V Africe potichu probíhá solární revoluce. Bezprecedentní rychlost, s jakou se solární panely šíří jejím venkovem, má několik důvodů.

Důvod první jsou samozřejmě prachy: v lednu, na dvoudenním energetickém summitu v Tanzanii, došlo k oznámení půjčky ve výši 35 miliard dolarů (Světová banka, Banka pro africký rozvoj a další), která má zajistit solární energii pro 600 milionů Afričanů, kteří v současnosti žádnou nemají.

Důvod druhý: Afričané neřeší závislost na Číně, ochotně nakupují její solární panely a baterie.

Důvod třetí: Nejde jen o „klimatickou změnu“, ale především o reálné potřeby. Hlava banky, která půjčku s mírným úrokem poskytla, je synem afrického zemědělce, pětašedesátiletý ekonom (se slabostí pro pečlivě uvázaného motýlka) a svého času vynikající ministr zemědělství Nigérie. V lednu se zdvořile obořil na představitele Ázerbájdžánu (jakožto hostitele klimatického summitu OSN), že pořád mluví o zelené transformaci.

„To našim ženám je třeba transformovat život! Protože nemají přístup k elektrické energii, vaří uvnitř příbytku na uhlících a umírají!“

Prostě a jednoduše

To jsou ti nejchudší. Ale i v relativně dobře zajištěných oblastech Jižní Afriky jsou výpadky elektrické energie tak časté a devastující, že se solární energie ukazuje jako jediné spolehlivé řešení.

Doteď se Afrika spoléhala na naftu. Zatímco třeba v USA pochází šedesát procent energie z fosilních paliv, v Africe jsou to tři čtvrtiny. Ale situace se obdivuhodně rychle mění.

Ne jedna či dvě, ale hned dvacet zemí Afriky letos zaznamenalo rekordní dovoz a instalaci solárních panelů. Obracejí – ne na ruby, ale na líc – život v nejchudších koutech těžce zkoušeného kontinentu.

Ve srovnání s naftovými generátory se zapojení solárních panelů vyplatí už po půl roce fungování. Pomohlo i to, že například nigerijská vláda přestala poskytovat dotace na fosilní centrály.

Neměli bychom zapomínat, že právě Nigérie je dnes stejně lidnatá jako Pákistán. A s rostoucími energetickými nároky Afriky je solární revoluce blahodárná pro nás pro všechny — nejen kvůli globálnímu oteplování, ale také proto, že přísun energie může proměnit život zdejších lidí natolik, že nebudou chtít (alespoň ne v takovém počtu) odcházet do Evropy.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)