Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice je domovem pro stáda velkých savců, kteří ve volné přírodě starý kontinent již dávno opustili. Člověk je vyhubil, ale člověk je dnes do přírody znovu vrací.

Pokud se chcete vydat pozorovat velká divoká zvířata v jejich přirozeném prostředí, stačí v Praze nasednou na vlak a zajet do Milovic. Cesta trvá necelou hodinu, od milovického nádraží dojdete k Přírodní rezervaci Milovice za pár minut. Pokud budete mít štěstí, při procházce kolem ohradníku můžete na neudržované stepi zahlédnout divoké koně, zubra evropského nebo zpětně vyšlechtěného vyhynulého pratura.

Rezervace je nestátní a podobně jako další propojené biokoridory jí založila organizace Česká krajina. Hlavním cílem je stabilizace biodiverzity a rozmanitý výzkum, například zlepšování kvality půdy. Kromě vědeckých účelů je rezervace unikátním místem pro přírody milovné turisty, mají totiž šanci vidět divokou otevřenou step. Podobný pohled se podle biologů lidem nenaskytl po celá staletí, a možná i několik tisíc let. V Přírodní rezervaci Milovice se tak čas vrátil zpět do doby pravěkých lovců a prvních zemědělců.

Rozmanitost stepi

Na své si u Milovic přijdou obdivovatelé fauny i flóry. Kromě velkých kopytníků rezervaci obývají například trilobitům podobní korýši listonoh letní a žábronožka letní, skrytí v tůních a kalužích. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků, nosatců či chrobáků. Právě pro chrobáky je klíčová přítomnost velkých býložravců, respektive jejich trusu. 

Z obratlovců se v okolí vyskytují ropucha obecná a ropucha zelená, skokan štíhlý, čolek velký a čolek obecný, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, užovka obojková, užovka hladká, strnad luční a strnad zahradní, pěnice vlašská, bramborníček černohlavý a bramborníček hnědý, krutihlav obecný, chřástal polní, kalous pustovka, křepelka polní, koroptev polní, moták pilich, včelojed lesní a ťuhýk obecný, minimálně deset druhů netopýrů a mnoho dalších. Výše uvedené druhy jsou vesměs ohrožené, řada z nich kriticky. Celkem pravidelně se zde objevuje i exoticky vyhlížející dudek chocholatý.

Koně, zubři, pratuři

První bylo u Milovic vysazené stádo divokých koní v roce 2015. Během několika měsíců dokázalo obnovit cenné stepní biotopy. Vytlačilo invazní třtinu křovištní a uvolnilo prostor pro návrat vzácných rostlin, například hořce křížatého. Koně také pomohli vytvořit ideální podmínky pro léčivky, které se nyní šíří po pastvinách. 

Zubr evropský je největší savec kontinentu, ve volné přírodě byl vyhuben v minulém století a přežil jen díky chovu v zajetí. Zubři z Milovic pocházejí z polské Bělověže a patří k nížinné linii. Pratuři jsou pak výsledkem projektu zpětného šlechtění, který oživuje zvíře vyhynulé ve 17. století. Všichni tito velcí býložravci dohromady pomáhají vytvářet dynamickou krajinu plnou života a bez potřeby zásahů člověka, se silným kulturním i ekologickým přesahem.

Stošedesátihektarovou pastvinu lze obejít s dětmi klidnou chůzí a přestávkami za 2 hodiny. Z několika pozorovacích stanovišť je výhled na unikátní divokou část krajiny ideální, dobrým pomocníkem je dalekohled. Úplný klid zaručen není, a to nejenom kvůli blízké silnici, kde občas projede auto, ale zvířata i návštěvníky může rušit hluk z nedaleké střelnice a offroad parku.

Milovická rezervace získala postupně získala několik ocenění – včetně tří nejprestižnějších ekologických cen udílené v tuzemsku, tedy Cenu Josefa Vavrouška, Cenu SDGs za naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN v České republice a cenu E.ON Energy Globe. Díky milovické rezervaci zároveň vzniklo v Česku největší stádo divokých koní v Evropě mimo Velkou Británii.

Foto: Přírodní rezervaci Milovice