zpět na výpis
#kurovec  #uhlik  #vyzkum  #zeleneplice 

Klimatický dopad kůrovcové kalamity: z lesů uniká uhlík

27. 4. 2022

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 343

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 351

Warning: A non-numeric value encountered in /home/www/ecoista/www/wp-content/plugins/seznam-ads/includes/class-seznam-ssp-automatic-insert.php on line 353

Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení začaly české lesy oxid uhličitý kromě jeho ukládání také uvolňovat.

O lesích se díky jejich schopnostem vázat ve velkém atmosférický uhlík hovoří jako o zelených plicích planety. České porosty ovšem tuto roli už tak dobře neplní, jak upozornili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení se staly producentem oxidu uhličitého, který dříve pohlcovaly.

Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji než dříve. Jenže tuto schopnost přebíjí právě rozpad porostů a intenzivní těžba dřeva. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování.

„Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě,“ upozornil Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity. „Rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků,“ dodal.

Odborníci teď budou zkoumat, jaké změny se odehrály v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění nebo kombinací obojího,“ uvedl Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Výsledkem zkoumání bude návrh, jak postupovat, aby se na vykácených plochách podpořilo udržování uhlíku a posílily se další funkce lesní půdy. Tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum. Vedle expertů Mendelovy univerzity v Brně se na něm podílejí odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a z České zemědělské univerzity v Praze.

Text: Pavel Baroch
Foto: Tomáš Novák

Článek byl převzat s laskavým svolením Týdeníku Hrot.