Obsah
Rajčata z vlastní zahrádky chutnají nejlépe. To je známá věc. A stejně tak platí, že co si doma člověk vypěstuje, to si taky s chutí sní. Všechny suroviny ovšem vlastními silami vypěstovat nelze, a pak nezbývá, než se za nimi vydat na trh či do obchodu. Jak ale vybrat ty správné lokální potraviny? Jak poznat, že je za nimi kus poctivé práce a že nejsou produktem bezohledného potravinářského velkoprůmyslu? A proč se vyplatí sázka na sezónní jídla?
Třetina světových emisí skleníkových plynů pochází z potravinářského průmyslu, což obnáší nejen samotné zemědělství, ale i dopravu, zpracování, skladování, balení, prodej, konzumaci či potravinový odpad. Největší zátěž logicky připadá na zpracování a výrobu potravin, ale významnou roli hraje i chování spotřebitelů.
Celá třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se totiž vyhodí nebo znehodnotí. K tomu významně přispívají například domácnosti v EU, které mají samy na svědomí 53 % potravinového odpadu. Přes 40 % obsahu našich popelnic tvoří biologicky rozložitelný odpad, který se na skládkách stává významným producentem škodlivých skleníkových plynů, zejména CO2 a metanu.
Výzkumy ovšem také potvrzují, že lidé, kteří se stravují společně, nakládají s potravinami zpravidla hospodárněji než ti, kteří žijí single. Stojí proto za úvahu zamyslet se nad tím, zda v rámci boje proti plýtvání jídlem třeba někdy nespojit síly a nepozvat se vzájemně na jídlo s přáteli či sousedy.
Dávat přednost surovinám a potravinám vypěstovaným a vyrobeným v rozumné blízkosti od místa konzumace se zdá být logické, neboť se tím snižuje ekologická zátěž vznikající při přepravě zboží na velké vzdálenosti. Každý region přitom má rozličný sortiment lokálních i sezónních potravin, takže v některých případech jsou delší přepravní vzdálenosti nutností, pokud o danou surovinu stojíme.
Tradiční suroviny ovšem nemusí být vždy zcela původní. Třeba takové brambory se na naše území dostaly sice až po objevení Ameriky, ale od té doby se staly zcela přirozenou součástí našeho jídelníčku. S průměrnou roční spotřebou 70 kg na hlavu jsou dokonce druhou nejpoužívanější surovinou v tuzemské kuchyni, hned za pšeničnou moukou.
Akcent na lokální potraviny ale nemusí být vždy zárukou ekologického zacházení s přírodními zdroji. Příkladem může být nepříliš šťastně nastavená evropská rybářská politika, která má na svědomí skutečnost, že skoro polovina všech chycených ryb se dnes vyhazuje mrtvá zpět do moře jako nežádoucí.
Ani lokální produkty ale nejsou samospasné: například výroba masa je sama o sobě tak energeticky náročná, že jeho přeprava zase o tolik uhlíkovou stopu nezvýší. Sezónní novozélandské skopové tak může být i pro evropský trh ekologičtější volbou než britské hovězí poražené mimo sezónu.
Významnou roli proto hraje zaměření se na sezónní produkty, které mohou být pěstovány například bez umělého vyhřívání, což znamená, že podmínky potřebné pro jejich sklizeň a výrobu nevyžadují další energii.
Nejde navíc zdaleka pouze o samotnou produkci, důležitý je rovněž akcent na samotnou osobu zemědělce či výrobce. Podpora lokálních a sezónních produktů by tak měla jít ruku v ruce s podporou konkrétních lidí, zemědělců a výrobců. Osobní zkušenost s nimi bývá v tomto směru mnohdy směrodatnější než univerzální certifikace a průmyslové značky kvality.
Ty však mohou pomoci spotřebitelům zorientovat se v nabídce kvalitního českého ovoce, zeleniny a dalších místních surovin a výrobků. V českém prostředí se lze zaměřit například na ministerstvem zemědělství podporovanou značku kvality KLASA či označení Regionální potravina. Za produkty biologického zemědělství vás pak navede grafický znak BIO, nazývaný někdy díky svým proužkům „biozebra“.
Jak spojit sezónní potraviny s lokální tradicí v čase Vánoc? Co takhle vyzkoušet vánoční recept na zapečeného houbového kubu? Delikátní bezmasý pokrm se neobejde bez tradičních českých hub, které si můžete nasbírat sami. A pokud chcete ochutnat pravou chuť českých Vánoc, zvolte pro přípravu černého kuby štročky. Houby jsou to sice málo vzhledné, ale chutnají skvěle.
Staročeský houbový kuba
pro čtyři osoby si připravte:
jak na to?
Text: Petr Christov Foto: Shutterstock Zdroj: cuketka.cz, jidloradost.ambi.cz, zachranjidlo.cz