O nebezpečí slunečních paprsků bylo napsáno mnohé. Nepřekvapí proto konstatování, že užívání opalovacích krémů s ochranným faktorem může našemu zdraví výrazně prospět. Jak se ale vypořádat s tím, aby „opalováky“ také zbytečně nezatěžovaly životní prostředí a nepředstavovaly riziko pro zdraví naší planety? Existují vůbec ekologické či bio opalovací krémy?

Slunce září i za mraky

Počet slunečných dní v jednom roce na našem území jen lehce přesáhne šedesátku. Mnohé přímořské lokace přitom atakují až pětinásobek této doby. Ale i v případě, že slunce zdánlivě nesvítí naplno a skrývá se za mraky, útočí na naše tělo rizikové složky slunečního záření. Mraky totiž snižují jeho množství pouze o nějakých 20 %.

Opalovací krém je proto třeba přibalit také na hory, neboť intenzita nebezpečných UV paprsků s vyšší nadmořskou výškou dokonce roste, a to zhruba o 4 % na každých 300 výškových metrech. Roli navíc nehraje ani teplota, spálit se můžeme i při mínus 20 °C.

Opalovák aneb na SPFku záleží

Ptáte se, co je to SPF? Česky bychom řekli „ochranný faktor“ (z angl. Sun Protection Factor), tedy číslo vyjadřující násobek minut, po které může být naše pokožka vystavena slunečnímu záření, aniž by se spálila. Pokud tedy daný opalovací krém použijeme.

Výše ochranného faktoru by proto měla být jedním z důležitých kritérií při jeho výběru. A i když se například číslo 30 může na první pohled zdát dostatečně vysoké, přesto při jeho použití hrozí 1,5krát větší riziko spálení než u krému s ochranným faktorem 50.

Opalovací krém se snažte aplikovat vždy alespoň 20 minut předem. A pamatujte rovněž na to, že pokožku je třeba mazat průběžně a opakovaně, ideálně po 2 hodinách. Ničemu naopak neprospěje záměrné nanášení více vrstev najednou; touto cestou se ochrana pokožky nijak nezvýší.

Přírodní, nebo chemické?

Nemělo by vás ale překvapit, že také ve složení opalovacích krémů narazíte na značné rozdíly. Podle povahy filtrů, které obsahují, je lze obecně rozdělit na chemické a minerální (fyzické). V čem se liší?

Chemické opalovací krémy obsahují látky, které pohlcují sluneční paprsky, nicméně nezabraňují jejich pronikání do kůže. Tyto látky sice dokáží zajistit, že se krémy lépe roztírají, že stačí nanést pouze slabou vrstvu, a dokonce na ně lze nanášet make-up, zároveň ale mohou některým uživatelům s citlivější pokožkou způsobit alergické kožní reakce.

Přírodní opalovací krémy na bázi fyzikálních filtrů naproti tomu sluneční paprsky odrážejí. Pro spolehlivou ochranu je ale třeba nanést silnější vrstvu krému, která zpočátku zpravidla tvoří na pokožce bílý mastný film. Fyzikální krémy se také snadněji z těla stírají a je třeba je pravidelně dotírat.

Přesto se tyto krémy jeví jako vhodnější a ekologičtější volba. Jednoznačnou výhodou pro uživatele i pro životní prostředí je totiž skutečnost, že jejich UV filtry neobsahují nebezpečné nanočástice a obejdou se bez toxických přísad. Díky tomu jsou šetrnější k pokožce a nezatěžují přírodu, ani když se z těla smyjí například při koupání.

Namazat a chránit

Používání opalovacích krémů je ale vhodné kombinovat také s dalšími variantami ochrany před slunečními paprsky. Neměli byste zapomínat na brýle – sluneční či dioptrické – s kvalitním UV filtrem a pokrývky hlavy, případně zahalení těch částí těla, které jsou slunečnímu záření nejvíce vystaveny: krk, zátylek, ramena.

Při sledování předpovědi počasí či používání meteorologických aplikací věnujte rovněž pozornost aktuálně platnému UV indexu, který indikuje míru rizikovosti záření v daném dni. Při vyšších stupních (nad stupeň 3) pak raději kombinujte šetrné kvalitní opalovací krémy s vyšším SPF a adekvátní ochranné doplňky (brýle, klobouk, oblečení).

Text: Petr Christov
Foto: Shutterstock
Zdroj: www.econea.cz, zemito.cz