Jan Skalík koupil les a dostal strach, aby mu časem neuschnul. Napadlo ho, že nabídne lidem, aby si na Vánoce přišli stromky uříznout, a ještě jim k tomu nechal pod pařezem pilku a sekerku. Akce se setkala s úspěchem, a tak Skalík rozjel kampaň, ve které dává majitelům lesů návod, jak porosty díky prořezu prosvětlit a místo smrkových monokultur dát prostor bukům a habrům, které jsou vůči klimatické změně odolnější. Soukromí majitelé přitom vlastní čtvrtinu lesů v Česku.  

Když pandemie koronaviru vrcholila, Jan Skalík s manželkou si řekli, že chtějí pryč z města od ruchu, lidí a nemocí. Několik měsíců procházel Skalík inzeráty s nabídkou nemovitostí, až to nakonec klaplo. Před dvěma lety koupili chalupu na Kutinách, pár desítek kilometrů od Brna. A s ní i půl hektaru lesa.

„Sedli jsme si na pařez a dívali se kolem sebe, co s těmi stromy budeme dělat. Bylo mi jasné, že smrčky, které předchozí majitelka před deseti lety nahusto vysadila do řádků, tu nemůžou zůstat. Stínily totiž habrům a bukům, které zde přirozeně rostly také,“ říká pro Ecoista.cz Skalík.

Shodou náhod je vystudovaný environmentalista, který v minulosti vedl kampaň Hnutí Duha Zachraňme lesy, jež se právě na monokultury, sucho a holiny zaměřuje. Skalík se v té době několik let věnoval otázce, jak posílit schopnost lesů pohlcovat uhlík, jak přispět k přežití různých druhů živočichů, rostlin i hub.

„Stal se ze mě najednou lesa pán, jenže mi bylo jasné, že pokud ten porost nechám, jak je, tak kvůli smrkům nevyrostou dostatečně listnáče, smrky za pár let sežere kůrovec a les se stane holinou,“ vzpomíná Skalík. Bylo mu jasné, že tím, že smrky zmizí, bude místo nich jednou habřina s buky, která na svahy u říčky Libochovky patří i podle starých lesnických map mnohem spíš než smrková plantáž.

Tip: jak jsou tam tom lesy v Evropě? Přečtěte si článek Restart pro evropské lesy

„Jsem také přesvědčený, že vzhledem k nadcházejícímu oteplování by smrky dřív nebo později uschly – tak jako už nyní uschla spousta monokultur okolo. I v okolí pár kilometrů jsou vidět smrkové holiny, kůrovec to kompletně vyhladil. A na Vysočině už kůrovec sežral i stromy, které byly relativně mladé, třeba jen kolem čtyřiceti let. Nechtěl jsem čekat, až se tohle stane i u nás,“ vysvětluje Skalík, proč se rozhodl stromky prořezat, pokácet. Bylo mu však líto smrčky z prořezávky jen tak vyhodit, a tak přišel s nápadem poskytnout lidem smrky coby vánoční stromky.

„Samozřejmě stromky z lesa nejsou tak dokonalé jako stromky pěstované na plantážích přímo za účelem Vánoc. Jsou různě pokroucené, nemají tak dokonale souměrný tvar. Stejně jsem je ale chtěl lidem nabídnout,“ říká Skalík.                                          

Stromek si přijely uříznout děti i lidé s nízkými příjmy

A tak už na Vánoce 2021 rozjel na Facebooku kampaň, kde lidem oznámil, že kdo si přijede pro stromek k němu do lesa, získá jej za dvě stě korun, což je proti běžné ceně, která dosahuje zhruba tisícovky, pakatel. Zájemcům navíc poskytl svou pilu a sítě, aby si mohli v jeho lese stromky pohodlně nařezat a odnést si je. Přímo v lese se prodala zhruba stovka smrčků.

„Přišli i lidé, kteří by si jinak stromek na Vánoce za běžnou cenu nekoupili. A také rodiny s dětmi, protože děti to měly jako ohromnou atrakci, chodit po lese, moci si vybrat stromek a na místě si jej uříznout,“ říká s úsměvem Skalík. Lidí, kteří jsou rádi, že si nekoupí předražený stromek, jsou podle jeho slov po republice doslova davy.

„Především ale mnozí z nich rádi vezmou do ruky pilku, kterou jim schováte pod pařez, a uřežou si během adventního výletu s dětmi ten jejich nejkrásnější vánoční stromeček,“ zamýšlí se Skalík. Dalších zhruba sto stromků z jeho prořezávky se prodalo v Brně, kam lidem smrčky přivezl. Loňské Vánoce se situace opakovala, opět zhruba stovku stromů si nařezali lidé v lese a čtyři desítky vezl Skalík do Brna.  

