Lidé v zemích, jako jsou Řecko, Itálie a Španělsko, žijí s vysokými teplotami už dlouho. Zde je pár jejich tipů, jak se naučit lépe zvládat vlny veder, které přicházejí stále častěji i k nám do středu Evropy.

Deutsche Welle předkládá čtenářům bohatý přehled rad Evropanů z jihu kontinentu, jak se přizpůsobit rostoucím letním teplotám. Extrémní horka mohou způsobit dehydrataci a úpal a zhoršit řadu onemocnění, jako jsou problémy s ledvinami nebo kardiovaskulární potíže. Mezi nejzranitelnější patří starší osoby, těhotné ženy, kojenci, osoby s chronickými onemocněními a třeba také bezdomovci.

Evropa je v současné době v sevření silné vlny veder, kterou ještě zesiluje změna klimatu. Teplotní rekordy jsou překonávány jako na běžícím pásu a i na některých nepravděpodobných místech teploty překračují 40 stupňů Celsia. Lidé žijící v teplejších zemích jižní Evropy mají více zkušeností se zvládáním teplejších podmínek. Zde jsou jejich rady:

Vyhýbejte se slunci

Mezi 11:00 a 17:00, tedy v nejteplejších hodinách dne, omezte námahu na minimum. Jihoevropané v těchto hodinách zřídka sedí na slunci nebo si jdou zaběhat. Místo toho se procházejí po stinných ulicích, zůstávají doma se zapnutými ventilátory a staženými žaluziemi nebo vyhledávají klimatizované prostory. Města a vesnice v jižní Evropě obvykle ožívají až večer, když je teplota nižší.

Respektujte siestu

V jižní Evropě bývají po poledni zavřené obchody a ulice se vyprázdní. Místní se stahují dovnitř, aby si na chvíli odpočinuli a užili si siestu. Pro návštěvníky ze severu to může působit divně, protože v jejich domovině nemá siesta tradici. To se může brzy změnit a dá se očekávat, že polední klid zavedou zaměstnavatelé i na severu Evropy, alespoň pro ty, kteří pracují venku na slunci. Krátký odpočinek uprostřed dne jim může zvýšit hladinu energie.

Lehká jídla, žádný alkohol

Ve Španělsku a Francii není neobvyklé dát si během dne k jídlu malé pivo nebo sklenku vína. Ale ne více. Alkohol ovšem dehydratuje, což je v horku obzvláště nebezpečné. Francouzské úřady dokonce nedávno zakázaly konzumaci alkoholu na festivalech a veřejných akcích kvůli vysokým teplotám. V horkých dnech je důležitý i druh jídla. Ve Španělsku a Řecku jsou běžnými pokrmy studená polévka nebo salát s hydratačními potravinami bohatými na vodu, jako jsou okurky, rajčata nebo meloun.

Voda nad zlato

Čím tepleji je, tím více se potíme. Důležité je pravidelně a hojně doplňovat tekutiny, nejlépe poslouží voda nebo lehké nealkoholické nápoje. Ve městech na jihu Evropy jsou k dispozici veřejné pitné fontánky, které nabízejí zdarma studenou vodu každému, kdo ji potřebuje. I u nás je podobných veřejných pítek čím dál více (ta pražská lze najít ve speciální mapě). Kromě pití se používají k ochlazování zápěstí a rukou, což má pomoci snížit tělesnou teplotu.

Oblečení a spánek

Jihoevropané často preferují volné, splývavé a světlé oblečení z přírodních tkanin, jako jsou len a bavlna. Takové oblečení chrání pokožku, absorbuje méně tepla a je prodyšnější než syntetická vlákna. A co ložní prádlo? Bavlněná prostěradla chladí více než syntetická. Mezi místní triky patří spaní s vlhkým prostěradlem před ventilátorem nebo otevřeným oknem a větrání v noci, když je chladněji. Během dne mohou pomoci udržet teplo venku zatažené závěsy, zavřené okenice nebo nějaké reflexní kryty oken.

Foto: Daniel Dočekal. ilustrace (Midjourney)