Proč se třetina jídla ve školních jídelnách vyhodí? Česká legislativa je nastavena tak přísně, že školním jídelnám nebo domovům pro seniory, nezbývá než velkou část čerstvě uvařených pokrmů vyhodit. Přitom by stačilo málo to změnit. Alespoň se už podařilo rozjet darování nevyzvednutých obědů. 

Z každých sta kilogramů obědů uvařených ve školních jídelnách, se třetina – 34 kilogramů – bez užitku vyhodí. Za týden na jednoho žáka základní školy připadá až kilogram vyhozených potravin, například polévku si průměrně bere jen 20 % školáků. Průměrná základní škola o 500 žácích tak na vyhozených pokrmech tratí asi 600 tisíc korun ročně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu organizace Zachraň jídlo zaměřeného na food waste v organizacích. 

Zachraň jídlo

Přitom obědy v koši končit nemusí, kuchařky a učitelé by si je rádi vzali. „Mezi pracovníky ve školních jídelnách silně rezonovalo téma možného odkupu přebytečných pokrmů za symbolickou cenu, a to jak zaměstnanci jídelny, tak i pedagogy. Příjmy získané díky doprodeji nevyzvednutých pokrmů by se mohly znovu investovat do zařízení jídelny,“ říká Michaela Číhalíková, ředitelka Zachraň jídlo. Jenže odkupu přebytečných pokrmů zaměstnancům brání legislativa. Jídla jsou pořízená z dotací, takže se nemohou prodávat. 

Jde o jeden z nejkřiklavějších příkladů situace, kdy kvůli příliš přísné legislativě nebo pravidlům organizace dochází k plýtvání jídlem a dalšími zdroji, například energiemi v kuchyních a prací kuchařů. Často by přitom stačila jen drobná změna ve vyhlášce či zákoně a uspořily by se stovky tun jídla. 

Ale nejde jen o školní jídelny, podobně se plýtvá i v domovech pro seniory. Jak rovněž zjistil loňský výzkum organizace Zachraň jídlo, klienti večeře často vynechávají. Až 13 % klientů se rozhodne vůbec nepřijít do jídelny, přesto se vaří pro všechny. „V žádném z domovů jsme se nesetkali s flexibilní možností odhlášení jídla, i přesto, že někteří klienti by rádi využili možnost odhlášení v případě, že jim jídlo nechutná nebo nemají hlad. Ale není jim to umožněno,“ krčí rameny Číhalíková.

I proto organizace Zachraň jídlo navrhuje zavést v domovech pro seniory flexibilnější systém s možností v předstihu odhlásit oběd či večeři. Pokud bude mít klient zájem, nabídnout mu náhradní pokrm, který se může skládat z trvanlivých potravin, například z instantní kaše. „A upravit vyhlášky tak, aby bylo možné odkupovat zbylé nevydané pokrmy zaměstnanci školní jídelny,“ doporučuje Číhalíková.

Obědy darují charitě 

Jak říká Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory ČR, vždy se hledá kompromis mezi ekonomickými náklady, environmentálním a sociálním dopadem a kvalitou potravin. „Ideální řešení neexistují. V mnoha případech však stojí za zvážení, zda jsme při tvorbě předpisů skutečně vzali do úvahy všechny možné dopady. Například v rámci veřejného stravování se pod tlakem hygienických předpisů vyhazuje značné množství potravin,“ zamýšlí se Zemánek. 

„Obdobně nás tlak na hygienu a pohodlnost dotlačil k nadměrnému využívání jednorázového nádobí. Každá limitní hodnota a požadavek, které nastavíme, kladou zvýšené ekonomické a mnohdy i environmentální nároky. Mnoho předpisů by si jistě v tomto úhlu pohledu zasloužilo revizi,“ je přesvědčen Zemánek.

Věci už se alespoň částečně hýbou kupředu. Letos se například v Česku podařilo rozjet systém darování nevyzvednutých obědů ze školních jídelen potřebným, třeba charitativním organizacím. „Ani předtím to sice nebylo nemožné, ale výrazná změna přišla až poté, co organizace Zachraň jídlo přišla s detailním návodem, jak mohou školy nesnědené jídlo darovat tak, aby to bylo právně i hygienicky v pořádku,“ říká Michaela Kožmínová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se specializací na klimatickou adaptaci a mitigaci v zemědělství.

Pilotní darování se uskutečnilo letos únoru. První jazyková základní škola v Praze 4 během tří měsíců darovala 1522 porcí jídla, které by jinak skončily jako odpad. Darované pokrmy dostává charitativní organizace Azylový dům pro rodiny s dětmi na Praze 4, který podporuje rodiny v krizových situacích. Ve školní jídelně obědy vyzvedávají zaměstnanci azylového domu a následně si je klienti přebírají ve společné kuchyni. 

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)