James Lovelock, jenž zemřel letos v létě ve věku 103 let, byl mimořádný vědec. Zásadně přispěl k objevu freonů, jež způsobují ozonovou díru. Autor řady vynálezů, které používá NASA při zkoumání atmosféry Marsu a jiných těles.

Nezávislý vědec a vynálezce pracoval též pro britskou tajnou službu MI5 a jeden z jeho bývalých kolegů o něm řekl, že to byl skutečný Q – geniální vynálezce z Bondových filmů. Ostatně mezi Lovelockovy vynálezy patří i mikrovlnná trouba. V době, kdy studoval poškození buněk, vytvořil přístroj, který na tomto principu pracoval. Ale nenapadlo ho, že by ho někdo mohl využít pro vaření.

James Lovelock byl celý život “zelený” a do historie možná nejvíc vstoupí jako autor teorie Gaia, podle které je Země samoregulující se systém, kde živá příroda neustále reaguje s neživou a tím se udržují podmínky vhodné pro existenci organismů. Lovelock byl jedním z prvních, kdo varovali před globálním oteplováním. V dnešní době energetické krize stojí za zmínku, že patřil mezi vědce, kteří prosazovali rozvoj jaderné energie.

Lovelock jako pokusný králík

O tom, jaký vliv má globální oteplování na člověka věděl James Lovelock opravdu hodně. Už ve 40. letech minulého století dělal sám na sobě pokusy, jaké teploty člověk ještě snese (měl velkou empatii vůči všemu živému, takže netestoval opaření na pokusných zvířatech). Stojí za zmínku, že si mladého vědce oblíbil jeho univerzitní kolega a lékař Dr. Hawking, který ho pozval na večeři domů a přitom ho nechal pochovat miminko – svého právě narozeného syna Stephena. Ano, hádáte správně, nejslavnějšího vědce konce 20. století, Stephena Hawkinga.

Ale zpět k reakci lidského organismu na zvýšené teploty. Lovelock zjistil, že kontakt lidské ruky s měděnou tyčí o teplotě 50 stupňů způsobí popáleninu prvního stupně zhruba do jedné minuty. Šedesátistupňová tyč ho popálila už za vteřinu. Naopak, když měla tyč pod padesát stupňů, žádné popáleniny se neobjevily. Jinými slovy – lidský organismus reaguje velmi rozdílně na změny v řádech pouhých stupňů celsia. Pokud jsme tedy letos v létě slyšeli, že vlna veder vyhnala teploměr ve Španělsku ke 42 stupňům a v Iránu ke 47 stupňům, tak už se blížíme k teplotě, kterou Lovelock považoval za hraniční pro lidský organismus.

Vstupujeme do éry superpočítačů a umělé inteligence

V poslední knize “Novacén” (kterou vydal, když mu bylo 101 let) Lovelock píše, že 47 stupňů se dá považovat za jakousi hraniční hodnotu, za níž je člověk ještě schopen fungovat. Potvrzují to ostatně i zkušenosti z Bagdádu, Pákistánu nebo západní Austrálie, kdy se při teplotě nad 47 stupňů prakticky zastaví život. 

Teploty na Zemi stoupají a my nevíme, jak rychle budou stoupat dál – nebo zda nebudou klesat, protože i to se může stát. Biosféra Země je křehká, podle převažujících teorií si dokáže zachovat stabilitu v úzkém rozmezí zhruba 200 až 500ppm CO2 – tak se udává přítomnost tohoto “skleníkového” plynu v atmosféře.

Nacházíme se uprostřed interglaciálu a stačila by přírodní katastrofa toho druhu, k jakým v minulosti docházelo běžně – např. výbuch supervulkánu – a teplota na Zemi se může změnit skokově. Podle Lovelocka je problém, že pokud se teplota na Zemi vychýlí výrazně, nedokáže už samoregulující systém života vrátit zpátky.

Gaia by se v tu chvíli vydala na jednosměrnou pouť, kterou před ní urazila třeba Venuše. Poslední fázi této klimatické změny už bychom nebyli schopni sledovat: atmosféra by se změnila na páru. Nejprve by z ní zmizel kyslík, do bezkyslíkaté atmosféry by se poté uvolnil vodík a vysvištěl do kosmického prostoru (zemská gravitace není dost silná, aby udržela atomy vodíku při povrchu). 

James Lovelock ve své poslední knize uvažuje nad tím, zda pokrok umělé inteligence nezpůsobí, že chytré stroje převezmou vládu nad Zemí. Ostatně počítače jsou dnes schopny fungovat asi do 60 stupňů – takže mají nad lidmi jistou evoluční výhodu. 

Text: Jan Müller
Foto: Shutterstock 
Zdroj: James Lovelock, Novacén, Nakladatelství Host 2022