Jak bude vypadat Česko v roce 2050 a v roce 2100? Sníh na horách zůstane, ale jen na vrcholcích. Na houby do lesů chodit budeme, ale porostou kratší dobu. Svět se oteplí, ale v Česku se bude pořád žít relativně dobře. Čeští odborníci nevidí budoucnost zas tak černě. Naopak britský Guardian v nedávné anketě mezi světovými klimatology zaznamenal velkou míru skepse a beznaděje. 

Lidstvo čeká těžké období, ale přežije. Především obyvatelé střední Evropy se zase nemají tolik čeho bát. Redakce Ecoista.cz oslovila přední české klimatology s několika otázkami, například jestli za sto let budeme v Česku chodit na houby a lyžovat na přírodním sněhu, jestli se podaří naplnit závazek Pařížské dohody, tedy udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C a celkově měli zhodnotit, jaký mají z budoucnosti pocit. A ukazuje se, že čeští klimatologové to nevidí zas tak černě, jak se vykresluje v mnoha zahraničních médiích. Klimatickou změnu dokonce vnímají jako příležitost pro rozvoj. 

Pavel Zahradníček – Czech Globe 

„Čeká nás těžké období, ale s obrovskou šancí na technologický posun. Převládá ve mně spíše naděje,“ říká Pavel Zahradníček, klimatolog Ústavu pro výzkum globální změny CzechGlobe. Do roku 2050 se bude planeta oteplovat bez ohledu na zásah člověka, ale člověk pak ovlivní, co se stane po roce 2050. Na současné dekády se tedy musíme adaptovat, ale zároveň začít zásadně snižovat emise skleníkových plynů, aby se ještě vůbec adaptovat dalo. „Pokud uděláme jen málo z těch plánovaných opatření, naroste počet meteorologických extrémů, které si vyžádají podstatně více lidských životů a budou stát i nemalé finanční prostředky. Ekonomika jednotlivých zemí tím může dost trpět, není ani vyloučena vlna migrace,“ vykresluje Zahradníček. 

Pokud neuděláme nic, Česká republika se oteplí až o 5 °C, což je ale nejpesimističtější scénář.  Nejpravděpodobnější scénář je růst teploty o 3, 1 °C oproti rokům 1981-2010. Ale pokud se lidstvu podaří dobře zvládnout opatření, ke konci století se naopak k oteplení pod 1,5 °C může Země navrátit.

Zahradníček připomíná, že za posledních 60 let se při oteplení o 2 °C zvýšil počet horkých dnů na trojnásobek a ke konci století může být nárůst těchto horkých dnů a vln podstatně vyšší. „V zimě nám v poslední dekádě zmizela polovina dnů se sněhovou pokrývkou, a to hlavně v nižších a středních polohách. Ke konci století bude sníh převážně v horských oblastech, kde nečekáme ani v nejhorším scénáři, že by sníh nebyl vůbec. Vzácnější bude v nižších polohách, i když budou i roky s vydatným množstvím sněhu, ale takových bude málo,“ předpovídá Zahradníček. Ovšem na rozdíl od svých zahraničních kolegů není skeptický, bere prý věci, jak jsou a nehroutí se z nich. „Co se týká činnosti jednotlivých vlád, v tom skeptický jsem. O změně klimatu se mluví přes 20 let, vidíme dopady kolem nás, reaguje na to nepříznivě příroda, stojí nás to velké množství lidských životů, ale chování vlád se nemění,“ poukazuje Zahradníček. 

Martin Hanel – ČZU

I Martin Hanel, vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování České zemědělské univerzity v Praze, nepředpokládá, že by se podařilo udržet míru oteplení pod 1,5 °C tak, jak to určila Pařížská dohoda v roce 2015. Osobně věří, že průměrná teplota ke konci 21. století bude v Česku o 2 až 3˚ C vyšší než v předindustriální době. „Máme i odhad, jak by mohl vypadat nejteplejší a nejchladnější leden v období 2070-2100, ale nevíme, ve kterých letech tyto extrémy nastanou. Zjednodušená odpověď by zněla, že pokud dramaticky omezíme emise, průměrný leden bude ve srovnání s obdobím 1990-2020 o 1 °C teplejší, plus mínus 0,5˚ C. Pokud emise budou dále intenzivně růst, bude leden teplejší o více než 4˚  C, plus mínus 1 °C,“ uvádí Hanel. Je podle něj pravděpodobné, že za sněhem budeme muset cestovat jinam a že některé vodní plochy, řeky a potoky se budou opakovaně potýkat s víceletým suchem. 

