Státy jižní Evropy stále citelněji zakoušejí výkyvy počasí v důsledku klimatické změny. S extrémy počasí se potýká Itálie i zeleninová velmoc Španělsko. Vede to k výpadkům v dodávkách ovoce a zeleniny a jejímu zdražení. České supermarkety se již situaci přizpůsobují. 

Letošní jaro bylo ve Španělsku nejteplejší od začátku vedení záznamů o měření teplot. „Zvykáme si na rekordy,” řekl mluvčí španělských meteorologů Rubén del Campo. Za posledních 12 měsíců byla tři roční období ze čtyř nejteplejší od začátku záznamů.                                    

Extrémní horko se projevilo především v Andalusii, ve městě Sevilla se na konci letošního dubna teploty dostávaly ke 40 stupňům Celsia a i pro místní obyvatelstvo, které je na vedra zvyklé, už bylo nepříjemné pobývat venku. Lidé přecházeli už na jaře do letního režimu, hledali stín a vyráželi na pláže. 

Mnohem dramatičtěji se ovšem letošní rekordně teplý nástup léta projevil u španělských zemědělců. Extrémní teplo totiž doprovázel i nedostatek deště. V Katalánsku dokonce panovalo takové sucho, že pro nedostatek vody byly uzavřeny ventily zavlažovacího kanálu. 

Řetězce se jistí

Právě na španělskou sklizeň obilí, ovoce a zeleniny ještě před několika lety spoléhala západní a střední Evropa, Španělsko je totiž tradičně jedním z hlavních dovozců těchto komodit. Tuzemské řetězce supermarketů si již začínají uvědomovat, že na Španělsko, které je známé jako skleníková velmoc, již není možné s dodávkami ovoce a zeleniny spoléhat.

„Ze Španělska odebíráme část plodové zeleniny, hlavně papriky, rajčata a okurky, a to zhruba do poloviny června. Později již ne, právě z důvodů vysokých teplot, které v tomto období začínají ve Španělsku panovat,“ říká pro Ecoista.cz Michal Kuzmiak, mluvčí řetězce Tesco. „Například rajčata již máme v současné době z 90 procent z tuzemské produkce. Stejně tak s přicházející letní sezónou postupně navyšujeme podíl dalšího lokálního ovoce a zeleniny.“ 

Podobně mluví i řetězec Albert. Jeho mluvčí Jiří Mareček potvrzuje, že nabídku ovoce a zeleniny výrazně ovlivňuje lokální sezóna. „Z dlouhodobého pohledu pak mají na produkci a dodávky vliv extrémní výkyvy počasí ve Španělsku,“ zmiňuje Mareček. Právě ze Španělska Albert dováží v zimě především ovoce a zeleninu, jako jsou saláty, citrusy či bobuloviny a na jaře a v létě pak melouny, peckoviny a bobuloviny. 

„Ze Španělska však dovážíme především to, co na českých polích neroste, například paraguayo (plochá broskev – pozn. red.) či pak choi nebo granátové jablko. I dovoz těchto plodin však nejvíce ovlivňují právě místní výkyvy počasí,“ doplňuje Mareček. Dodává, že devadesát procent obratu proto již tvoří zboží od českých dodavatelů, z českých polí a sadů k nim míří například chřest a nyní již i brambory, jablka a cibule.

Co se děje na jihu

Klimatolog Miloslav Müller z katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR říká, že sucho v Evropě je jev, který se bude spíše rozšiřovat. „Klimatologické modely počítají v západním Středomoří spíše s úbytkem srážek, k čemuž musíme připočíst zintenzivnění výparu vlivem nárůstu teploty vzduchu a také úbytek sněhové pokrývky ve zdejších horách,“ varuje Müller. 

Vysvětluje, že meteorologické a klimatické extrémy jsou přirozeným důsledkem proměnnosti podmínek v atmosféře a nemusí být čistě důsledkem klimatické změny. Extrémy počasí se vyskytovaly v minulosti i bez vlivu člověka. „Změny klimatu obecně způsobují spíše změnu četnosti a intenzity jevů, které se vyskytovaly i v minulosti. V centrálním Španělsku spadl od Vánoc do poloviny května jen zlomek srážek oproti normálu. Abnormálně teplé jaro nicméně ve Španělsku zesílilo účinek nedostatku srážek, a to již do souvislosti se současným oteplováním klimatu dát můžeme,“ přibližuje Müller.

Několikaměsíční intenzivní sucho se však podle jeho slov může v Evropě vyskytnout v podstatě všude, snad s výjimkou nejvlhčích oblastí, jako je Skotsko nebo západní pobřeží Norska.  

S extrémy počasí se v posledních letech potýká i další jihoevropská země, Itálie. Loni zažila historicky největší sucho. Italští zemědělci s obavami vyhlíželi letošní rok, báli se, že loňské sucho se bude opakovat. Místo toho přišel opačný extrém. Nedostatek srážek letos v květnu vystřídaly až příliš intenzivní lijáky, které především na východě země způsobily záplavy. Pod vodou zůstaly čtyři desítky farem. A červencová vlna veder, tzv. Cerberos, na záplavy skutečně není ideální záplatou.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace