Obsah
Mnoho zákazníků hledá alternativu k masu, výrobci poptávce vycházejí vstříc a nabízejí rostlinné „párky“. Český startup Bene Meat Technologies na to jde jinak. Nechce maso nahradit, ale vypěstovat tak šetrně, aby planetu zatěžovalo co nejméně a nemusela kvůli němu umírat zvířata.
Myšlenka založit společnost Bene Meat Technologies vznikla v roce 2019 v hlavě Romana Kříže. „Chtěl jsem být jednoduše užitečný pro lidi, pro zvířata i pro přírodu,“ říká pro Ecoista.cz čtyřiapadesátiletý Kříž, který vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a prakticky ještě na škole začal podnikat v zahraničním obchodu.
Spolu s ním firmu založil dvacetiletý Jiří Janoušek, který nyní studuje Přírodovědeckou fakultu UK, jehož vkladem do projektu jsou základy výzkumu a vývoje. Bene Meat Technologies založili v lednu 2020 jako akciovou společnost. Tvůrci ale upozorňují, že celý projekt není klasické podnikání.
„Je to platforma, kde se může realizovat kdokoliv, kdo může být užitečný z hlediska konečného cíle – vývoje technologie kultivovaného masa,“ podotýká Kříž. Hlavním podílníkem v Bene Meat Technologies je skupina BTL Medical Technologies a její majitel Jan Vild, která vlastní téměř 90 procent akcií. Zbývající desetina pak připadá předsedovi představenstva Romanu Křížovi. Mimochodem společnost BTL Jana Vilda se v době vrcholící covidové pandemie stala jedním z nejštědřejších soukromých dárců plicních ventilátorů českým nemocnicím.
První, ověřovací fáze kultivování masa trvala asi šest měsíců a stála kolem pěti milionů korun. Druhá fáze, trvající přes rok, už znamenala rozšíření týmu Bene Meat ze dvou na patnáct lidí a rozšíření výzkumu. Použité prostředky pocházely ze základního kapitálu společnosti.
Aktuálně je BMT ve třetí fázi, která by měla orientačně trvat do konce roku 2023. „Během ní investujeme do prostor a do nákupu dalších přístrojů. Tým by měl vyrůst na zhruba padesát lidí,“ plánuje Kříž. Momentálně se tým Bene Meat skládá zhruba ze tří desítek lidí. Financování výzkumu a vývoje převzala pro tuto fázi společnost BTL Technologies, které bude patřit také know-how, jež startup získá.
V současnosti je vývoj kultivovaného masa v Bene Meat ve fázi laboratorních pokusů. Občas jim v rámci některého experimentu vyroste kousek tkáně, ale Bene Meat v kultivaci nepokračuje. „Nemá smysl dělat divadélko pro média, naštěstí je nemusíme dělat ani pro investory. Naším cílem je ekonomicky smysluplná produkce,“ vysvětluje Kříž. To vyžaduje mít levné a výživné kultivační médium, tedy látku, díky níž maso roste, levné signalizační proteiny, levné a funkční bioreaktory
Svalové buňky na monitoru
„Jedna věc ovlivňuje druhou. Ve všech těchto oblastech postupujeme. Doufáme, že na stokoruně a funkčním malém prototypu budeme zhruba za dva roky. Ale buňky nejsou převodovka, abyste mohli dobře plánovat, kdy budete mít výsledek,“ usmívá se Kříž.
Kultivační médium, ze kterého maso roste a z něhož si buňky berou živiny, je zásadní. Jde o roztok obsahující aminokyseliny, z nichž si buňka skládá proteiny coby stavební materiál, ty jsou nejdůležitější složkou média. Dále obsahuje tuky, glukózu a soli.
„Klíčem jsou ony aminokyseliny, které umí v přírodě vytvářet jen rostliny nebo mikroorganismy. Aktuálně je nakupujeme, ať už ve formě komerčního média, nebo ve formě komplexních rostlinných lyzátů,“ vysvětluje Kříž.
Aby kultivace masa měla z ekologického hlediska smysl, musí být „palivo“, ze kterého maso roste, udržitelné, tedy musí spotřebovat méně zdrojů a vyprodukovat méně emisí než chované zvíře. Bene Meat ubezpečuje, že tuto podmínku má vyřešenou.
„Na to, aby kráva narostla o kilo masa, spotřebuje asi desetkrát více živin, než je zapotřebí pro výrobu masa kultivovaného. Kráva totiž živinami ´mrhá´ na takové věci, jako je dýchání, trávení, imunitní systém, tvorbu kostí a dalších tkání, bez kterých se my obejdeme.
Eliminace dopadů na životní prostředí je jedním z motivů toho, co děláme. Proto kultivované maso bude výhodnější i pro přírodu,“ ujišťuje Kříž. Kultivační médium se dá vyrábět například ze sóji, firma ale zkouší také kvasinky, řasy a jiné rostlinné suroviny.
Princip kultivování masa v tomto českém startupu spočívá na principu kontrolovaného množení živočišných buněk. Maso vzniká pomocí stejných technik tkáňového inženýrství, které se používají například i v lidské regenerativní medicíně.
