Němci pálí rekordní množství uhlí. Nahrazují tím drahý plyn i vypnuté jaderné elektrárny

24. 2. 2023  |  Filip Broz
Spalování uhlí, uhelná elektrárna v Německu

Ne, nemůže za to Energiewende. Obnovitelné zdroje loni dodaly do německé sítě skoro polovinu veškeré elektřiny. Navíc černé zlato v těchto dnech slaví comeback po celém kontinentě. Ale jen Německo ho pálí nejrychlejším tempem za šest let. Spikly se proti němu všechny živly - a sečetla špatná rozhodnutí.

Asi jste si všimli, jak si uniformovaní policisté došli s obuškem pro Gretu Thunbergovou, když jim chtěla vlastním tělem bránit v otevření nového dolu v Porúří. Už jen tenhle fakt by před pár lety způsobil senzaci – v Německu se diskutovalo jen o tom, jestli uhelné elektrárny zavřít za patnáct let nebo už na konci dekády.

A přesto dnes přijde málokomu divné, že loni bylo v Německu znovu uvedeno do provozu 27 vypnutých elektráren, jejichž celkový výkon přesahuje 10 GW, což by pokrylo energetické potřeby Dánska.

Renesance uhlí

Nárůst podílu uhlí na produkci německé elektřiny započal již předloni. Do té doby jeho křivka víceméně kopírovala křivku celkové spotřeby, která až do pandemie setrvale klesala vlivem energetických úspor. Od roku 2021 však klesá produkce všech sektorů s jedinou výjimkou – totiž uhlí. V roce 2021 ho Německo podle loňské zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) spotřebovalo o 26 tisíc tun více oproti roku 2020, což byl nárůst o pětinu. Tím se odstartoval nový trend.

K roku 2022 zatím nemáme všechny údaje, ale některé doslova berou dech. Nejde jen o restartování 10 let zavřených dolů a elektráren – to samé se podle IEA děje ve Finsku, Francii, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Dánsku, Řecku, Maďarsku a Rakousku. Nakonec i u nás se loni zvýšila těžba uhlí asi o pětinu.

Ovšem Německo je přece jen jiná liga. Jestli ve třetím čtvrtletí roku 2021 generovalo z uhlí 31,9 procent elektřiny, loni v září už to bylo neuvěřitelných 36,3 procent. Dlouho před příchodem zimy byli Němci z více než jedné třetiny závislí na fosilním zdroji, o němž tvrdí, že ho úplně vysadí do konce dekády.

Letmý pohled na německou mapu elektrické energie naznačuje, že od té doby podíl ještě značně narostl. Podle analýzy portálu Bloomberg spalovali Němci uhlí nejrychlejším tempem od roku 2016. Vyrábějí z něj tolik elektřiny, že by to stačilo na pokrytí potřeb pěti milionů domácností.  Proč se tak děje? Různé zdroje uvádějí různé důvody.

Webový portál Statista třeba zmiňuje neobyčejně chladnou loňskou zimu, během níž zamrzly větrné turbíny a solární panely se pokryly ledem. Dále špatné povětrnostní podmínky, letní vedra a samozřejmě i ruskou invazi na Ukrajinu, která vyšponovala ceny zemního plynu.

Vytloukat jádro uhlem

Když se ale podíváme na první obrázek ještě jednou, tak zjistíme, že nejstrměji kromě ropy klesaly jaderné zdroje. A to proto, že v roce 2021 Německo vypnulo v rámci “atomového exitu” (Automausstieg) tři ze svých nejmodernějších jaderných elektráren o celkovém výkonu 4 GW, tedy ekvivalent zdrojů, které by pokryly energetické potřeby Slovenska. Bylo to ve stejné době, kdy spotřeba uhlí v Evropě, na níž se Německo podílí z více než třetiny, nabrala strmý směr vzhůru.

Ještě v roce 2011 jaderné reaktory o celkovém výkonu 21 GW dodávaly asi čtvrtinu veškeré elektřiny spotřebované v Německu. Po Fukušimě se veřejné mínění otočilo silně proti jádru a Angela Merkelová (první osoba v čele země s doktorátem z fyziky) skoro polovinu reaktorů okamžitě vypnula a oznámila odstavení zbývajících reaktorů do konce roku 2022.

Loni se však pod vlivem energetické krize veřejné mínění zhouplo jako kyvadlo na opačnou stranu – až osmdesát procent populace by si přálo jádro zachovat. Jenže v tu dobu zůstávaly v provozu už jen tři elektrárny s výkonem 4 GW. Strana Zelených se tak ocitla v ideologické pasti.

Tato kmotra Green Dealu, která se většinu své existence živila hlavně pacifismem a odporem proti atomu, byla najednou nucena hájit nejen dodávky zbraní Ukrajině, ale také prodloužení provozu posledních jaderných elektráren (zatím do letošního dubna) a renesanci uhlí současně.

Pro její odpůrce bylo nesmírným potěšením sledovat, jak expředseda Robert Habeck v roli ministra hospodářství odklepl koncernu RWE – největšímu znečišťovateli v Evropě, který ročně emituje až 90 milionů tun CO2 – rozšíření těžby v Porůří.

Napínavýíběh

RWE již roky argumentuje tím, že bez lignitu (hnědého uhlí) se německý energetický mix sotva kdy obejde. Teď dostal k “vyuhlení” 180 milionů tun, které se kvůli technickým překážkám začnou spotřebovávat nejdříve za dva roky.

Bloomberg ve své analýze ale zmiňuje ještě jeden kouzelný údaj, který do obrázku zapadne jako třetí hráč do mariáše. Kromě ceny plynu byla hlavním tahounem růstu spotřeby uhlí poptávka z Francie, která na podzim odstavila v rámci údržby až polovinu svých reaktorů. Německo se tak poprvé v historii stalo čistým exportérem elektřiny do země, jejíž jádro do té doby saturovalo německé výkyvy.

Shrňme to: Německo po odstavení svých nejmodernějších reaktorů stabilizovalo lignitem francouzskou energetiku, která stojí a padá s produkcí zastarávajících jaderných elektráren. Udržuje si ovšem statisticky skoro nejnižší emise v Evropě, zatímco Němci uhlíkovou intenzitou atakují hodnoty vyhrazené zemím jako Jižní Afrika nebo Indie (a samozřejmě Česko). Strana Zelených současně trvá na tom, že konec uhlí v brzké budoucnosti není ohrožen. Existuje v tuto chvíli v evropské energetice napínavější příběh?

Text: Lubomír Heger
Foto: Shutterstock 
Graf: cleanenergywire.org
Zdroj: autoweek.cz, iea.org, reuters.com, electricitymaps.com, mining.com