Levné oblečení už dávno není jen způsob, jak ušetřit. Z modelu „koupím, protože to potřebuji“ se u části zákazníků stává „koupím, protože je to levné“. Česká data ukazují, jak silně tento neblahý způsob konzumního chování funguje i u nás.
Shein je čínská online módní platforma zaměřená na ultra fast fashion. Nabízí obrovské množství velmi levného oblečení a doplňků a nové modely přidává v mimořádně rychlém tempu. Příběh Sheinu naznačuje, že jeho skutečné náklady začínají dohánět i samotné výrobce. Stačí několik kliknutí a v nabídce se objeví tisíce triček, šatů nebo mikin.
Některé stojí desítky korun (sic!). Právě na kombinaci extrémně nízkých cen, obrovského výběru a neustálého přísunu nových modelů stojí ultra fast fashion, kterou reprezentují především platformy jako Shein nebo Temu. Pojem ultra fast fashion označuje způsob prodeje módy, při němž nové modely přibývají velmi rychle a oblečení se nabízí za mimořádně nízké ceny.
V Česku rozhodně nejde o okrajový fenomén. Podle průzkumu STEM z dubna 2026 nakupuje na těchto platformách 22 % veřejnosti. Cena je přitom při výběru oblečení rozhodující pro 81 % lidí. Ekologie hraje hlavní roli pouze u 3 % a etické podmínky výroby u 2 % nakupujících.
U trička za pár korun otázka „Potřebuji ho?“ snadno ustoupí otázce „Proč ne? Vždyť skoro nic nestojí.“ STEM zjistil, že mladí jsou přitom k ultra fast fashion náchylnější než starší. 40 % lidí ve věku 18 až 29 let nakupuje oblečení alespoň jednou měsíčně. U mladších lidí se častěji objevuje také spontánní nákup nebo pořizování oblečení kvůli zlepšení nálady. Nebylo by ale přesné mluvit automaticky u většiny lidí o „závislosti“ – jako na drogách. Přesnější je návykový spotřebitelský mechanismus: nová nabídka, sleva, nízká cena a okamžitá odměna.
Oblečení se tak může z módního zboží postupně měnit v téměř jednorázový spotřební produkt. Tento fenomén navíc provází problém s odpadem. Podle Ministerstva životního prostředí vzniká v Česku ročně odhadem 120 až 140 tisíc tun textilního odpadu. V roce 2024 přitom obce vytřídily téměř 23 tisíc tun textilu.
Zajímavým signálem je letošní vstup Sheinu na hongkongskou burzu. Firma byla 1. září oceněna přibližně na 27 miliard dolarů, tedy asi o 70 % méně než při vrcholu svého ocenění v roce 2022. Akcie navíc během prvního obchodního dne klesly o 10 procent.
Neznamená to samozřejmě konec ultra fast fashion. Shein zůstává obrovskou globální platformou. Ukazuje se ale, že model postavený na extrémně levném zboží naráží na cla, rostoucí logistické náklady, regulace i tlak na dodavatelské řetězce.
A přibývá také regulace. Francie například zavedla poplatky na ultra fast fashion, které mohou do roku 2030 dosáhnout až 19,50 eura za kus. Tričko za třicet korun tedy asi nebude stát třicet korun věčně. A snad si víc lidí uvědomí, že ultra fast fashion přináší úplně nesmyslné zaneřádění životního prostředí.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)