Reuters zmiňuje studii Observatório Do Clima, podle níž byly tři čtvrtiny brazilských emisí metanu spojeny s chovem skotu. V roce 2023 to představovalo 14,5 milionu tun. Pro srovnání – toto množství odpovídá ročním emisím skleníkových plynů celé Itálie.

Brazílie je největším světovým chovatelem skotu. Zatímco v jiných zemích jsou klíčovým zdrojem emisí metanu fosilní paliva, v Brazílii hraje zásadní roli zemědělská produkce. Země je kvůli tomu pátým největším producentem metanu na světě, za Čínou, USA, Indií a Ruskem. 

Metan vzniká převážně jako vedlejší produkt říhání (až 90 %) a upouštění plynů dobytka během trávení. Dalším významným zdrojem je živočišný odpad. Podle IPCC a FAO pochází globálně zhruba 32–40 % veškerých antropogenních emisí metanu z chovu skotu a dalších přežvýkavců.

Metan vs. oxid uhličitý

Metan má výrazně vyšší schopnost zadržovat teplo než oxid uhličitý. Podle IPCC je v horizontu 100 let přibližně 28krát účinnějším skleníkovým plynem, při kratším horizontu 20 let dokonce více než 80krát. I menší množství metanu proto způsobuje významný oteplovací efekt, i když jeho působení není tak dlouhodobé. Proto jsou plyny z krav v globálním mixu skleníkových emisí tak významné.

Podle odhadů Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se chov skotu – zejména díky metanu z trávení – podílí na celkových emisích zhruba 6–7 % (už přepočteno na ekvivalent CO₂). To znamená, že každá zhruba patnáctá tuna skleníkových plynů vypuštěná do atmosféry pochází právě z velkochovů krav.

Our World in Data uvádí, že doprava tvoří přibližně 21 % globálních emisí CO₂ z energetického sektoru a že všechna osobní auta mají svůj podíl zhruba 7 % globálních emisí CO₂. Jinými slovy: osobní auta a krávy chované v zajetí jsou zhruba stejným zdrojem emisí! Této podobnosti si například nedávno všimla agentura Reuters v článku: War on cow gas is stinky but necessary job in climate-change struggle.

Jak na snížení

Emise metanu z chovu skotu lze omezit několika způsoby. Patří sem používání metanových bolusů či krmných doplňků, například mořské řasy Asparagopsis. Gabriel Quintana, specialista na emise skleníkových plynů z brazilské nevládní organizace Imaflora, poukázal na Nový Zéland jako na příklad země, která dokázala snížit metanové emise v chovu dobytka nejen díky veterinárním doplňkům, ale i šlechtění „nízkoemisních“ zvířat, které při trávení méně říhají.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)