„Plánujeme v Česku vytvořit biotechnologické centrum, které bude patřit mezi lídry v technologiích výroby kultivovaného masa. Nemyslíme si, že průmyslové usmrcování zvířat a ekologická náročnost velkochovů odpovídá etickým standardům moderní společnosti, proto jsme se rozhodli pro razantní změnu,“ tvrdí tvůrci ve svém prohlášení.
Kdyby Bene Meat prodávala své maso nyní, v době, kdy ještě probíhá výzkum, stál by kilogram i deset tisíc korun, což je samozřejmě tržně nereálné. Bene Meat se s cenou musí dostat níže. „Cenu určuje trh. Naše náklady tedy musí být takové, aby výroba kultivovaného masa byla rentabilní. Pokud jsme si vytyčili za cíl konkurovat masu z konvenčních chovů, pak bychom se měli dostat na přímé výrobní náklady ve výši kolem stokoruny.
Roman Kříž
A jak toho dosáhnout? Průmyslovým zvládnutím toho, co, leckdy dost neefektivně, dělá příroda,“ shrnuje Kříž. O tom, kdy se v supermarketech objeví první balíčky masa nikoli ze zvířat, ale z bioreaktoru, může však zatím pouze spekulovat.
„Záleží na tom, o jaké formě kultivovaného masa se bavíme. Pokud se jedná o strukturu mletého masa, tedy hamburgeru, pak se bavíme o horizontu zhruba tří až pěti let. Naším finálním cílem je samozřejmě technologie, díky které se v bioreaktorech vyrobí řádově tuny kultivovaného masa ve sktruktuře steaku denně. Tento horizont s podobnou přesností ale zatím odhadnout nelze,“ říká.
Důvod, proč se Bene Meat vlastně do pěstování masa pustilo, je lapidární. Celosvětová produkce masa, mléka a vajec vzrostla od 90. let o zhruba 500 milionů tun, tedy zhruba o 65 procent. Na světě se podle Světového ekonomického fóra denně zabije 130 milionů slepic a 4 miliony prasat.
Poptávka po mase pak neustále roste společně s tím, jak přibývá populace. Hospodářská zvířata navíc vyprodukují téměř 14,5 procenta veškerých emisí skleníkových plynů, jednou třetinou se také podílí na spotřebě vody. Navíc jde i o problém etický a zdravotní: zvířata jsou často držena v nevhodných podmínkách a po celý život trpí. Jejich maso také může být nekvalitní a zatížené antibiotiky.
Marie Tichá, expertka na LCA (posuzování životního cyklu výrobků a služeb, pozn. red.) a členka iniciativy No Greenwashing, o Bene Meat říká, že v každém případě oceňuje vědce, kteří se vývojem technologie kultivování masa zabývají. „Neustále rostoucí počet obyvatel Země nepochybně nějaké netradiční řešení vyžaduje a můžeme pouze doufat, že toto je cesta,“ přemýšlí Tichá.
Je ale podle ní nutné vzít v úvahu, že když se svalovina „vyrábí“ v těle skotu, potřebují buňky především vodu, živiny, stálou teplotu a neinfekční prostředí. To vše přirozeně zajišťuje živé zvíře. „Velmi stručně shrnuto se jedná o vstupy energie, vody, půdy pro pěstování krmiva, hnojiv, léků, strojů, budov, dopravních prostředků, pohonných hmot, a tak dále. A s tím vším spojené emise do životního prostředí, včetně metanu, který se uvolňuje z bachoru skotu při přežvykování,“ vyjmenovává.
Oproti tomu reaktor musí podobnou technologii výroby masa zajistit sám. I on tedy bude potřebovat energii pro zajištění odpovídajícího prostředí pro růst a množení buněk, půdu – i když patrně méně, hnojiva a vodu pro pěstování plodin pro získání potřebných živin, sterilní prostředí, budovy, stroje a zařízení, dopravní prostředky, pohonné hmoty a tak dále. A stejně jako v prvním případě bude vypouštět emise do životního prostředí.
„Na otázku, který z obou způsobů ´výroby´ masa bude šetrnější k životnímu prostředí, nedokážu bez podrobných znalostí vstupů energie a materiálů a výstupů v podobě emisí do ovzduší, vody a půdy, odpovědět. Jediné, co mohu ze zkušenosti říct, že výsledky LCA většinou překvapí. Jsme totiž zvyklí posuzovat produkty pouze podle jejich výroby a ostatní stádia životního cyklu nám unikají,“ zmiňuje Tichá.
České Bene Meat není zdaleka první, kdo přišel s myšlenkou kultivovaného masa bez nutnosti zabíjet zvířata. V zahraničí se poměrně daleko dostala firma Good Meat se sídlem v Singapuru. Jako svůj první produkt uvedla kultivované kuřecí maso, které již nabízejí některé singapurské restaurace.
Už v roce 2015 byl založen izraelský startup SuperMeat, který se rovněž zaměřuje na kultivované kuřecí maso. V roce 2020 dokonce otevřel v Izraeli svou vlastní restauraci The Chicken, která servíruje různé pokrmy z vypěstovaného drůbežího masa. Přímo od stolu restaurace mohou hosté místo obvyklých syčících pánví skrze sklo sledovat dění v kultivační laboratoři, kde se jejich pokrmy pěstují.
Text: Zuzana Keményová – autorka je redaktorkou Hospodářských novin
Foto: Archiv Bene Meat Technologies
