Vystudoval malířství v Dánsku a taky vždycky rád chodil na houby. Jednoho dne začal pěstovat reishi a po večerech ji v koupelně nechal prorůstat organickým materiálem. Nyní vlastní světově oceňovanou firmu a přednáší na summitech. Ale přestože to zní jako ideální příběh, mít ekologický startup na jižní Moravě je podle Davida Šohaje Minaříka velké dobrodružství.
Vaše firma Myco nahrazuje jednorázové plasty, a nejen ty, materiálem z podhoubí. Můžete výrobu popsat blíže?
Podhoubí hub tvoří mycelium, tedy jemná síť vláken, která má specifické vlastnosti. Získává vodu a živiny z okolního prostředí, je odolná a adaptabilní a dokáže se rozrůstat i v nepříznivých podmínkách. A toho my využíváme pro výrobu. Necháváme houbami, konkrétně například reishi nebo hlívou ústřičnou, prorůstat organický materiál, například piliny nebo odpadní papír. Pak ho rozemeleme na granulát a pomocí forem tvarujeme do požadovaných tvarů. Jedna z klíčových vlastností je, že produkt je opravdu biodegradabilní – bez mikroplastů či jiných pro přírodu škodlivých látek.
Něčím podobným se zabývá mnoho firem.
Prorůstání sypkého materiálu houbou se používá už přes sto let. Existuje velké množství výzkumů, kde se člověk dozví základní principy toho, co houby dokáží. Vlastně jsem takto začínal, chodil jsem po lese, sbíral houby, pak mě začaly zajímat choroše a od prvních pokusů v koupelně, když děti večer usnuly, jsem se dostal až po výrobní linku.
A jakým směrem jste se vydali vy?
Tak třeba proces výroby máme nastavený tak, abychom byli levní. Můj kolega Jan Ostrezi se vzhledem k jeho původní profesi snaží do výroby dostat principy automotive. Sice hodně investujeme, ale výrobky vznikají rychle, levně a za udržitelné ekonomiky.
Můžete zmínit nějaké principy automotive?
Především operační procesy, jako například fifo (first in, first out), které organizují celou výrobu i sklad. Pak je úplně jedno, jak dlouho houba roste a jak dlouho musí být ve skladu. Já ji ale z jedné strany naskladním a z druhé strany už vyndám hotovou. Když dobře zorganizujeme sklad, tak se vstupní surovinou pracujeme v řádu jednotek minut. Ve chvíli, kdy máme vyladěné procesy, jsme mnohem rychlejší, než když se vyrábí plast.
Jakých strojů využíváte?
Máme poloautomatický formovací stroj, do kterého si tiskneme formy na 3D tiskárně. Takže se postupně zbavujeme ruční práce. Snažíme se také rozvíjet v oblasti robotiky. Nedávno se nám třeba podařilo dostat malý sáček s materiálem do ruky robotovi, který ho přemístil do automatické balicí linky, kde se z něj sestavil roh na ochranu mikrovlnné trouby, což krásně nahradí polystyren. A protože jsme sáček optimalizovali na minimum, cenově jsme se dostali tak nízko, že jsme jednomu velkému eshopu v ČR nahradily polystyrenové krabice na alkohol. Myslím, že to se nám fakt povedlo.
Jak velkou kapacitu jste schopni pokrýt?
Maximální výkon linky je něco přes sto metrů krychlových materiálu měsíčně. V našich očích je to obrovské množství, protože jsme začínali v jednotkách měsíčně. Na maximální výkon ale ještě nějakou dobou nepojedeme. Ladíme chyby a možnosti. Těch sto metrů krychlových nám ale umožní vyrábět desítky až stovky tisíc kusů výrobku, což už je relativně dobrý výkon.
Dokáže linka vyrábět různé produkty, aniž by musela složitě měnit formu?
Jasně. Z jednoho výrobku umíme poměrně jednoduše přejít na druhý, čímž tvoříme ekonomicky přijatelné série. Náklad na formu není nijak velký. Linka jako taková nám kontinuálně vyrábí materiál, zpracovává ho a pročišťuje. My ho pak vezmeme, rozemeleme a na formovacím stole tvoříme výsledný produkt. Naše velká výhoda oproti konkurenci je, že dokážeme snadno měnit formy.
Co si pod tím můžu představit?
U konkurence je to tak, že nasadí materiál na formu z termoplastu, na které pak ještě nějakou dobu dozrává, prorůstá. Tím je ale na delší čas zablokované velké množství forem, které k tomu všemu ani nevydrží věčně, protože houba plast narušuje. Zvládnou tedy jen několik výrobních kol, než se musí vyhodit.
A jak to tedy děláte vy?
No, kolem tohoto know-how trošku mlžíme. Ale je to tak, že mi formu používáme stále dokola. Vytlačíme požadovaný tvar, který pak necháme prorůst už bez použití jakékoli formy. Takže v rámci nízkých desítek vteřin jsme schopni vyrobit třeba 60 stejných výrobků.
