Komunální odpad, zemní plyn, dřevní štěpka z lesní těžby, teplo odpadní vody, nebo dokonce vodík. To vše jsou zdroje nízkoemisní energie, kterými se vydává Veolia.Postupně modernizuje všechny své teplárny tak, aby fungovaly i na tyto alternativní zdroje. 

O tom, jak se teplárenství Veolie mění v Moravskoslezském kraji, promluvil její obchodní ředitel Jakub Tobola na prvním ročníku symposia s názvem “Energie budoucnosti: Směr nejen Moravskoslezského kraje.” Konalo se v polovině března v ostravském Futureu a pořádaly jej regionální noviny Deník ve spolupráci s Ecoistou. 

Proč jste se rozhodli přestavět vaše teplárny tak, aby fungovaly na palivo z komunálního odpadu? Chtěli jsme palivo lokální, budeme jej vyrábět z komunálního odpadu z okolních měst, ať už je to Karviná, Havířov, případně Ostrava. Tento odpad bude, po vytřídění jeho recyklovatelných složek, sloužit k výrobě tepla a elektřiny. 

V současnosti má Veolia v Moravskoslezském kraji šest tepláren. Jak velká část z nich již funguje na nové zdroje, jako je třeba biomasa nebo odpad, a kolik ještě na uhlí?

Biomasa tvoří 60 procent paliva pro teplárnu ve Frýdku-Místku a až 80 procent v Krnově. Celorepublikově biomasa představuje v našem celkovém portfoliu do třiceti procent energie. Zemní plyn bude dalších dvacet až třicet procent a větší polovina tepla se pořád vyrábí z uhlí. Týká se to zejména Ostravy, protože v Ostravě je dnes největší zdroj tepla a elektřiny elektrárna Třebovice. Ta je zatím plně černouhelná. 

Do kolika let chcete uhlí, které se dnes dováží například i z Polska, úplně nahradit?  

Plánujeme do roku 2030 až 2031 veškeré uhlí nahradit jinými palivy. Tedy primárně tuhými alternativními palivy, což je vytříděný a již dále nerecyklovatelný komunální odpad a biomasa, ale také odpadním teplem z čistíren odpadních vod nebo z průmyslových provozů. A v neposlední řadě zemním plynem. 

Je výroba tepla z těchto nových zdrojů dražší nebo levnější než z uhlí?

Tady hraje roli celá řada aspektů – u zemního plynu rozhodně neplatí, že by byl levnější než uhlí. Na druhou stranu z pohledu emisí CO2 je výrazně ekologičtější a emise CO2 se musí platit (princip emisních povolenek, pozn. red.). V případě uhlí platíme za emise CO2, v případě plynu sice kupujeme dražší plyn, ale emise CO2 jsou poloviční, takže kromě pozitivního dopadu na životní prostředí výrazně ušetříme i na platbách za ně. Co se týče biomasy a tuhých alternativních paliv (vytříděný komunální odpad, pozn. red.), jejich cena je nejzajímavější ze všech typů paliv, která jsou v současnosti dostupná. Jednak se u nich ve většině případů neplatí povolenky CO2 a za druhé cena je nižší. Navíc jsou lokální, vozíme je ze vzdálenosti maximálně 50 ale  často i 20 a méně kilometrů z okolí a můžeme u nich mít několik dodavatelů, tedy diverzifikovat jejich portfolio. Biomasa a tuhá alternativní paliva jsou v dnešní době to nejlepší řešení pro teplárenství.

Jaký typ biomasy máte konkrétně na mysli? 

Především dřevní štěpku, tedy odpadní štěpku z těžby a zpracování dřeva. 

Hodně se dnes mluví o bezpečnosti, i vzhledem k aktuální geopolitické situaci. Jak řešíte zabezpečení vašich tepláren? 

Nejde jen o teplárny, ale v  případě naší skupiny Veolia v České republice i o vodárny, vodní nádrže a rozvody. Máme na to vytvořen speciální útvar, který řeší bezpečnost našich zdrojů, jak IT, tak jejich fyzickou ostrahu. Používáme celou řadu moderních technologií, od kamer, přes různé sledovací systémy a strážní  službu. Samozřejmě je tu i druhá část bezpečnosti, kyber bezpečnost. K tomu máme vytvořeno speciální dohledové centrum, které řeší kompletní kyber bezpečnost skupiny Veolia v celé České republice. Máme oddělené systémy provozní od standardních uživatelských systémů, jako jsou počítače, internet a telefony. Jsou za všemi možnými firewally a dalšími obrannými mechanismy tak, abychom opravdu minimalizovali riziko jakéhokoliv kyber útoku na naše zařízení. 

Mám informaci, že takovým útokům čelíte denně. Nastala v poslední době i nějaká vážnější situace? 

Je to pro nás velké téma. Naštěstí jsme ale nezaznamenali žádný útok, který by ohrozil naše fungování. Ale je to opravdu díky tomu, že náš systém je dobře nastavený a je velmi robustní. Bereme to riziko velmi vážně. 

V roce 2050 chce být Evropa klimaticky neutrální. Vy jako Veolie máte tento cíl položený na kdy?  

Klimatická neutralita znamená v mém chápání nulové emise CO2, což není úplně řešitelné z pohledu transformace teplárenství v dnešní době. Při velikosti zdrojů, které nyní v Ostravě máme, by to bylo téměř nemožné. Třeba jen zdroj potřebný pro Ostravu má výkon 500 až 600 megawattů, což je obdobný výkon jako například výkon, který nám mělnická elektrárna dodává pro potřeby vytápění velké části Prahy. Pro takhle velké zdroje bychom dostatek biomasy nenašli. Proto musíme z velké části vyjít i z využívání zemního plynu, který doplní biomasu nebo tepelná čerpadla či odpadní teplo. Plyn samozřejmě není emisně neutrální, i když zemní plyn má oproti uhlí poloviční emise. Nicméně ta zařízení, která chceme budovat, budou už připravena také na spalování vodíku. 

