Voda má na rozdíl od elektrické energie jednu velkou výhodu, dá se levně a ekologicky skladovat. Pražské vodovody a kanalizace nyní testují využití své vodárenské infrastruktury k vyrovnání nerovnováh v energetické soustavě a k úsporám energie.

Unikátní projekt Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) je založen na podobném principu jako přečerpávací elektrárny. I vodojemy mohou fungovat jako „velké baterie“ pro ukládání elektřiny a kompenzaci výkyvů v dodávkách elektřiny do sítě. Jsou také schopny pomoci vyrobit elektřinu během špičkových hodin, kdy je poptávka nejvyšší. Když je elektřiny nadbytek, je voda čerpána do vodojemů. A ve chvíli, kdy je elektrického proudu nedostatek, se čerpadla zastaví a ulehčí energetické soustavě.

„Celý systém funguje zcela automaticky. Centrální dispečink dostává od přenosové soustavy online požadavky, podle nichž upravuje výkon čerpadel, a tím zvyšuje nebo snižuje spotřebu elektrické energie,“ vysvětluje princip nového využití vodojemů generální ředitel PVK Petr Mrkos. 

Velký vyrovnávač

V Praze se pro skladování vody využívá 69 vodojemů o celkovém objemu téměř 760 tis. m³, což pro zajímavost představuje objem více než 300 olympijských plaveckých bazénů. Nerovnováhy v energetické soustavě jsou v posledních letech způsobeny rostoucím využití obnovitelných zdrojů energie, které jsou závislé na aktuálních přírodních podmínkách. Potenciál vodárenské sítě na vyrovnání těchto nerovnováh je obrovský.  

Do první fáze pilotního projektu jsou zapojeny 3 z celkového počtu 55 čerpacích stanic, což zatím představuje 2 megawatty instalovaného příkonu. Do budoucna mají vodárny připravené další čerpací stanice, které budou postupně připojovány a výkon bude narůstat. Celkový příkon aktuálního agregačního bloku je 20 megawattů.

Ulehčit soustavě

„Čerpáme vodu v době, kdy je energie nadbytek, tudíž je i cena příznivější. Naším hlavním cílem ale není jen ekonomická úspora. Chceme ulehčit energetické soustavě a najít cestu k lepšímu využití solární, větrné a vodní energie. Věříme, že projekt otevírá dveře pro nové využití vodárenské infrastruktury v energetice,“ vysvětluje Petr Mrkos.

Do řídícího systému projektu byly zatím investovány prostředky řádech milionů korun, návratnost je plánována na dva roky. Pražské vodovody a kanalizace patří do nadnárodní skupiny Veolia, která má v portfoliu i firmu obchodující s elektrickou energií. Nikdo v zahraničí zatím tímto způsobem spotřebu vody se spotřebou elektrické energie nespojil, pražský pilotní projekt tak slouží jako test pro celou nadnárodní skupinu.

Foto: Ilustrace (testujeme Dall E 3), Daniel Dočekal