Teplárna pod křídly společnosti Veolia Energie jako první v Moravskoslezském kraji přestala spalovat uhlí. Nyní vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem, a zemního plynu.

Frýdeckomístecká teplárna od 1. června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů výhradně bez využití uhlí. Pro provoz nově užívá palivový mix biomasy a plynu. „V nastávající sezóně 2024/2025 budeme už dodávat teplo primárně z biomasy, doplněné o zemní plyn. Aktuálně máme v provozu kotel K4 o výkonu 18 MW na biomasu a kotle K2, K3 na zemní plyn – každý s výkonem 50 MW. Do přechodu na tento model jsme investovali přibližně 500 milionů korun, naše plány na rozvoj a další zefektivnění výroby tepla a elektřiny tím však rozhodně nekončí,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.

Teplo ze štěpky

Nyní je v teplárně ve Frýdku-Místku v provozu kotel K4 na biomasu, který vyrábí zhruba 60 % potřebného tepla, společně s kotly K2 a K3 na zemní plyn, produkujícími zbývajících 40 %. Tyto kotle na zemní plyn, které tak plně nahradily spalování uhlí, přinášejí úsporu emisí oxidu siřičitého o 130 t/rok, u oxidu uhličitého o 11 500 t/rok a o cca 40 t/rok oxidů dusíku.

Přechodem z uhlí na ekologická paliva Veolia Energie zároveň plní strategický cíl Moravskoslezského kraje – odchod od uhlí. V případě biomasy navíc jde o uhlíkově neutrální proces, kdy se vyrovnává objem CO₂ spotřebovaný rostlinami při jejich růstu a CO₂ vzniklý při ekologickém spalování. 

„V teplárně je v případě biomasy nejčastěji využívána štěpka, která vzniká jako odpadní produkt při zpracování dřeva. Rozhodně to však neznamená, že bychom kvůli vytápění káceli lesy. Využíváme pouze odpadní dřevo, které už nemá jiné využití,“ doplňuje Jakub Tobola.

Výhodou biomasy je její místní dostupnost, a zpracování tohoto odpadu ze dřeva tak navíc podporuje i zaměstnanost v regionu. U biomasy lze rovněž dosáhnout kogenerací (společnou výrobou tepla a elektřiny) až 90% účinnosti, což je i případ teplárny ve Frýdku-Místku.

„Frýdek-Místek získával zhruba polovinu tepla z biomasy již v uplynulých letech. Završení dekarbonizace teplárny ale navíc představuje splnění odklonu od uhlí, strategického cíle Moravskoslezského kraje, s obrovským předstihem. Jsme tak mezi prvními velkými městy v rámci ČR, kterým se podařilo zbavit závislosti na uhlí. Nemalým benefitem pro občany bude samozřejmě další signifikantní snížení emisí, které se projeví na tolik potřebném zlepšení ovzduší,“ hodnotí primátor Frýdku-Místku Petr Korč.

Goodbye uhlí

Mezníkem, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí, je rok 2033. Vláda pracuje na nové energetické koncepci, což je strategický dokument, který stanovuje budoucí priority státu v energetice. Pro státní správu je závazný.

Počítá s postupným navyšování výroby elektřiny a také obsahuje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se měl stát plyn, roli hlavního pilíře ve výrobě energie by v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje a jádro.

Foto: Veolia