Tento rok vstupují v platnost zákony proti tzv. greenwashingu, tedy praxi, kdy se firmy tváří, že jejich produkty jsou ekologické, ale realita je jiná. Greenwashing už nebude jen reputačním problémem, ale může vést k pokutám až 5 milionů korun.

Podle výzkumu EBA se v Evropě od roku 2018 případy greenwashingu zčtyřnásobily. To nemusí nutně znamenat nárůst neférového jednání firem, ale spíše rostoucí vnímavost spotřebitelů a zpřísnění legislativy. Prostě výrobcům už neprochází, pokud tvrdí o svých produktech nebo o svých firemních praktikách, že jsou sustainable, pokud se to nezakládá na faktech.

Jak se vyhnout pokutě

Rok 2026 přináší v oblasti ekologie řadu novinek. Jak uvádí CIRA Advisory, česká poradenská společnost s téměř desetiletou zkušeností v oblasti cirkularity, tímto rokem končí “vágní ‚eko‘ tvrzení”. Firmy budou muset své údaje o ekologičnosti a udržitelnosti podložit ověřenými daty a certifikacemi. V ČR hrozí za lživá tvrzení pokuta až 5 milionů korun. „Firmy často podceňují, že marketingová sdělení se dostávají do stejné roviny jako smluvní dokumentace. Pokud tvrzení neobstojí při kontrole, nejde jen o reputační problém, ale o reálné právní a finanční riziko,“ říká pro Ekoistu Ivana Hekerle z CIRA Advisory.

Od srpna začnou platit nové zákony o obalech produktů, které mají být všechny recyklovatelné, včetně těch používaných při skladování a převozu. Zaveden bude také digitální produktový pas s informacemi o původu a složení produktů, jejich vlivu na životní prostředí, možnosti opravitelnosti a nakládání s materiály po skončení jejich životnosti. 

Podle CIRA poroste zájem o certifikáty jako Ecolabel nebo Fair Trade, aby byly značky atraktivní pro více spotřebitelů.

Recyklace se bude týkat i výroby automobilů. Zavedena bude povinnost využívat minimálně 20 % recyklovaných plastů ze starých vozidel a přísné cíle se budou týkat také recyklovaného hliníku a oceli. „Povinné podíly recyklovaných materiálů, materiálové pasy, digitální sledovatelnost a omezení vývozu autovraků mimo EU zásadně promění dosavadní výrobní modely. Cirkularita se stává měřitelným parametrem kvality, nikoli marketingovým sloganem,“ doplňuje Ivana Hekerle.

Změnu pocítí také módní a textilní průmysl. Od poloviny roku 2026 začne platit zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi pro velké firmy. Značky budou nuceny přesněji plánovat výrobu a hledat nové způsoby práce s neprodanými kolekcemi. Reuse, opravy a druhý život výrobků se stanou nutností. 

Podobné změny se očekávají i ve sportu, kde kluby a federace začínají reagovat na tlak fanoušků, partnerů a sponzorů a systematicky řeší environmentální dopady svého provozu.

Všechny tyto změny spadají do Aktu o cirkulární ekonomice, jehož cílem je zvýšit do roku 2030 míru cirkularity evropské ekonomiky na 24 % a snížit závislost na dovozu kritických surovin.

Odlesňování znovu na stole

Koncem tohoto roku nabývá platnost také nařízení o odlesňování (EUDR), jehož zavedení bylo dlouhou dobu odkládáno. Firmy pracující se dřevem, kaučukem, sójou, kávou, kakaem, hovězím masem nebo palmovým olejem nebudou smět přivážet na evropský trh produkty, jejichž výroba přispěla k odlesňování. Pouze plochy odlesněné před rokem 2020 budou moci být využity pro výrobu. To může výrazně změnit přístup k obdělávání půdy – nebude možné ji vyčerpat a ponechat neaktivní, a poroste potřeba přírodních pesticidů a hnojiv. Agrospolečnosti budou muset zvážit dosavadní monokulturní strategie.

EUDR se v ČR dotkne řádově tisíců firem. Regulace zasáhne nejen velké nadnárodní společnosti, ale i české podniky. Pro velké a střední firmy (více než 250 zaměstnanců nebo obrat nad 40 milionů eur ročně) začne nařízení platit od 30. prosince 2026, na menší podniky se bude vztahovat až od 30. června 2027. EUDR zavádí povinnost prokazovat původ surovin až po konkrétní parcelu a potvrdit, že produkty nepřispěly k odlesňování po roce 2020. Pro české firmy to znamená změnu v dodavatelských řetězcích a nutnost zavést nové kontroly.

Foto: Daniel Dočekal, ilutrace (Midjourney)