Veřejné budovy mají jít v úsporách příkladem

12. 9. 2022  |  Filip Broz
Mateřská školka

V září pomalu začíná topná sezóna. Vzhledem k vysokým cenám energií budou úřady, administrativní centra, školy i domácnosti muset více přemýšlet, jak ušetřit. Sektor budov totiž spotřebovává až 40 % celkové energie, z čehož dvě třetiny připadnou na vytápění.

Od konce srpna jsou přitom k dispozici první prostředky v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) a Operačním programu životní prostředí (OPŽP). K dispozici je až 36 miliard korun, které mohou obce, kraje i stát využít na renovace a výstavbu, informuje asociace Šance pro budovy.

Veřejné a komerční budovy mohou ušetřit až polovinu energií

Budovy patří k největším žroutům energie v Evropě – tvoří až 40 % spotřeby. Necelé dvě třetiny této spotřeby přitom připadnou na vytápění, zbylou třetinu tvoří ohřev vody, osvětlení, spotřebiče a vaření. Přestože již řada evropských zemí využívá pro vytápění obnovitelné zdroje jako jsou dřevěné brikety, pelety, energie z tepelných čerpadel a solárních termických systémů, je zemní plyn ještě stále nejčastějším zdrojem vytápění.

Plánované omezení spotřeby plynu o 15 % pro nadcházející topnou sezónu, na kterém se na konci července dohodly státy EU, se proto nutně dotýká také sektoru budov, a to nejen rezidenčních, ale také komerčních a veřejných. Ty by přitom měly jít příkladem. Jen za teplo a plyn v budovách ve vlastnictví státu se ročně utratí 1,4 miliardy korun.

Při snížení teploty o 1 stupeň přitom jde ušetřit až 6 % energií. Ještě větší úsporu mohou přinést renovace těchto budov. Podle dlouhodobé strategie renovací Ministerstva průmyslu a obchodu, na jejímž vytvoření se podílela Šance pro budovy, je potenciál úspor energie v nerezidenčním sektoru na vytápění při realizaci komplexních a kvalitních renovací 50 až 77 PJ. Konečná spotřeba energie na provoz těchto budov se pohybuje okolo 124 PJ.

„S úsporami energie se zlepšuje i vnitřní prostředí budov a dopady na zdravotní stav lidí, kteří v nich tráví mnoho času. V Česku máme přibližně 118 tisíc škol, školek, nemocnic, úřadů a dalších budov ve vlastnictví státu, krajů a obcí. Na kvalitní renovace čekají tisíce těchto objektů. Pokud to technický stav budovy umožňuje, je ideální přiblížit se co nejvíce pasivnímu standardu, přičemž nemusí jít nutně o dosažení nejnižších číselných hodnot. Principy pasivního standardu však využívat lze. Koncept budovy, architektura a využité technologie by spolu měly spolupracovat a vzájemně se doplňovat, aby se snížila potřeba energie na vytápění,“ uvádí Vítězslav Malý, ředitel sdružení Centrum pasivního domu.

První vlaštovky z Olomouce

V Olomouci již v tomto směru podnikli první významné kroky a modernizace se dočkalo několik školských zařízení. Naposledy se jednalo o Základní školu Stupkova, která od prvního září díky spolupráci města a skupiny Veolia využívá moderní vychytávky: unikátní osvětlení, fotovoltaickou elektrárnu a rekuperační jednotku.

„Energetické úspory patří mezi naše priority a v současné vypjaté době jsou ještě důležitější než dříve. Jsem rád, že se nám daří ve spolupráci s Veolií vybavovat objekty ve správě města chytrými prvky, které umí skloubit úspory a větší komfort pro uživatele. Chtěli jsme je vyzkoušet přednostně ve školách a školkách, a to se nám osvědčilo.“ 

Mirek Žbánek, primátor města Olomouce

Fotovoltaická elektrárna instalovaná v Základní škole Stupkova vyrobí přes 6 MWh elektrické energie za rok. V průběhu školního roku bude většina elektřiny spotřebována ve škole, prázdninové přetoky z elektrárny se budou ukládat do distribuční soustavy. Škola je tak částečně soběstačná a není zcela odkázaná na elektřinu zvenčí.

Základní škola Stupkova. Foto: zsstupkova.cz

Součástí projektu je také instalace 12 ks svítidel, která zajistí tzv. pro-kognitivní osvětlení. “To je zásadní pro psychickou pohodu a myšlení. Zároveň mají svítidla dlouhodobý vliv na zdraví a vitalitu studentů a pedagogů,“ uvedl světelný technik a průkopník biologicky optimalizovaného osvětlení Hynek Medřický, spolumajitel společnosti Spectrasol.

Dalším instalovaným zařízením ve škole je rekuperační jednotka s funkcí aktivního chlazení v letních měsících. Rekuperační jednotka zajistí optimální větrání třídy bez nutnosti otevření oken. Díky ní se koncentrace CO2 bude držet pod doporučenou úrovní. Dětem se tak bude lépe dýchat, nebudou unavené a lépe udrží pozornost.

Škol a domovů pro seniory ze dřeva přibývá

Čím dál častěji také obce žádají o podporu výstavby z udržitelných přírodních materiálů jako je dřevo. Hlavním důvodem jejich rostoucí obliby je rychlost výstavby, která se může dle zvolené technologie a míry prefabrikace pohybovat v řádu několika dní, a není tedy tolik závislá na počasí. Také samotná montáž je méně hlučná a bezprašná. V neposlední řadě je využití dřeva ekologické a má pozitivní vliv na lidské zdraví i psychiku.

Mateřská školka
Mateřská škola v jihočeské Olešnici. Foto: ADMD

„Dřevo na sebe váže uhlík, a pokud neshnije nebo se nespálí, uhlík je v něm zachován po celá desetiletí, tedy i v zabudovaném dřevě ve stavbě. Dřevěné domy tak fungují jako takový druhý les,“ uvádí Lenka Trandová, ředitelka asociace ADMD, která se od července stala členem profesního svazu Šance pro budovy.

První mateřské školy či domovy pro seniory ze dřeva u nás začaly vyrůstat již před 10 lety. “Takovým příkladem může být školka pro 40 dětí v jihočeské Olešnici, kde se pro dřevostavbu rozhodli právě kvůli rychlosti výstavby, čistotě staveniště, podpoře lokální ekonomiky a ekologii,“ jmenuje Lenka Trandová.

Text: TZ Šance pro budovy, Filip Brož 
Foto: ZŠ Stupkova, ADMD