A věříte tomu, že vodík bude jednou palivo pro vaše teplárny? 

Otázka je, zda bude vodík v dohledné době k dispozici, v jakém množství a za jakou cenu. Ale chceme být na tuto příležitost připraveni. Pokud to nebude vodík, bude to nějaká kombinace třeba bioplynu, který se také dá získat a dopravit do našich plynárenských sítí. Tedy může to být i kombinace těchto dvou surovin – vodíku a bioplynu. 

Takže české teplárenství na vodík není jen futuristická vize? 

Částečně to futuristická vize je, na druhou stranu zemní plyn je dnes v rámci legislativy považován za přechodové palivo od uhlí k čistějším energiím. Takže plynová zařízení, která budeme stavět, budou připravená na spalování vodíku do budoucna. Je to vize Evropské unie a naše budoucnost určitě nebude postavena pouze na zemním plynu. I proto, že Evropa nemá vlastní zdroje plynu a musí jej dovážet. 

Do celkové dekarbonizace chcete investovat dvacet miliard korun. Jakých typů investic by se to mělo týkat? 

Primárně to jsou investice do transformace našich tepláren. Tedy do těch tepláren, které v Moravskoslezském, případně Olomouckém kraji vlastníme. Jde o teplárny v Karviné, Ostravě, ve Frýdku-Místku, v Krnově, v Olomouci a Přerově.. Významnou část investic spolknou dva největší zdroje, a to je Ostrava – Elektrárna Třebovice a Teplárna Karviná, která dnes teplem zásobuje Havířov a město Karviná. 

Jedním z alternativních zdrojů je dřevní štěpka. Odkud pochází a bude jí dost? 

Je to dřevní štěpka, která zůstává po těžbě v lese, tedy všechny shrabky a naštěpkované větvě. Ale může pocházet i z výroby a zpracování dřeva. A ano, štěpky máme dost. Dřevní štěpka je ale výrazně regionální záležitost. Nemůžete ji vozit přes celou republiku, je lehká, má velký objem a její převoz na dlouhé vzdálenosti se nevyplatí. Ale tady v rámci regionu se nám daří štěpku dlouhodobě nasmlouvat. Na výrobu tepla a elektřiny jí ročně spotřebujeme zhruba 150 tisíc tun. 

Jak technologicky náročné je přestavět teplárnu, která až dosud fungovala na uhlí, na obnovitelný zdroj? 

Stavíte vlastně novou. Staré kotle se nedají efektivně předělat na tuhá alternativní paliva nebo na zemní plyn. Udělat se to dá, ale není to ideální z pohledu efektivity ve výrobě. Proto chceme raději teplárnu zrenovovat tak, že to bude vlastně úplně nové zařízení. 

V jakých částkách se taková renovace teplárny pohybuje? 

Jak pro naše zdroje v Karviné, tak v Ostravě budeme čerpat  dotace z Modernizačního fondu EU. Přestavba Teplárny Karviná i  Elektrárny  Třebovice v Ostravě nás budou stát v řádech vyšších jednotek miliard korun i se zohledněním dotací.   

Které palivo se finančně vyplatí víc – uhlí, plyn nebo alternativy typu biomasa, teplo z odpadních vod a podobně? 

Určitě se nevyplatí uhlí. Je relativně drahé, a hlavně už není lokálně dostupné, protože OKD už končí s těžbou. Navíc je zatíženo emisními povolenkami, které jsou rovněž velmi nákladné. Plyn je z tohoto pohledu dražší než uhlí, ale má nižší emisní stopu, takže se platí méně za povolenky CO2. Plyn, oproti uhlí, biomase a dalším alternativním palivům má výhodu v tom, že vyžaduje jednodušší a standardizované zařízení, které má menší nároky na obsluhu. Tedy je levnější na provoz. Biomasa a tuhá alternativní paliva jsou zase náročná z pohledu investic, zařízení pro jejich spalování stojí výrazně víc než u plynu, ale zase cena biomasy nebo tuhých alternativních paliv je nižší než cena uhlí. 

Teplárna ve Frýdku – Místku od uhlí již odešla, jak velká část jejího výkonu pochází z biomasy? 

Zhruba šedesát procent energie se tam vyrábí z biomasy, zbylých čtyřicet procent ze zemního plynu. Dále před realizací je teplárna v Olomouci, projekt tam ještě není finalizován, ale zase to bude kombinace alternativních paliv a zemního plynu. Přerov už je modernizovaný, renovaci jsme dokončili v loňském roce. Částečně funguje na zemní plyn, ale hlavní část výroby tam běží na tuhá alternativní paliva z komunálního odpadu (z těch částí odpadu, které se již nedají dále recyklovat, pozn. red.). Plus v některých našich zařízeních chceme využívat také teplo získané z odpadních vod pomocí tepelných čerpadel. 

Co pro vás osobně je na celé té modernizaci nejtěžší? 

Najít kombinaci zdrojů tak, aby řešení bylo co nejefektivnější. Proto nám designování transformace trvalo několik let. Řešili jsme, jaká paliva využívat, jaký prostor dát zemnímu plynu, biomase, tepelným čerpadlům…A vstupuje do toho celá řada faktorů, jako legislativa, povolování nebo spolupráce s městy, která je velmi důležitá. Musíme naslouchat tomu, co si přejí představitelé měst i naši odběratelé. A také celá komunikace kolem, tedy přesvědčit naše klienty,  že to, co děláme, děláme správně. 

Foto: Veolia