Navzdory varování dvou špičkových fyzioterapeutů: „Uberte, stařenko!“, jsem se rozhodla přidat. A po několika týdnech brutálního zdolávání kilometrového kopce na kole (bez fungující přehazovačky) se mi dnes konečně podařilo vyjít z domu bez holí.

Inspirovala jsem se salamandrem. Má totiž úžasnou schopnost regenerace chrupavky. A ukazuje se, že jeho schopnosti (pořád ještě nechápeme jejich princip) se nejspíš vztahují i na lidi.

Ale zatímco (ze zoufalství z nesnesitelné bolesti) se neodpovědně pouštím do experimentů, co mé tělo snese, než vypoví, v případě „žijících solárních panelů“ je princip regenerace už jasný.
Samo-se-opravující solární panel představuje průlom v získávání energie z fotovoltaiky.

Teď upřímně nevím, jestli lidští vědci nebo už to byla umělá inteligence (zdroje jsou povážlivě vágní), ale jistý výzkumný tým objevil několik materiálů a mechanismů, které umožňují regeneraci něčeho tak neživého, jako je solární panel.

Materiálu Sb₂Se₃ (jde o polovodič s vysokým absorpčním koeficientem) dokáže opravit spoje přerušené poškozením. Nevím, jestli se mi podaří udržet vaši pozornost, ale pokud ano, zjistíte, že jde o něco stejně zázračného, jako když ještěrce šlápnete na ocásek, on se ulomí a pak jí doroste nový.

A navíc vědcům na univerzitách v Oxfordu a v Hong Kongu se podařilo vyvinout „self-healing“ (ha, potřebujeme vypsat konkurz na českou verzi, kde jsi Pepo Čapku?!) polymer, který pacifikuje vlhkost a žár, čímž umožňuje opravu povrchu solárních panelů. Tímto se trvanlivost i výkonnost solárního panelu famózně zvyšuje.

Ruský minerál

K tomu vědci v Austrálii a Japonsku objevili, že určitý materiál se může samo-opravit i v extrémních podmínkách – třeba ve vesmíru, kde jinak solární baterie degradují rychleji (o deset procent ročně) a kde je jejich obsluha zoufale nepraktická. Bezos na Měsíci chystá umístit mega datová centra, takže žádné fantazírování, mluvíme o praktických potřebách zákazníků Amazonu.

Toto všechno solární vylepšování je pořád ještě v počáteční fázi výzkumu, ale možnosti, které se tím do budoucna nabízejí, jsou fantastické.

Oproti tomu už na dosah (to znamená, že v limitovaném množství se již začaly prodávat) jsou perovskitové solární panely, firmy PV Oxford, vyráběné v Německu. Perovskit je minerál objevený v devatenáctém století v Rusku. Teprve nedávno vědci zjistili, že perovskit má neobvyklou schopnost pohlcovat světlo; po deseti letech výzkumu se s pomocí perovskitu podařilo vyvinout nesmírně lehkou solární baterii, která zvyšuje výkon baterie až o dvacet procent.

V kombinaci s případnou regenerací by využití sluneční energie mohlo převrátit naši závislost na fosilních palivech. Bez ohledu na to, kdo zrovna bourá Bílý dům.PS. Poznámka odjinud: Jestli ještě nedržíte v ruce Hodinu predátora od Giuliana da Empoliho, a nečetli jste jeho geniálně precizní popis toho, jak demokrati umožnili techno šílencům zničit civilizaci, čeká vás lahůdka.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)