Do fosilních paliv proudí více peněz než do klimatických opatření, varují vědci
Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření, varuje nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Samotná fosilní infrastruktura, stávající i plánovaná, přitom hrozí brzy spotřebovat zbývající uhlíkový rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 °C.
Podle středních odhadů nové zprávy IPCC dojde k překročení tohoto limitu nejpozději na začátku příští dekády. Pro další vývoj je zásadní, zda se podaří výrazně snížit emise v následujících osmi letech. Všechny scénáře umožňující dosažení cíle Pařížské dohody vyžadují rychlý a výrazný pokles emisí skleníkových plynů už před rokem 2030. Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 °C, musí globální emise CO2 do roku 2030 klesnout o 48 % a emise metanu o třetinu.
Jitka Martínková z Klimatické koalice říká: “Klimatická krize se rychle blíží k nebezpečnému bodu. Kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia překročíme podle vědců z IPCC do deseti let. Přesto svět stále nedělá dost. To, že i po třiceti letech mezinárodních vyjednávání o klimatu posílá lidstvo víc peněz do fosilních paliv než do klimatických řešení, je zcela skandálním selháním politických elit. Investice do obnovitelných zdrojů musíme znásobit. Samotné ale nestačí. Musíme se zároveň jednou provždy vymezit vůči zřizování nové fosilní infrastruktury. K překročení limitu 1,5 °C nás podle vědců dovede totiž už ta stávající. To je bezpochyby jeden z nejsilnějších vzkazů dnešní zprávy.”
Prohlubování změny klimatu znamená zásadní hrozbu pro lidskou společnost i pro ekosystémy. Adaptace je nutná, nemůže být ale náhradou za rychlé snižování emisí skleníkových plynů. V některých oblastech a regionech světa se už dnes na probíhající změny adaptovat nelze.
„Blížíme se k bodu, z něhož není návratu; k překročení mezinárodně dohodnuté hranice globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Jsme na vrcholu bodu zvratu. Ale ještě není pozdě. Loňská zpráva IPCC jasně ukázala, že je možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia pomocí rychlého a hlubokého snížení emisí ve všech odvětvích světové ekonomiky,“ komentuje vydání zprávy IPCC generální tajemník OSN António Guterres.
Naděje stále žije
Naději vidí klimatičtí vědci zejména v dramatickém poklesu cen nízkouhlíkových technologií v letech 2010-2019, zejména energie ze slunce (-85 %) a větru (-55 %) a lithium-iontových baterii (-85 %). Investice do těchto technologií ale musí být několikanásobně vyšší. Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má, uvádí nová zpráva IPCC. Razantní postoj musí nyní bezodkladně zaujmout vlády, a to i na poli mezinárodních vyjednávání.
Pavel Jungwirth, z Učené společnosti České republiky k tomu podotkl: “Osobně vidím jako klíčovou zprávu pro veřejnost, že dnes již z odborného hlediska známe praktické cesty, jak omezovat klimatickou změnu a její vliv na život na Zemi. Řešení proto není primárně v rukou vědců, ale politiků.”
Závěrečná Souhrnná zpráva 6. hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (The Sixth IPCC Assessment Report, AR6) byla zveřejněna 20. března ve švýcarském Interlakenu.
O IPCC
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je orgán OSN pro hodnocení vědeckého poznání o změně klimatu. V roce 1988 ho společně založili Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Cílem činnosti IPCC je poskytovat vládám vědecké informace, které mohou využívat při tvorbě klimatických politik. Zprávy IPCC jsou klíčovými dokumenty pro mezinárodní klimatická vyjednávání. IPCC je organizace, kterou tvoří vlády členských států OSN nebo Světové meteorologické organizace. V současné době má 195 členů. Do práce IPCC se zapojují tisíce vědců a expertů.
Text: Filip Brož Zdroj: společná tisková zpráva Centra pro otázky životního prostředí UK, Informačního centra OSN v Praze, Klimatické koalice, Komise pro životní prostředí AV ČR a Učené společnosti ČR Foto: pxhere.com