Který z našich oblíbených ranních nápojů přispívá k udržitelnějšímu stravování? Jak se ráno probrat k životu jaksi ekologičtěji?

Čaj a káva jsou luxus a zároveň ta nejběžnější věc. Nejsou nutné pro přežití, ale mnozí z nás mají pocit, že bychom bez denní dávky kofeinu nepřežili. Čaj je po vodě druhým nejkonzumovanějším nápojem a káva nezůstává pozadu – jen v Itálii se ročně vypije odhadem 60 miliard kafíček.

Exkurz do historie

Lidská kultura je s oběma nápoji přímo srostlá. Káva má původ v Etiopii, traduje se, že v 9. století pastevec koz jménem Kaldi náhodou objevil energizující účinky kávových bobulí. 

Čaj má kořeny ve starověké Číně, kde se prý bájný císař a bylinkář Šen-nung údajně nešťastnou náhodou otrávil a zachránil ho čajový lístek, který mu spadl do úst. 

Chvíli to trvalo, než se oba nápoje v 17. století konečně dostaly do Evropy mezi intelektuálny diskutující o smyslu života. Dnes se čaj a káva intenzivně pěstují, zpracovávají, balí a expedují do celého světa a zanechávají nemalou stopu na životním prostředí.

Káva kácí stromy

Jaké faktory ovlivňují ekologickou stopu čaje a kávy? Ekologický vliv těchto nápojů se může lišit v závislosti na řadě faktorů. Existuje však výzkum, který se zabývá celým životním cyklem obou produktů – od pěstování a přepravy až po spotřebu a odpad. 

Zjištění zdůrazňují, že největší dopad na životní prostředí má už samotné zemědělství. „Samozřejmě, že každá farma je jiná,“ uvádí pro Deutsche Welle Amy Stockwellová, specialistka na životní cyklus kávy, kterou se zabývá 18 let. „Pěstuje se v různých zemích, počasí je různé, farmáři zacházejí se svou úrodou různě.“ Mechanizace sklizně čaje a kávy, zavlažování a hnojiva, která uvolňují oxid dusný, silný skleníkový plyn, to vše přispívá k nepříznivému dopadu na klima. Například káva byla tradičně sázena ve stínu jiných stromů. Nyní se z velké části pěstuje na obrovských plantážích vystavených slunci, což vyžaduje intenzivnější používání vody, hnojiv a pesticidů.”

Dalším faktorem je kácení lesů, aby se uvolnilo místo pro čajové a kávové plantáže. S pěstováním čajovníku souvisí masivní kácení stromů na Srí Lance a v Indii, i vliv pěstování kávovníku na lesy je dobře zdokumentovaný. Podle výzkumu Coffee Barometer z roku 2023 každoročně mizí kolem 130 000 hektarů stromů kvůli místu pro nové plantáže.

Pak přichází na řadu doprava. I když se odhady pro čaj a kávu liší, rozhodujícím faktorem je, zda je produkt přepravován po moři nebo vzduchem. Studie z roku 2021 uvádí, že při přechodu z letadel na nákladní lodě výrazně klesají emise z dopravy. Stopy zanechává i obal. Dopad závisí na tom, zda se jedná o plast, papír z udržitelných zdrojů nebo recyklovatelný papír. 

Porovnání šálků

Vědci, kteří se zabývají uhlíkovou stopou šálku čaje versus šálek kávy (bez cukru nebo mléka) tvrdí, že vítězí čaj. Jednoduše proto, že na šálek spotřebujeme méně produktu samotného. Čajový sáček obsahuje asi 2 gramy lístků a na šálek kávy potřebujeme 7 gramů zrn. Pokud do rovnice přidáme mléko, vyjde káva ještě hůř. Kravské mléko má velkou uhlíkovou stopu a my ho do kávy lijeme hodně, hlavně v případě variant latte a flat white.

Co tedy udělat pro snížení dopadu čaje a kávy na životní prostředí? Zní to možná banálně, ale uhlíkovou stopu můžete snížit třeba už ohřátím pouze takového množství vody, které je potřeba. Mezi další “ekovychytávky” patří skladování ve vzduchotěsných nádobách, aby se zabránilo jejich stárnutí, a nákup sypaného čaje místo čajových sáčků, které často obsahují plasty, takže je nelze kompostovat.

Zmíněná studie o kávě také zmiňuje, že používání menšího množství hnojiv, efektivnější hospodaření s vodou a energií a vývoz nákladní lodí spíše než letadlem může snížit uhlíkové emise plodiny přibližně o 77 %. Výrobci mohou také používat ekologicky šetrnější obaly a obnovitelné zdroje energie. Některé firmy se přihlásily k dobrovolným programům, aby zajistily udržitelnost svých dodavatelských řetězců.

Proto nejvíc, co pro udržitelnost můžeme udělat, je vybírat si v obchodě nebo v kavárně kávu a čaj, které jsou pěstovány co nejšetrněji. V loňském roce schválila Evropská unie legislativu, která má přinutit podniky, aby ukazovaly, že produkty jako káva a kakao nepocházejí z odlesněné půdy. 

Spotřeba kávy se má v příštích 25 letech zdvojnásobit a zároveň se svět otepluje a plocha vhodná pro pěstování kávy se má zmenšit na polovinu. Dá se tedy očekávat, že káva bude čím dál tím vzácnější.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)