Narazila jsem na úžasně chytrého Holanďana, který před patnácti lety vymyslel a dotáhl koncept tenisky, která byla totálně, komplet kompostovatelná. A jako by to bylo málo, dovnitř narafičil semínka kytky. Takže když se vaše zamilovaná bota rozpadla, vyrostla na jejím místě kytka. Ty kecky jsou hotový zázrak.  

Christiaan Maats je inženýr/vizionář/filozof

Už v roce 2010 nechtěl sekat cvičky, ale chtěl, abychom přemýšleli, co si to vlastně obouváme. Jeho úžasné boty jsem hned chtěla pořídit synovi. Rozhodla jsem se, že za Maatsovy pohledné a pohodlné Oats botky utratím cokoliv (relativně). 

Po dlouhém hledání jsem ale zjistila, že Maatsovi chyběl Baťovský obchodní smysl. Tento pozoruhodný experiment se nakonec finančně nedal zvládnout, prototyp byl připravený k výrobě, ale museli to zabalit. Christiaan Maats totiž trval na tom, že jeho boty musejí vznikat v Evropě a měl tisíc dalších poetických podmínek – dnes připouští, že by to dělal trochu jinak.

S úctou k noze

Ale stejně mám ohledně bot dobrou zprávu!

Další kompostovatelná bota (Vivobiom) bude k mání co nevidět. Protože Asher Clark, ze sedmé generace obuvnické firmy Clark se konečně nakrknul: „Boty ničí naše nohy a naši Planetu!“

Nepřehání. Globálně vyrábíme 24 miliard párů bot ročně a 22 miliard ten samý rok vyhodíme na smeťák.

A ničení nohou? Pokud běháte, možná víte, že 75 procent z nás si vyběhá zranění, protože klasické běžecké boty, nejsou s to mozku spolehlivě předat informace o povrchu, které by mu pomohly vyvarovat se zranění. 

Je skoro nepochopitelné, že teprve v 21.století si výrobci bot začínají uvědomovat, že nejdůležitější technologie – v případě bot – je lidská noha. Obutí by ji mělo kopírovat, nikoli obráceně.

Asher začal s botami experimentovat. V poslední fázi (ve spolupráci s firmou Balena, která laboratorně testuje bio materiály), přišel na trh s botkou, která má hned několik úchvatných předností. Je vyrobená ze suroviny, která je z více než padesáti procent organická – během průmyslového kompostování se za tři měsíce rozpadne bez toho, že by po výrobku zůstaly jakékoliv toxické látky. Zároveň se ušetří na dopravě, protože bota se bude vyrábět místně, podle poptávky, na 3D tiskárnách.

Číst terén

Před deseti tisíci lety se boty vždycky dělaly místně a vždycky na míru. V jednadvacátém století drtíme nohy – aby se na úkor našeho zdraví – přizpůsobily tomu, co je na trhu k mání.

Bota Vivobioma Balena bude naopak vytištěná každému přesně na míru. A její podrážka bude kopírovat povrch jako bosá noha – a náš mozek ho dokáže zase číst, a přizpůsobovat chůzi terénu a jeho případným zradám.

Clark se těší, že konečně se podaří vytvořit botu, která jednak dlouho vydrží, jednak je totálně kompostovatelná. A obuvničtí magnáti si podle všeho všimli, jak slibná tato technologie je, takže se naše nohy snad mohou těšit na lepší časy. 

PS. Právě jedu do Švédska za ševcem, který dělá boty jako před stovkami let. Tak dobře, že nadšení zákazníci jsou ochotní za ně utratit tisíce liber za kus. Mám tam protekci – má dcera mu pomáhá experimentovat s pigmenty z nasušených polních květů a léčivých bylin. 

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)