Ani Hanel se ovšem s katastrofickými scénáři a články o tom, co Zemi kvůli měně klimatu čeká, neztotožňuje. „Bohužel řada subjektů celou problematiku relativizuje, vytrhává jednotlivé nástroje mitigace (zmírňování, pozn. red.) či adaptace z kontextu a jejich kritiku využívá pro oslovení nespokojených obyvatel. Často přitom toto zpochybňování nemá racionální podtext a lze se domnívat, že aktéři texty typu Zelená dohoda nikdy neviděli. V této situaci je prosazování ambicióznějších cílů obtížné,“ míní Hanel. 

Připomíná, že skleníkové plyny zůstávají v atmosféře desítky let, a tedy i kdyby lidstvo okamžitě emise snížilo, nevedlo by to k okamžité reakci klimatického systému. „Nicméně i tak je potřeba začít brát ochranu klimatu vážně,“ podotýká Hanel. 

Jakub Hruška – Česká geologická služba a Czech Globe

Jakub Hruška, expert na biogeochemii lesních a vodních ekosystémů a změnu klimatu, si netroufá předpovědět, jak bude vypadat klima v Česku v roce 2100, ale dívá se k roku 2050. O stav planety v tomto roce se prý nebojí, protože Země má absorpční mechanismy a mechanismy přizpůsobení se změnám. „Pokud se lidstvo trochu umravní, tyto mechanismy zafungují. Samozřejmě, že v některých oblastech, zejména tropů a subtropů, oteplování vyvolá velký problém a ten se zvětší ještě víc, pokud roztají ledovcové příkrovy, které tepelný růst zpomalují. Na severní polokouli je spousta oblastí, které jsou aktuálně neobyvatelné, protože je tam příliš velká zima,“ zmiňuje Hruška. V těchto oblastech tedy půjde žít. „Je jasné, že za sto let tam nevzniknou úrodné půdy, ale bude se tam dát přebývat a bude tam dostatek vody. Tedy planeta má schopnost změny absorbovat a uvést se do stavu, kdy to nebude tak katastrofické, jak si mnozí představují,“ je přesvědčen Hruška.   

Ve střední Evropě se podle něj bude dál oteplovat, budou vysychat řeky, v zimě nebude příliš sněhu a spadne více srážek, především epizodicky. „Tedy můžeme čekat epizody veder a současně občas i povodní. Ale nebude to nic, co by středoevropský prostor poznamenalo natolik, že by se tady nedalo žít,“ ubezpečuje Hruška. 

Na houby Češi pořád chodit budou, ale zřejmě porostou kratší dobu v roce nežli teď, protože bude větší sucho. „Počasí je však variabilní, zažijeme roky, kdy bude vláhy dost a také roky sucha. Co se týče lyžování, běžkovat na hřebenech Krkonoš budeme moci i v roce 2050,“ predikuje Hruška. 

I on však připouští, že dodržet závazek Pařížské dohody s oteplením pod 1,5 °C se určitě nepodaří. Mimo jiné i proto, že státy neplní své závazky, které z Pařížské dohody plynou. „O kolik se tedy v Česku oteplí? V intervalu od 1 do 2 °C,“ udává Hruška.  

Je také přesvědčen, že politici klimatology poslouchají jen málo. Je to prý typické paradigma, kdy košile je bližší než kabát. „Politici klidně podepíší, že do roku 2050 udělají to a to, ale když mají něco vykonat zítra, nestane se tak. Protože tím by se dotýkali komfortu současné společnosti na úrovni tady a teď, zatímco slibem do roku 2050 lidi uchlácholí, a přitom nesáhnou na jejich navyklý životní styl,“ krčí rameny Hruška.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)