Stále čteme o tom, jak jíst lépe, jak jíst zdravěji a jak jíst udržitelně. Možnou odpověď nabízí farma Rybí zahrada v Lážovicích na Berounsku, která provozuje akvaponický chov ryb. 

Výsledkem nového přístupu  jsou nejen chutné a zdravé ryby, ale i systém, který zároveň šetří vodní zdroje i životní prostředí. Ani rybí zbytky zde nepřijdou nazmar, vyrábí se z nich kvalitní krmivo pro psy, v přípravě je zpracovávání rybích kůží. 

„Princip akvaponie je vlastně velmi jednoduchý, kopíruje procesy probíhající ve volné přírodě. Voda, v které jsou ryby chovány, se přirozeně znečišťuje. Je proto přes mechanickou filtraci, odstraňující tuhé odpady, čerpána do patra, kde se nachází hydroponická část s rostlinami,“ začíná prohlídku Rybí zahrady Lukáš Vyhnanovský, který zde působí jako obchodní zástupce. 

Voda očištěná od pevných odpadů prochází biofiltrem, který poskytuje povrch pro bakterie, které přeměňují odpadní produkty ryb v živiny, které jsou pro rostliny využitelné. Jejich kořenový systém vodu vyčistí a odstraní z ní všechny škodlivé látky. 

Čistá voda se přes systém ohřevu vrací zpět k rybám. Voda neustále cirkuluje dokola a tvoří uzavřený ekosystém. Jelikož by umělá hnojiva uškodila jak rostlinám, tak rybám, funguje celý systém bez chemie nebo škodlivých příkrmů.

Pojem akvaponie znamená tedy spojení chovu ryb a pěstování rostlin bez půdy, slovo vzniklo kombinací pojmů akvakultura a hydroponie. 

Superomega ryba 

Výsledkem jsou zdravé a chutné ryby. Ty jsou chovány v optimálních podmínkách pro rozvoj a růst což zahrnuje správnou teplotu vody, šetrné zacházení, dostatek prostoru, kvalitní krmení a v neposlední řadě i šetrný způsob usmrcování – žádné plácání paličkou zde neprobíhá. 

K dostání jsou i tropické ryby, především sumeček africký a tilápie nilská. Ze známějších ryb pak tradiční kapr, jeseter sibiřský nebo pstruh lososovitý. A velký potenciál má druh původně z Austrálie, který tu již nějakou dobu chovají: bručoun sladkovodní. 

„Máme zde jedno hejno bručouna sladkovodního, se kterým se nyní učíme pracovat a rozmnožovat, než ho zařadíme do naší nabídky. Podle dostupných materiálů nemá horní hranici omega 3, které si ukládá pod kůží. Běžně si ryby omega 3 ukládají z potravy a pak je také spalují. Bručoun by v tomto měl být specifický a snažíme si to momentálně ověřit i podle našich rozborů,“ říká Lukáš Vyhnanovský. 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Odvaha a investice

Začátky Rybí zahrady v roce 2017 přitom nebyly vůbec jednoduché. Tehdy u nás totiž nebylo moc odborníků, kteří by akvaponii doopravdy rozuměli. A tak trojice zakladatelů Jan Dušek, Michal Hrášek a Petr Velich a jejich tým museli na začátku na spoustu věcí přijít sami. Přitom počáteční investice rozhodně nebyly malé, pohybovaly se v řádech desítek milionů korun. 

A tak jako spoustu jiných provozů, i v Rybí zahradě se museli popasovat s Covidem. „Ten sice zastavil prodeje do gastra a celý náš akvarijní program, ale na druhou stranu nám pomohl v rozvoji našeho eshopu,“ říká Lukáš Vyhnanovský. 

V současné době je kapacita Rybí zahrady 320 tun ryb a 36 tun zeleniny ročně. V případně větší poptávky je však možnost tuto kapacitu ještě navýšit. 

A když už jsme zmínili zeleninu, i ta stojí za povšimnutí. V Rybí zahradě se krom oblíbených salátů nebo bazalky věnují pěstování „asijských“ plodin, jako je mangold, koriandr nebo pak choi. V nabídce mají i tzv. microgreens, neboli jedlé klíčky.  „Máme jich momentálně v nabídce 15. Nejznámější je u nás asi řeřicha, kterou si na okně pěstovali už i naše babičky, ale jsou zde i mnohem zajímavější rostliny například koriandr a slunečnice. Tyto mladé klíčky mají nejintenzivnější chuť a největší obsah vitamínů a antioxidantů,“ vysvětluje Lukáš Vyhnanovský s tím, že jejich zelenina sbírá prestižní česká ocenění. Mix salátů získal ocenění Regionální potravina; mangold či mix bazalky zase získaly ocenění Klasa.

Stálí odběratelé a bistro

Rybí zahrada je dnes již etablovaným dodavatelem známých podniků, jako například Levitate, Vinograf, The Artisan nebo Sensa fine bistro. Jejich nabídku naleznete také na portálech Scuk a Boxxi a v celé řadě menších farmářských obchodů. Hojně spolupracují se známým kuchařem Zdeňkem Křížkem, který pro vymýšlel také recepty pro nově otevřené bistro, které naleznete na dejvickém Kulaťáku. A plány Rybí zahrady tímto nekončí. „Chceme rozšířit naši síť bister v Praze a do větších měst v ČR. Chceme se také ještě více zaměřit na zefektivnění cirkularity naší farmy a například z odpadních kalů, které jsou vysoce bohaté na živiny, vytvořit hnojivo pro komerční účely,“ uzavírá Lukáš Vyhnanovský.

Autor: Filip Brož