Světlý les dává prostor i biodiverzitě

Důvod, proč se pro prodej ekosmrčků, jak nazývá své stromky, rozhodl, ale není komerční zisk. Na tak malé ploše svého lesa si za jedny Vánoce vydělal jen něco přes čtyřicet tisíc korun. Chtěl ale tímto krokem ukázat majitelům lesů i velkým lesnickým společnostem, že nechat stromky prořezat a umožnit tak rozvoj přirozeného lesa smíšeného, může být i ekonomicky velmi zajímavé.

„Sázet smrkové plantáže tak, jak se to dělalo před lety při kolektivním hospodářství, je při současné změně klimatu velmi riziková investice. Dnes už kůrovec zničí i poměrně mladé stromy,“ připomíná Skalík. A tak se pustil do osvětové kampaně, o svých ekosmrčcích začal psát sloupky do médií, založil Facebookovou a webovou stránku, kde své aktivity popisuje a dává ostatním návod, jak na to. Nejde totiž jen o kůrovce. Tím, že se les prosvětlí, začne se v něm dařit i teplomilnému hmyzu, což je dobré pro biodiverzitu.

Tento způsob samoprořezávky by podle Skalíka mohl zaujmout i další majitele zalesněných pozemků, ale například i chat a chalup s přidruženými lesíky, kteří se až dosud otázkou smrkových monokultur nezabývali. „Pokud takový majitel bude schopný oslovit dejme tomu několik set lidí anebo by vánoční ekosmrčky prodával několik roků po sobě, tak výnos z prodeje stromků už může být velmi zajímavý. Pokud pozemek nekoupíte příliš draze, pak je to způsob, jak si pořídit takovou malou soukromou rezervaci, která se majiteli sama časem splácí,“ nastiňuje Skalík. A zároveň tím majitel vytvoří místa zdravého porostu, který bude odolný vůči klimatické změně a poskytne útočiště hmyzu, ptákům i lesním zvířatům.

Jak Skalík dodává, v dnešní době je celkem problém sehnat lesní pozemky ke koupi a mnoho firem navíc skupuje pozemky pro spekulaci, například pro pozdější výhodnější prodej. „Les se stává cennou komoditou, jen těžko dnes seženete v blízkosti větších měst ke koupi lesy, ze kterých by se dala udělat taková rezervace pro biodiverzitu. Právě proto chci lidem, kteří tu možnost mají, dát příklad a návod, jak se les ozdraví, a ještě se to majiteli finančně vyplatí,“ shrnuje Skalík, který je hluboce přesvědčen o tom, že právě prořezávka lesních ploch a rozvoj bučin a habřin je cestou, jak problém s kůrovcem zmírnit a jak lesy připravit na nadcházející teplejší počasí.      

Soukromníci vlastní 26 % lesů v ČR 

A jeho myšlenka má potenciál. Rozhodující podíl lesů v Česku je sice ve vlastnictví státu (56 %), ale soukromí vlastníci drží 26 % lesních ploch. Zbytek připadá na obce a lesní družstva (18 %). „Musím přiznat, že mne zarazilo, jaký pokrok udělaly listnáče jen za jediný rok, co jsme je začali uvolňovat od smrků,“ uznává Skalík.

Kromě smrkového mlází začal s manželkou a nyní již i tříletou dcerou obhospodařovat i pořádný kus mladého březového lesa, který je poblíž jeho pozemku. „Ten si roste do značné míry po svém, ale budeme se na něj muset v budoucnu také víc zaměřit. I kvůli tomu jsem začal spolupracovat s odborným lesním hospodářem, s nímž prořezávky a další práce v lese plánuji,“ přibližuje Skalík.

Skalíkovy obavy z rozpadu smrkových monokultur odrážejí především situaci posledních několika let, kdy v Česku kůrovcová kalamita vrcholila a počet mrtvých stromů byl rekordní. Například v roce 2021 kůrovec způsobil škody v českých lesích za 11,6 miliardy korun, napadl 15 až 20 milionů metrů krychlových dříví. Šlo o více než desetinásobek průměrných ročních kůrovcových těžeb za čtvrt století. V objemu si lze 15 milionů metrů krychlových dřeva představit jako vlak plně naložený dřevem dlouhý 5000 kilometrů.

Text: Zuzana Keményová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)    
Foto náhled: pxhere.com
Foto: Ilona Musilová, Jan Skalík