Před deseti lety se zdálo, že je globální jaderný průmysl v úpadku. Bezpečnost, cena a co dělat s radioaktivním odpadem byly hlavními brzdami technologie, která byla kdysi považována za revoluční zdroj levné energie.

Jaderná energie je téma, které v poslední době otevírají i technologičtí giganti Microsoft, Google a Amazon. Oznamují investice do tohoto sektoru a spolu s nimi chtějí jádro využívat bohaté země, které jsou pod tlakem omezení uhlíkových emisí.

Jaderný start

V 50. a 60. letech minulého století jaderná energie okouzlila svět, politici se podle rekapitulujícího textu BBC nechali svést jejím zdánlivě neomezeným potenciálem. Jaderné reaktory by mohly představovat mírovou alternativu atomovým bombám a poskytovat elektřinu milionům domácností. Kilogram uranu poskytuje asi 20 000 krát více energie než kilogram uhlí, to byl příslib do budoucnosti jako hrom.

Lidé měli z této technologie pochopitelně strach, ten se zhmotnil v roce 1986, když černobylská katastrofa kontaminovala velkou část Evropy. Následovaly diskuze, odborné i politické, a přišlo ochlazení zájmu o jadernou energii.  

Další nehoda v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011 znovu oživila obavy o jadernou bezpečnost. Japonsko okamžitě odstavilo všechny své reaktory a od té doby jich spustilo zatím jen 12. Definitivně skončit s jádrem se rozhodlo Německo, další země omezily plány na investice do nových elektráren nebo prodloužení životnosti stávajících. 

V Česku máme Temelín a Dukovany, které budou rozšířeny přidáním jednoho bloku. Jádro hraje v českém energetickém mixu poměrně důležitou roli.

Nový atomový věk

Existují země, které na jadernou energii do budoucna dost spoléhají, například v Číně bylo v roce 2011 13 jaderných reaktorů, nyní je jich 55 a dalších 23 je ve výstavbě. Zájem roste i jinde, částečně je to proto, že vyspělé země hledají způsoby, jak uspokojit poptávku po energii, a zároveň se snaží splnit cíle snížení emisí podle Pařížské dohody.

Jižní Korea nedávno zrušila plány na postupné vyřazení jaderných elektráren v průběhu příštích čtyř desetiletí a místo toho postaví další. Francie změnila plány na snížení závislosti na jaderné energii, která zajišťuje 70 % její elektřiny, a chce postavit až osm nových reaktorů. 

Americká vláda na konferenci OSN o změně klimatu (Cop29), potvrdila, že do roku 2050 hodlá výrobu jaderné energie ztrojnásobit. Podobně celkem 31 zemí nyní potvrdilo, že se do roku 2050 pokusí ztrojnásobit využívání jaderné energie, a to včetně Velké Británie, Francie a Japonska. USA a Velká Británie budou spolupracovat na urychlení vývoje nové technologie jaderné energetiky, svět si je vědom toho, že jaderná energie s nulovými nebo nízkými emisemi může být trumfem v boji proti změně klimatu.

Atom a data

Jaderná energie neláká jenom politiky. Technologičtí giganti se snaží vyvíjet stále více aplikací, které využívají umělou inteligenci a datová centra potřebují energii. V USA představují 3,5 % spotřeby elektřiny, do konce tohoto desetiletí mohla vzrůst na více než 9 %. 

Microsoft podepsal 20letou smlouvu na nákup energie od Constellation Energy, která povede ke znovuotevření elektrárny Three Mile Island v Pensylvánii. Zde v roce 1979 došlo k nejhorší jaderné havárii na území USA, kdy byl poškozen reaktor. 

Stále ale přetrvávají problémy s velkými náklady. Na odlehlém pobřeží v jihozápadní Anglii se od poloviny 90. let staví jaderná elektrárna nového typu Hinkley Point C. Má být první z řady nových elektráren, které nahradí stárnoucí britskou reaktorovou flotilu. Projekt má však pětileté zpoždění a bude stát až o 9 miliard liber víc, než se plánovalo. Nejnovější americké reaktory Vogtle v Georgii se otevřely se sedmiletým zpožděním a stály více než 35 miliard dolarů, tedy víc než dvojnásobek původního rozpočtu.

Jiní tech giganti mají proto odlišný přístup. Google a Amazon plánují nakupovat energii vyrobenou v takzvaných malých modulárních reaktorech (SMR). Jde o novou technologii, která má usnadnit a zlevnit využívání jaderné energie.

SMR mají jadernou energetiku spasit. Budou menší než tradiční reaktory, díly mají být standardizované a lze je rychle sestavit na místech, kde bude energie potřeba. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii se ve světě vyvíjí asi 80 různých prototypů, některé z nich bude čekat příprava na komerční nasazení.

A co s odpadem

Současné trendy ohlašují nový jaderný věk, zůstává to však jeden starý problém. Po 70 letech využívání jaderné energie stále panuje neshoda v tom, co dělat s nahromaděným radioaktivním odpadem. Ten totiž může být nebezpečný po stovky tisíc let. Vyřešení odpadového rébusu může být nakonec klíčovým faktorem při rozhodování, zda skutečně nastane nový věk jaderné energie.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)