Vyrábíte obalové materiály, jednorázové plasty, dokonce i urny. Na čem zajímavém pracujete teď?
Momentálně máme zajímavou vstupní komoditu, kterou jsou nedopalky od elektronických cigaret. A samozřejmě neskutečně smrdí. Pracujeme na výzkumu, kdy je necháváme prorůst a vznikají voňátka. Houba je totiž velice šikovná a dokáže pročistit materiál od uhlohydrátů, a nakonec zůstane jen papír, který už nezapáchá.
Voňátka z vajglů….
Zajímavé, že? Budou to třeba skvělé reklamní předměty, protože je jasné, že nejideálnější je dostat zbytky zpět do oběhu. Na difuzérech, nejen těch z nedopalků, pracujeme už delší dobu. Jeden stojí i na prezidentském stole. Uvnitř krabičky je náš materiál, který velmi dobře saje oleje, takže je možné si do něj nakapat aroma olej a on se postupně uvolňuje. Jsem pyšný také na spolupráci s projektem Archimedes, který plánuje stavět školní třídy v rozvojových částech světa. Ty budou mít v učebnách náš difuzér, který v sobě ponese vůni, jež bude rozvíjet kognitivní funkce dětí. Původně jsme měli difuzéry jako náš merch, ale překvapilo nás, kolik lidí chce rozdávat ekologické dárky.
Mám pocit, že za ekologií a podnikání v tomto směru je ale jedno velké ale…
Devadesát procent lidí vám řekne, že chce ekologické řešení, které zachrání planetu a jejich děti. K cíli ho ale dotáhne pouze pět procent z nich. Nazývám to naivní ekologií. A ta nás nebaví. Snažíme se dělat věci, které dávají smysl. Nejen eko pro eko. Jsme pragmatičtí a považujeme plast za geniální vynález. Byl to opravdu důležitý posun kupředu, který nám pomohl ve spoustě věcí, jen jsme se ho nenaučili správně používat a vytváříme z něj
i velké množství zbytečných produktů. A ty se my snažíme nahradit za stejných ekonomických podmínek. Ekologická řešení často selhávají v ekonomických nárocích současného průmyslu. Tam myco právě slaví úspěchy. Prostě to stojí stejně, jako některá polystyrenová řešení obalů.
Nahrazovat plast všude ale nemá smysl.
Naším mottem je, že jsme společně ušetřili kus plastu. Takže jasně, my vůbec nemáme tendenci nahradit plast všude. Ani to nejde. Vždyť někde je ekologicky absolutně správně, třeba na operačním sále. Když budeme chtít nahradit všechny plastové obaly, některé se pravděpodobně rozbijí a budeme je muset vyrábět znovu. Proto říkám, pojďme to řešit tam, kde to má smysl.
Což se asi netýká jen plastu. Jak se díváte třeba na elektromobily nebo vodíková auta?
Nedávno jsem při pobytu ve Švédsku uvažoval nad tím, kam se poděla všechna auta se spalovacími motory, když Švédi ve velkém přešli na elektromobily. Jsem toho názoru, že věc by se měla nechat dosloužit. Je potřeba jednat pragmaticky. Proč řešíme auta na vodík, když bychom mohli řešit továrny na vodík, třeba sklárny. Motor na vodík má neskutečně velkou hmotnost, takže i energetickou náročnost. Ale dáte ho do auta a tradá, tváříte se ekologicky. To je přece blbost.
Založit startup a podnikat v oblasti ekologie zní krásně, je ale realita skutečně tak ideální?
Řekl bych, že odpověď se dost často proměňuje v čase v závislosti na momentálním úspěchu nebo neúspěchu. Možná by ale bylo úplně nejlepší, kdybyste se na realitu zeptala mojí ženy. Ta se mnou totiž tři roky prochází podnikáním občas za dost šílených podmínek. Na začátku jsme se sice domluvili, že do toho jdeme společně, ale já se občas fakt divím, že ještě drží. Ale teď vážně: mít ekologický startup na jižní Moravě je velké dobrodružství. Do karet nám hraje to, že se zabýváme houbami, na což lidé hodně slyší.
David vystudoval Královskou dánskou akademii výtvarných umění a se svými obrazy slavil úspěchy jak v Česku, tak v Dánsku. Spojení jeho tří zájmů – biologie, hub a důkladného zkoumání podstaty věcí, dalo ale vzniknout úplně jinému podnikatelskému plánu. Společně s Janem Ostrezim, Martinem Jančou a Vladanem Košutem založil v roce 2021 v Kyjově startup Myco, který z houbového mycelia vyrábí ekologický materiál, který je možné využít na výrobu obalů, sorbentů nebo izolací. Startup se v roce 2022 dostal do světového finále soutěže Energy Globe Award, kde získal cenu cti, ve stejném roce obdržel 1. místo v soutěži E.ON Energy Globe a letos 1. místo v kategorii Startup v soutěži Generali SME EnterPRIZE. David má dvě děti a ve volném čase rád tráví čas výlety v přírodě a velkoformátovou fotografií.
Foto: David Šohaj Minařík