu alternativní podpory národních parků.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)