Klima je podle nové studie North Carolina State University stále nejdůležitějším faktorem při výběru místa, kde se savcům může dařit. Výzkum vysvětluje, jak změna klimatu ovlivňuje populace volně žijících živočichů.

Vědci pomocí dat z 6645 fotopastí po celých Spojených státech zmapovali populace 25 druhů savců a zjistili, že klima, nikoli lidská činnost, bylo primárním faktorem při rozhodování savců, kde budou žít. Vedoucí studie Roland Kays uvedl, že cílem výzkumu bylo porovnat důležitost klimatu a lidských faktorů v místech, kde se savci rozhodli žít. Studie je jednou z největších analýz dat fotopastí, jaká kdy byla provedena. Data pocházela z velké části ze Snapshot USA, což je národní systém fotopastí savců rozmístěný po celé zemi.

Veverka městská

„Jednou z našich tezí bylo, že lidé možná změnili naši krajinu natolik, že jsme se stali primárními determinanty toho, která zvířata kde žijí,“ prohlásil Kays. „Zjistili jsme, že ve skutečnosti lidé nebyli tím nejdůležitějším faktorem. U většiny pozorovaných druhů savců to bylo klima, včetně teploty a množství srážek.“ 

Lidská činnost v podobě velkých populačních center a zemědělství však samozřejmě je významným faktorem toho, kde se savci rozhodli žít. Nikoli nutně negativním. „Existuje spousta druhů, kterým se dobře daří, když jsou v blízkosti lidé. Například veverka východní je nejběžnější veverkou ve městě Raleigh a mezi lidmi se jí daří skvěle,“ vysvětluje Keys.

Ekoregiony rostlin a zvěře

Vědci vytvořili mapy, které zobrazují, jak běžní jsou savci v jednotlivých lokalitách států USA. Tyto ekoregiony, se běžně používají při studiu rostlin, ale nikdy předtím nebyly aplikovány na populace savců. Ekoregiony byly dříve specifikovány hlavně podle běžných druhů stromů, nyní je možné tyto rostlinné ekoregiony porovnávat i ekoregiony živočišnými. Potvrzena byla i očekávaná logika–v místech, kde je více srážek, se vyskytuje více rostlin a tím pádem více savců, protože více rostlin znamená více potravy pro tato zvířata.

Kolik je u nás rysů

Jak ovlivňuje klima výběr stanoviště savců v Česku a Střední Evropě? Některé druhy savců preferují chladnější prostředí (například rysi), zatímco jiné mohou být adaptovány na teplejší oblasti (například netopýři). Monitoringem výskytu a pohybu šelem na území Česka se v rámci velkého projektu zabývalo Hnutí Duha, používalo při tom nejen stopování v zimě, ale i fotopasti, telemetrii nebo genetickou analýzu vzorků trusu.

Studiem populace rysů na česko–bavorsko–rakouském pomezí se zabýval další mezinárodní projekt, podle tehdy zveřejněných výsledků na rozloze 13 000 km² žilo 107 samostatných rysů, přibližně třetinu z nich tvořily novopečené matky doprovázené koťaty.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)