Představte si situaci, kdy váš dům nebo firmu ležící blízko vodního toku už nikdo nepojistí. A pokud přeci jen ano, tak ale za mnohonásobek ceny dnešní pojistky. 

Klimatická změna se v globální ekonomice projevuje růstem fyzických rizik s přímými finančními dopady. Častější a intenzivnější extrémní projevy počasí, jako jsou povodně, požáry, hurikány a sucha, zvyšují škody na majetku, infrastruktuře i výrobních kapacitách. Výsledkem jsou vyšší pojistná plnění, kolísání ziskovosti firem a tlak na veřejné rozpočty. Příroda si prostě vede účetnictví po svém a úroky bývají nemalé.

Finanční instituce a investoři klimatická rizika stále častěji započítávají do svých rozhodnutí. Pojišťovny a zajišťovny (instituce, které kryjí škody pojišťoven) omezují krytí v nejrizikovějších oblastech, banky zpřísňují úvěrové podmínky a kapitál se přesouvá do projektů odolnějších vůči dopadům klimatu. 

Roční návratnost vlastního kapitálu, klíčový ukazatel ziskovosti zajišťoven, loni podle Financial Times sice vzrostla o dva procentní body na 18 %, jenže jen díky tomu, že omezily pojistné krytí přírodních událostí jako jsou záplavy.  

Zatím to jede

Zajišťovny fungují jako pojišťovny pojišťoven, přebírají část jejich rizik a pomáhají stabilizovat celý pojistný trh. Umožňují krýt i velmi rozsáhlá rizika, například přírodní katastrofy.

Pojišťovny i státní instituce nakupují zajištění, aby snížily svou expozici vůči rizikům, jako jsou hurikány, kybernetické útoky či války. Zajištění pomáhá zvládat finanční nejistotu zejména tam, kde se rizika soustřeďují do jednoho regionu, například v oblastech ohrožených stále silnějšími hurikány. Zajišťovny tak v jistém smyslu prodávají klid, který bývá v neklidných časech žádaným zbožím. Zajišťovací společnost Guy Carpenter očekává, že sektor zajišťoven si udrží vysokou ziskovost nejméně do konce roku 2027, a to navzdory škodám způsobeným přírodními katastrofami, jako byly loňské požáry v Kalifornii. Ty si vyžádaly pojistné ztráty kolem 40 miliard dolarů.

Investice do katastrof

I část soukromých investorů se na zajištění podílí, a to prostřednictvím takzvaných katastrofických dluhopisů, které přenášejí riziko přírodních pohrom na jejich držitele. Prodeje těchto dluhopisů loni dosáhly rekordní úrovně, protože pojišťovny hledají cesty, jak naředit důsledky rostoucích klimatických rizik. Zdá se tedy, že i katastrofa může být investiční příležitostí. Nicméně je tu samozřejmě riziko. Roky s pojistnými ztrátami přesahujícími 100 miliard dolarů byly dříve výjimkou, v posledních letech se však v USA staly téměř rutinou. Inflace, rozrůstání měst a změna klimatu totiž výrazně zvýšily náklady i závažnost přírodních katastrof.

AI jako nový cíl

Pojišťovny a zajišťovny zároveň hledají nové trhy pro své produkty a pozornost obracejí i k umělé inteligenci. Jen krytí pro datová centra a energetickou infrastrukturu spojenou s AI by podle největší světové zajišťovny Aon mohlo do konce desetiletí vygenerovat pojistné přesahující 100 miliard dolarů. Má to svou logiku a nejde jen o cyberbezpečnost. Datové technologie jsou samy o sobě křehká věc. Zatímco rodinný dům záplavu obvykle přečká, vysuší se a jede se dál, ale s datovým centrem, do něhož se přivalí voda, to bude horší.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)