Evropské firmy se obávají, že náklady na dodržování nových zákonů o životním prostředí dusí konkurenceschopnost. Legislativa bude podniky stát miliardy eur, těžce má být zasažen například textilní průmysl.

Vyčerpávající článek deníku Financial Times popisuje, jak evropské firmy mění v očekávání legislativních změn způsob práce. Jde o udržitelný design produktů, tedy přístup, který letos Brusel schválil a který má být plně implementován na konci tohoto desetiletí.

Hnacím motorem zvýšené administrativy je rozsáhlý zákon EU o klimatu Green Deal, jehož součástí je nařízení o ekodesignu. Green Deal, vyhlášený v roce 2019, si klade za cíl dovést EU k nulovým emisím do roku 2050 a změnit ekonomiku poháněnou spotřebou na ekonomiku založenou na recyklaci, opětovném použití a dlouhé životnosti. Ukazuje se však se, že se tím zrodilo byrokratické monstrum. Podniky v celé EU mají problém novou regulaci nejen zavést, ale vůbec pochopit její smysluplnost. 

Papíry, papíry, papíry

Evropská komise v letech 2019 až 2024 navrhla více než 70 zákonů spadajících pod Green Deal. Kromě toho se zjevily stovky technických sekundárních právních předpisů nebo jiné iniciativy ovlivňující podnikání. Jsou tu třeba i nová pravidla pro data, digitální technologie a finance.

Dopad bobtnající administrativy a byrokracie Evropské unie pociťuje i 24 milionů malých a středních evropských podniků. Průzkum provedený samotnou komisí ukazují, že implementace zákonů stojí podniky spoustu peněz.

Firmy mají logicky strach. Čím dál víc podnikatelů má tento názor: Byrokratická zátěž dusí konkurenceschopnost EU. Regulace, třeba ty vztahující se k životnímu prostředí, jsou nejpřísnější, a Evropa přichází o podíl na trzích a uzavírá se. To je běžný pohled evropských výrobců, z nichž mnozí podepsali deklaraci s výzvou k zastavení nadměrné byrokracie. Ostatně růst unijního HDP je už dnes zhruba poloviční oproti celosvětovému průměru.

Konkurenceschopnost?

Bývalý italský premiér a šéf Evropské centrální banky Mario Draghi stojí za přelomovou zprávou o konkurenceschopnosti EU. Dokument, který má 400 stran, navrhuje provést změny v raných fázích legislativního procesu a chce nové zákony revidovat z pohledu regulační zátěže. Ta je podle Draghiho mnohdy zbytečná. Jde podle něj o zásadní krok, tedy pokud chce Evropa konkurovat USA a Číně.

Nová legislativa má důsledky pro všechny sektory v celé EU, zvlášť naléhavé pak pro 197 000 společností textilního průmyslu. Ty mají 1,3 milionu zaměstnanců a ve vývozu jsou druzí po Číně. 

Evropské textilky byly těžce zasaženy pandemií covidu-19 a energetickou krizí, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Před rokem 2019 nebylo toto odvětví silně regulováno, ale brzy se na něj bude vztahovat 16 nových právních předpisů v rámci Green Dealu, které upravují vše od mikroplastů po finanční výkaznictví. Zejména od velkých společností se očekává, že budou shromažďovat a podávat zprávy o spotřebě vody, spotřebě energie, pracovních podmínkách, odpadech, používání chemikálií a emisích z velké části svého dodavatelského řetězce.

Žně pro konzultanty

Mnozí představitelé tohoto odvětví kroky k tomu, aby byl jejich segment zelenější, vítají. Budoucnost svých značek často směřují co nejdále od proklínaného konceptu fast fashion a vytrvale pracují na udržitelnosti výrobků. I firmy, které udržitelnost řeší historicky a poctivě, zjišťují, že mají jen menšinu dat, která budou muset vykazovat během následujících několika let. Měření dopadu výrobků samozřejmě administrativně zasáhne i dodavatele a agenda vztahující se k udržitelnosti už teď zvyšuje náklady o jednotky procent. 

Žně mají a budou mít konzultační firmy, specializující se na rozplétání byrokratických nitek. Firmy tedy zvažují, že raději risknou pokuty, než aby platili poradcům a ztráceli drahocenný čas papírováním. Textilní mikropodniky, kterých je v oboru většina, mají na najímání konzultantů omezené zdroje a problém je i se samotným shromažďováním potřebných dat. Čas, který padne na papírování, by mohli trávit produktivněji – samotnou výrobou.

Problém uznala i předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v prioritách, které si stanovila pro nové funkční období Evropské komise. Podnikání v Evropě by mělo být „snazší a rychlejší“ s „menší byrokracií a vykazováním“, připustila ve svém plánu pro příští mandát. Ten měl mimochodem 30 stran…

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)