Nový mezinárodní spotřebitelský průzkum ukazuje jak rozšířený je dnes greenwashing. Jak lidé vnímají tvrzení o zelenosti produktů a služeb? Rozumí a věří jim?
Průzkum, který provedly The European Consumer Organisation (BEUC) a International Consumer Research & Testing (ICRT) v 16 evropských i mimoevropských zemích, zjišťoval, jak se lidé orientují v označování „zelenosti“ produktů a služeb. Systém je pro spotřebitele matoucí, jen 3 % respondentů tvrdí, že dokážou poznat nepravdivá tvrzení.
Průzkum ukázal, že většina spotřebitelů chce snižovat svou uhlíkovou stopu a chce proto na výrobcích spolehlivé informace. Ty, které mají k dispozici, jim ale přijdou matoucí. Téměř polovina respondentů (48 %) dává přednost nákupu výrobků s ekologickým označením před výrobky bez nich. Každý třetí respondent (34 %) uvedl, že si v posledních 12 měsících alespoň jednou všiml greenwashingu.
Tři ze čtyř účastníků průzkumu se domnívají, že ekologická označení by měla být povolena pouze tehdy, pokud jsou předem schválena nebo ověřena a téměř 70 % respondentů uvedlo, že důvěřují veřejným orgánům a organizacím třetích stran, že tuto úlohu plní. Skoro tři čtvrtiny evropských respondentů se domnívají, že velcí znečišťovatelé by neměli používat žádná ekologická označení či tvrzení o svých produktech či službách.
“Spotřebitelé potřebují důvěryhodné informace o životním prostředí, aby mohli přejít na udržitelnější životní styl. Náš průzkum jasně ukazuje, že nejsou vybaveni k tomu, aby rozpoznali greenwashing. Nemělo by být úkolem spotřebitelů rozlišovat pravdivé údaje od nepravdivých. Očekávají, že úřady v první řadě zajistí, aby tvrzení a označení byla důvěryhodná,” uvedla generální ředitelka BEUC Monique Goyens.
“Když jsou výrobky jako potraviny, plastové lahve nebo letenky označovány jako “uhlíkově neutrální”, spotřebitelé pochopitelně nedohlédnou, že se jejich prodejci spoléhají na uhlíkové kompenzace a dále vypouštějí CO2. Naše studie ukazuje, že jsou spotřebitelé otevření přísnějším opatřením, která by znečišťujícím společnostem zabránila natírat své výrobky nazeleno,” dodala Monique Goyens.
Organizace BEUC má v boji proti greenwashingu několik klíčových doporučení. Členské státy by měly do národní legislativy rychle přenést pokroky dosažené v rámci iniciativy “Posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci“, počínaje zákazem nepodložených tvrzení o uhlíkové neutralitě.
Evropská unie by měla přijmout “směrnici o ekologických tvrzeních” (green claims) a zajistit, aby zavedla důkladné předběžné schvalování ekologických tvrzení a označení.
Návrh směrnice byl po dlouhých debatách zveřejněn v březnu 2023. Směrnice definuje, co všechno bude označováno za greenwashing a firmy budou muset své zelené aktivity dokládat. Výjimku dostanou mikropodniky do deseti zaměstnanců a obratem pod 2 miliony eur. Zelená tvrzení budou ověřovat národní instituce, které budou za tímto účelem zřízeny. Navrhované postihy pak zahrnují vysoké pokuty a nutnost nápravy.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Dall E 3)