Jsou záhady, se kterými vám AI nepomůže. Čtu o tom, že se daří zachraňovat před vyhynutím levharta v horách jižní Arménie, a naskočí mi Saroyanův tygr. Proč?
William Saroyan vyrostl mezi Arménci a miloval báje své arménské babičky, ale narodil se v Kalifornii a patří mezi americké literární giganty: Hemingwaye, Steinbecka a Vonneguta. A ve své půvabné, dojemné novele Tracyho tygr popisuje černého pantera! Mladý hrdina Tracy mu říká tygr, protože slovo tygr se mu jednoduše víc zamlouvá.
Na nejstarší obálce (1951) jsem ale užasla nad vypodobněnou šelmou. Sněhobílá srst zvýrazněna občasným černým zabarvením. Široké tlapy, pro snadnější pohyb ve sněhu… Jakoby z oka vypadl arménskému levhartovi, téměř vybitému Rusáky, když okupovali Arménii. Možná právě tahle vzpomínka mi dovolila spojit si Saroyanovu šelmu s levhartem skvrnitým, kterému se také říká kavkazský či arménský. Jiná kočka, jiný svět. Ale stejný úžas.
Hrdinou reportáže o záchraně arménských levhartů je Aren, pojmenovaný podle vesnice Areni. Přišel o část levé přední nohy, patrně po výbuchu miny. Přesto se vydal z jižní Arménie na sever a v roce 2025 ho fotopast zachytila až v Gruzii. Urazil téměř dvě stě mil, přes tři sta kilometrů. Ochránci přírody jeho putování vnímají jako znamení naděje.
Příběh nyní připomnělo jednání OSN o biodiverzitě v Arménii. Závazek chránit do roku 2030 třicet procent pevniny a vod přijaly státy už v roce 2022. Teď jde o to, jak ho splnit. Krásné snažení, zatímco realita… Ale člověk se chytá dobrých zpráv, kde může.
Arménie je mrňavá, ale odhodlaná. Chrání téměř třináct procent svého území. Na jihu země propojili státní les, soukromou rezervaci a komunitní chráněné území v koridor, kterým mohou putovat vzácná zvířata. Také levharti, jejichž arménskou populaci odborníci odhadují na osm až deset jedinců.
To nejlepší, co se dá o moderním člověku říct, je, že drtivou většinu z nás už nerajcuje mít hlavu těchto zázračných bytostí přibitou na zdi. Samozřejmě pomáhá, že za uloveného levharta hrozí milionová pokuta v dolarech. 🙂
Aren se svému zranění přizpůsobil: naučil se na kořist číhat. Jestli našel družku, zatím nevíme. Naději však dává už to, že takovou cestu zvládl.
Tahle nádherná zvířata si dokážou ulovit, co potřebují. Aby měla šanci přežít a znovu se rozmnožovat, potřebují od nás především prostor a klid.
P. S. Saroyanův Tracyho tygr se v roce 2007 dočkal muzikálového zpracování na Oregon Shakespeare Festivalu. A nenapadá mě ke čtení lepší dárek k Vánocům.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPTImage)