“Spotřeba materiálů znamená polovina řešení klimatické krize,” řekl Vojtěch Vosecký, jeden z nejvlivnějších Čechů na poli ekologie a udržitelnosti. V květnu byl hostem talk show Gren Apéro, připravované ve spolupráci Ecoisty a Green Table.

Vojtěch Vosecký je odborník na odpadové hospodářství a jeden z hlasitých advokátů cirkulární ekonomiky v Evropě. Stál u založení českého Institutu cirkulární ekonomiky, nyní pracuje ze Švédska jako “propojovač” s cílem nadchnout co nejvíc lidí pro téma cirkulární ekonomiky skrze sociální média a přednášky po celém světě. 

V rozhovorech se ho často ptají, zda vůbec může být svět 100 % cirkulární. “My máme velkou inspiraci v přírodě a ta vždycky byla 100 % cirkulární. Přitom ale nepotřebujeme 100% cirkularitu. Stačí nám zdvojnásobit dnešní úroveň cirkularity, abychom dosáhli cílů Pařížské dohody,” říká pragmaticky. Dnešní míra cirkularity světa je stanovena na pouhých 7 %, ačkoli spočítat to přesně je samozřejmě velmi náročné. Tuto statistiku dává dohromady institut Circle Economy, se kterým Vojtěch Vosecký spolupracuje. 

A jaké vedou kroky k navýšení cirkularity světa? Nejvíce odpadů vzniká podle Voseckého ve 4 sektorech: stavebnictví, potravinářství, mobilita a spotřební zboží. Konkrétní kroky k omezení plýtvání se pak budou lišit v každém státě či regionu. Více práce čeká bohatší státy, které logicky více spotřebovávají. “Těmi základními principy ale zůstává: používat méně, používat déle, používat znovu a materiál regenerovat,” shrnuje ekonom.

Na práci i bance záleží

Vliv jednotlivce je ale podle Voseckého v tomto dost malý a nejvíce záleží na našem povolání. “Ten dopad, který dokážeme udělat skrze naši práci je mnohem větší, než že mám svůj kelímek na kávu. Dále je podstatné koho volíme, jak fungujeme ve své komunitě. Následují další věci jako třeba kam si ukládám peníze, jakou mám stravu, zda hodně lítám, jakého mám dodavatele energií…,” stanovuje Vosecký priority pro udržitelnější život. Jako nejpodstatnější vnímá nalézt si vlastní cestu, zaměřit se na něco, co nás baví či nám dává smysl z hlediska udržitelnosti.

Vojtěch Vosecký byl také součástí týmu, který vytvořil Klimatický plán Prahy. “Asi 80 % odpadu, který v Praze vznikne, pochází ze stavebnictví. Komunální odpad přitom tvoří asi 15 %. Komunální odpad je obrovská výzva. Třídění tady vůbec neznamená recyklaci,” přibližuje Vosecký s tím, že například ze žlutých popelnic se k recyklaci vybírá jen PET a HDP plasty (př. obaly šamponů nebo hračky) a to jen určitých barev. ”Systém třídění a recyklace stojí hodně peněz a firmy, které ty plastové obaly vyrábí, ho nedotují dostatečně. Třídění ale určitě smysl má, a teď je na státu a firmách, které tento systém regulují, aby narovnaly zbytek té linky,” říká ekonom.

Zálohovat oblečení

I proto je Vosecký velkým zastáncem zálohování. “Je to extrémně mocný nástroj. V budoucnu se bude zálohovat i oblečení nebo telefony. U PET lahví a plechovek je to totální win-win a překvapuje mě, že se to v Česku ještě nestalo,” říká.

Ultimátní cíl by podle Voseckého měl být umožnit firmám, které ten výrobek daly na trh, aby se k nim potom dostal zpět a ony z něj mohly něco znovu vyrobit. “Jakmile postel z IKEA skončí na sběrném dvoře, nikdo z ní už to dřevo a kovy nevyužije,” shrnuje Vosecký.

Vojtěch Vosecký nyní čtvrtým rokem žije ve Švédsku, kde zálohování funguje už od roku 1987. Obecně si všímá, že severské státy jsou často vnímány za lídry v udržitelnosti, on to tak jednoznačně nevidí. “Norsko je velký těžař ropy, Švédi těží železnou rudu a kdyby všichni žili jako Dánové, potřebovali bychom 5 planet,” shrnuje negativa. 

Nicméně uznává, že tyto státy jsou zároveň velkou inspirací. “Jsou akční, inovují, člověk tam nemusí nikoho přesvědčovat, že změna klimatu existuje. Všichni už to desítky let řeší a nebojí se do udržitelných řešení investovat.”

Foto: Daniel Dočekal