Vládní plány otevírají cestu k posílení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv. Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství představilo strategie využívání biometanu a geotermální energie v ČR do roku 2030.

První dokument stanovuje rámec pro rozvoj domácí výroby biometanu a jeho širší využití v energetice a dopravě. Plán navazuje na Národní energeticko-klimatický plán (NEKP) a počítá s postupným nárůstem produkce biometanu, zejména transformací poloviny bioplynových stanic na biometanové.

Alchymie biometanu

„Biometanové stanice pomáhají nejen s energetickým využitím odpadu, ale také snižují spotřebu dováženého zemního plynu a zároveň přispívají k potřebnému odchodu od uhlí. Biologické odpady a kaly z čistíren odpadních vod lze dále využívat a díky těmto stanicím vzniká nová energie. Biometan je jednoznačně klíčovým prvkem naší cesty k udržitelné energetice, čistší dopravě i zemědělství. Nejenže pomáhá snižovat emise skleníkových plynů, ale také podporuje regionální ekonomiku. Oběhové hospodářství má potenciál lépe využívat domácí zdroje energie a zvyšuje energetickou nezávislost i bezpečnost venkova a celé České republiky,“ vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík.

Do roku 2029 by podle Hladíka mělo být v ČR vybudováno minimálně 100 biometanových stanic. Roční výroba by měla přesáhnout 491 milionů Nm³, což významně přispěje k naplnění cíle 30,1% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. 

Biometan, vyráběný z biologicky rozložitelných odpadů, zemědělských zbytků a dalších obnovitelných surovin, představuje významnou příležitost pro dekarbonizaci sektorů, které je obtížně elektrifikovat, například těžkou nákladní dopravu, vytápění nebo průmyslové procesy. Jeho využití zároveň podporuje oběhové hospodářství, rozvoj venkova a tvorbu nových pracovních míst.

Produkcí biometanu, vznikajícího navýšením energetického obsahu v bioplynu, tedy jeho zušlechťováním, se zabývá i Veolia. Pomocí vlastní technologie membránové separace Memgas je z bioplynu odstraňován zejména oxid uhličitý a vzniká biometan o kvalitě a výhřevnosti zemního plynu. Tento plyn může být následně vtláčen do distribuční sítě zemního plynu, nebo může být využit jako alternativní palivo pro automobily. 

Instalace membránové jednotky je možná nejen na čistírnách odpadních vod, ale i na bioplynových stanicích. „Doplněním jednotky na úpravu bioplynu na biometan a návazným vtláčením to plynárenské sítě získávají čistírny odpadních vod tolik potřebnou flexibilitu práce se vznikajícím bioplynem. V případě vysokotlaké rozvodné sítě zemního plynu získáváme virtuální zásobník pro produkovaný biometan a můžeme tak upravovat v průběhu dne výrobu elektrické energie a tepla v kogeneračních jednotkách.“ uvádí Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel Veolia ČR pro vodu. 

Obnovitelné a odpadní teplo

Akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla se zaměřuje na využití v centrálním zásobování teplem, například prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla z průmyslových procesů, čistíren odpadních vod nebo datových center. 

Veolia využívá odpadní teplo především z kogenerací, kde se ze zemního plynu či bioplynu vyrábí elektřina a zároveň se využívá odpadní teplo pro vytápění technologie, budov či systém centrálního zásobování teplem. „Mimo tyto zdroje roste význam tepelných čerpadel, které využívají nízkopotenciálního tepla, obsaženého například ve vyčištěné a vypouštěné odpadní vodě. Vzhledem k ohromným průtokům čistírnami bude tento zdroj v budoucnosti velmi rychle růst.“ doplňuje Ondřej Beneš.

K uhlíkové neutralitě 

Využití těchto zdrojů tepla může hrát zásadní roli v dekarbonizaci teplárenství a snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, případně i potřebu vodíku a biomasy. Nízkoteplotní zdroje mohou do roku 2040 v soustavách zásobování tepelnou energií nahradit až 35 % očekávané budoucí dodávky tepla.

Plány obsahují soubor kroků, které mají pomoci překonat ekonomické, administrativní i technické bariéry a podpořit rozvoj těchto čistých zdrojů tepla. Ty mohou postupně nahradit uhlí, později i zemní plyn, a naplnit klimatické a energetické cíle České republiky vedoucí k uhlíkové neutralitě Česka do roku 2050.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)