Jsou precizní. Úspory a rostoucí výnosy očekávali. Že však úroda bude dvojnásobná bylo překvapení. Český start up CleverFarm pomocí informací ze satelitních snímků a dat z půdy či rostlin dokáže upravit systém zavlažování, hnojení nebo osévání tak, že vyřeší dva důležité problémy dnešní doby – rostoucí cenu hnojiv a nedostatek vody.

Stejná plodina, stejné podmínky. Přesto súdánský zemědělec pomocí změny zavlažování dosáhl lepších výsledků než jeho sousedé, kteří sklidili stejné množství brambor jako rok před tím. A nemohlo za to více zálivky. Naopak. Zjistil, že plodina nerostla, protože půdu zavlažoval až moc. „Mysleli jsme, že maximální úspora vody je kolem 10 až 15 procent. My ale došli k dvojnásobné úrodě a 70procentní úspoře vody. Závlahy jsou v této oblasti v provozu 20 hodin denně, my se dostali k osmi hodinám jednou za dva dny. Systém funguje přes generátory, což ušetří také naftu potřebnou na jejich provoz,” říká šéf CleverFarm Vojtěch Malina. 

Přiblížit se bodu vadnutí

Podobný úspěch zaznamenala společnost také v České republice, kde zavlažuje některá golfová hřiště nebo městské parky. V Riegrových sadech v Praze oproti loňskému ušetřili 51 procent, přestože byl na srážky mnohem vydatnější než letošek. I když se může zdát, že déšť je důležitý, tak informace, že prší, je naprosto zbytečná.

„Pro nás je to vlastně údaj k ničemu. Pracujeme se současným stavem půdy, rostlin a predikcí. Současný stav je ale vždy výsledkem nějaké krátké historie. Potřebujeme vědět, kolik napršelo a kde, kolik se vsáklo do půdy, jak hluboko, jaká je na tomto místě rostlina, jaké má kořeny, kolik odteklo z pozemku a kolik se odpařilo,” popisuje Vojtěch Malina s tím, že u závlah platí, že se snaží přiblížit bodu vadnutí rostliny, který se dá u každé rostliny dopočítat. Čím blíž se k němu dostanou, tím lépe pro rostlinu, protože je odolnější, silnější a nepotřebuje tolik vody. „Zároveň se ale vystavujeme riziku, že tento bod přestřelíme,” dodává Malina.

Zatímco u vody se řídí povětšinou aktuálními daty, v zemědělství se často vracejí i 15 let zpátky. Zkoumají, co se dělo v jednotlivých zónách nebo jaké se zde objevily anomálie. Ať už je úsporou hnojivo nebo osivo, je důležité vědět, kam zasít, v jaké hustotě, kde ubrat, kde přidat a proč. CleverFarm koordinuje různé zdroje dat ze satelitních snímků, dále vzorky půdy, informace ze senzorů nebo plodin. Dokáží zohlednit, co se děje v půdě a plodinách. Vidí, jak plodina roste a jak by vzhledem k počasí a půdě měla růst. Ví, co jí chybí a kde.

Toto obrovské množství dat společně s meteorologickými daty, například lokální předpovědí počasí, kombinují na vlastní platformě, kde pomocí strojového učení generují jednotlivé scénáře hospodaření.

„Ty samozřejmě vždy konzultujeme se zákazníkem. Pokud plány odsouhlasí, přepíšeme tyto informace do předpisových map, které dokážeme implementovat do jakéhokoliv zařízení, které umí variabilní dávkování,” popisuje Vojtěch Malina.

Zasít nebo nechat ladem?

Na pozemky CleverFarm nepohlíží jako na jeden celek, ale dělí je na zóny a ke každé z nich se chovají jinak. Některé je podle nich lepší i neobhospodařovat. Ekonomický přínos totiž bude minimální a zátěž pro krajinu obrovská. V nejvíce vitálních zónách naopak doporučují zintenzivnit produkci. „Tato místa se neliší jednotkami procent, to jsou úspory v desítkách procent. Cílem precizního zemědělství je dívat se opravdu do detailu pozemku a neustále zlepšovat metody, které se k pěstování používají,” říká Malina s tím, že zvykem je zóna zhruba kolem jednoho hektaru.

Motivace je pro firmu především propojení udržitelnosti a byznysu. „Nevěříme, že něco, co je udržitelné, musí být nutně ztrátové, nebo že se zisk musí vytvářet bez ohledu na životní prostředí. Stavíme na tom, že tyto dvě věci umíme propojit. Vzhledem k rostoucím cenám hnojiv a faktem, že vysychají největší evropské řeky, nabývá precizní zemědělství na významu,” popisuje Vojtěch Malina.

Co se týká hnojiv, pracují v praxi se dvěma variantami. V první z nich farma řekne, že má nakoupené hnojivo, na víc nemá peníze nebo prostě není dostupné, a toto množství potřebuje dostat na pole, aby měli co nejvyšší výnos. Druhý scénář je takový, že farmáři chtějí vědět, kolik hnojiva mají použít, aby ušetřili a měli stejný nebo vyšší výnos. Nejúspěšnější farmy hlásí díky variabilním aplikacím úsporu 35 až 40 procent. Když naopak zemědělec hnojivo nedá vůbec, může ztratit až 30 procent z výnosu, což je velmi zásadní číslo.

A jak vidí CleverFarm vývoj oboru v budoucnu? „Novinky mohou přijít naprosto odkudkoliv. Precizní zemědělství je přístup, filozofie. Není to tak, že si koupím předpisovou mapu a podle ní zaseju. Je to neustálé hledání informací a vlivů, které mají na budoucí výnos plodiny zásadní dopad,” říká Vojtěch Malina.

Nyní startup připravuje projekt, který bude řešit geologii půdy. Obrovské téma je také ukládání CO2, práce s humusem a velkým trendem je také bezorebné zpracování půdy, tedy že se nepoužívá hloubková či dokonce žádná orba, nebo regenerativní zemědělství, jenž spočívá v co největším následování přírodních a biologických procesů.

„Všechny tyto oblasti se budou muset objevovat, protože rovnice o deseti miliardách lidí v roce 2040 na jedné straně a na druhé straně klesání rozlohy orné půdy, která je určena k pěstování, nemůže nikdy vyjít. Budeme muset umět hospodařit lépe na malých pozemcích a všechny tyto metody budou muset být prozkoumané,” dodává.

Text: Helena Dostalová (autorka píše pro Hospodářské noviny)
Foto: CleverFarm